Smishing jede v Česku na plné obrátky. A bude hůř

Poslední termín pro papírové podání daňového přiznání za rok 2023 byl 2. dubna. Už tehdy kyberšmejdi rozesílali podvodné SMS zprávy s údajným přeplatkem na daních, jak Novinky.cz varovaly již dříve.

Na elektronické podání mají ale Češi o měsíc delší lhůtu, tedy do čtvrtka 2. května. A toho jsou si vědomi evidentně také počítačoví piráti, kteří v posledních dnech spustili ještě masivnější smishingové kampaně.

„Objevili jsme novou smishingovou kampaň, která se snaží vylákat z lidí jejich přihlašovací údaje k bankovní identitě. Falešné SMS zprávy přicházející údajně z ministerstva financí informují oběť o přeplatku či nedoplatku na daních a vyzývají ji ke kliknutí na odkaz,“ varovali bezpečnostní experti Avastu.

Samotná SMS zpráva nebezpečí pro uživatele nepředstavuje, problémem je vložený odkaz, který důvěřivce přesměruje na podvodnou phishingovou stránku imitující portál Moje daně s možností přihlášení pomocí bankovní identity.

Bankovní identita se v podobných případech – tedy při ověřování občanů – skutečně používá, a tak si ani pozornější uživatelé nemusí všimnout, že vlastně podvodníkům naservírují přístup ke svému bankovnímu účtu jako na zlatém podnosu. Kyberzločinci jsou pak už jen krůček od toho, aby důvěřivcům vybílili účet.

„Pokud člověk falešný přihlašovací formulář vyplní, poskytne podvodníkům své přihlašovací údaje a údaje k dvoufaktorovému ověření. Útočník se tak může dostat i do bankovního účtu oběti a například ukrást její údaje o platební kartě, pokusit se provést platbu nebo údaje vyzkoušet pro přístup do jiných služeb či je prodat na černém trhu,“ varovali bezpečnostní experti.

Lidé by proto podle nich měli být velmi obezřetní a vždy si zkontrolovat, zda odkaz v SMS zprávě odpovídá skutečné stránce. Obzvláště to platí v nadcházejících dnech. Očekává se totiž, že krátce před posledním možným termínem podání daně z příjmu kyberšmejdi své aktivity ještě zintenzivní.

Poznat podvodnou stránku bylo při současné smishingové kampani mohou uživatelé podle internetové domény. Falešné weby totiž měly doposud vždy koncovku .eu místo .cz. Není ale vyloučeno, že se v nadcházejících dnech objeví také podvodné stránky s českou doménou.

V minulém roce se objevily také podvodné SMS pod hlavičkou Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Je tedy zřejmé, že kyberšmejdi nemusí zkoušet napálit důvěřivce pouze přes finanční úřad, ale klidně i prostřednictvím pojišťovny.

„Někteří klienti VZP obdrželi na své mobilní telefony falešné SMS zprávy vyzývající k finanční transakci týkající se právě zdravotního pojištění u Všeobecné zdravotní pojišťovny,“ varovala mluvčí VZP Viktorie Plívová.

„Obsahem SMS je také odkaz na falešnou webovou adresu, kde se má údajná transakce provést. Upozorňujeme naše klienty, aby tyto zprávy ignorovali a rozhodně přes ně neprováděli žádné finanční transakce. Uvedená webová adresa je falešná!“ zdůraznila mluvčí.

Pokud uživatelé na odkaz kliknou, dostanou se na podvodný web, který vcelku zdařile imituje vzhled pravých webovek VZP. Podvodníci následně požadují přihlášení prostřednictvím bankovní identity. Tvrdí přitom, že je to nezbytné pro získání peněz.

Policisté neustále informují o internetových podvodech a varují občany, aby byli opatrní a nikam na jiné účty své peníze nepřeváděli. Rada je jednoduchá. „Nevěřte cizím lidem a v případě obavy o své finance si své pochybnosti ověřte u své banky nebo na oficiální telefonní lince, kterou si uložte do svého telefonu,“ doporučila Nováková s tím, že podvodníci využívají důvěřivosti lidí.

Policie již minulý měsíc varovala, že kyberkriminalita v Česku je na vzestupu. „V roce 2023 policie registrovala 19 592 trestných činů, které byly spáchány v prostředí internetu. Je to o tisíc skutků více než v roce 2022. Trestná činnost v kyberprostoru každoročně narůstá a tvoří již téměř 11 % z celkové registrované kriminality v České republice,“ konstatoval Ondřej Penc z odboru prevence Policejního prezidia ČR.

Zmiňovaná čísla samozřejmě zahrnují také podvody, které se soustředí na vylákání finančních prostředků. Kyberšmejdi nemusí přitom útočit pouze přes e-mail a SMS, ale klidně také prostřednictvím telefonních hovorů.

Podvodníci navíc dnes již bez větších obtíží zvládnou podvrhnout oficiální telefonní čísla konkrétních institucí, jde o tzv. spoofing. Uživatelé se tak mohou snadno nechat zmást a mohou si myslet, že mluví například s pracovníkem banky.