Hlavní obsah

Hlavním přínosem členství v EU je jednotný vnitřní trh

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Už od května 2004 mohli Češi začít bez omezení pracovat v Británii, Irsku a Švédsku. Další země se pro ně postupně otvíraly v dalších letech, Německo a Rakousko až v roce 2011. Se vstupem do EU padly i bariéry pro export českých výrobků. Jednotný evropský trh a s ním spojená možnost volného pohybu zboží a služeb je hlavním přínosem našeho členství v Unii, shodli se ekonomové oslovení Novinkami.

Foto: Petr Hloušek, Právo

Oslavy vstupu ČR do EU v Praze v roce 2004

Článek

Jednotný trh EU zaručuje volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Od vstupu Česka do Unie, kterým se pro nás otevřel, uplyne ve středu 1. května přesně dvacet let.

„Přineslo nám to především přístup na de facto největší jednotný vnitřní trh se zhruba půlmiliardou vesměs solventních spotřebitelů. Bez tohoto bychom jako středně velká exportně orientovaná ekonomika nedosáhli stávající ekonomické úrovně, tedy i materiálního standardu života našich občanů,“ řekl Novinkám bývalý premiér, ministr financí a guvernér České národní banky Jiří Rusnok.

„Výhody naší účasti na jednotném evropském trhu lze jen velmi obtížně vyčíslit, ale za uplynulých dvacet let se tento benefit pravděpodobně pohybuje v řádu bilionů korun,“ poznamenal hlavní analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil.

Průměrný Čech od vstupu do Evropské unie zbohatl o 40 procent

Finance

Podobně to vidí i další ekonomové. „Velkou výhodou je naše systematické ukotvení ve vyspělé Evropě, příslušnost k největšímu jednotnému trhu na světě, tlak na zvyšování konkurenceschopnosti české ekonomiky, volný pohyb kapitálu a pracovní síly. A z finančního hlediska jsme stále ještě čistým příjemcem prostředků, které nám proplácí Evropská komise,“ shrnul emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze profesor Richard Hindls.

Nevýhod členství je pak podle něj podstatně méně. „Patří k nim hlavně leckdy komplikované rozhodovací procesy v rámci EU, unijní byrokracie vedoucí ke zbytečné administrativní zátěži a plynoucí z ne vždy efektivního fungování evropských orgánů. A taky ostrá konkurence ve službách a hlavně v technologicky vyspělé produkci,“ dodal.

Nastartovalo to obchod

Vstup do EU významně podpořil rozvoj zahraničního obchodu. Už v roce 2005 se obchodní bilance Česka s cizinou dostala do přebytku 5,2 miliardy korun, ve kterém je od té doby stále s výjimkou krizových let 2007 a 2008 a roků 2010 a 2022. Obchod se zeměmi EU teď pokrývá podle Českého statistického úřadu přes 80 procent českého vývozu a 62 procent dovozu. V roce 2005 to bylo v případě exportu 87,4 procenta a u importu 71,9 procenta, ovšem celkový objem obchodu byl ani ne poloviční.

Dlouhodobě jsou největšími partnery českých firem Německo, jehož podíl na celkovém exportu přesahuje 30 procent a Slovensko s podílem přes deset procent. Za posledních dvacet let přebytek zahraničního obchodu Česka se zeměmi EU vzrostl více než čtyřnásobně.

Podíl české ekonomiky v EU za dobu členství mírně vzrostl

Ekonomika

Podle předsedy ČSÚ Marka Rojíčka zpřístupnění evropského trhu podpořilo český vývoz, který patří mezi hlavní příspěvky k tuzemskému hrubému domácímu produktu. Zatímco před rokem 2004 činil vývoz zboží a služeb 45 až 50 procent HDP, po přístupu na vnitřní trh EU došlo k jeho expanzi na hodnoty kolem 80 procent HDP.

Vstup do EU dal podle Rojíčka české ekonomice výrazný impulz odbouráním obchodních bariér. „Umocnila se výhoda České republiky z hlediska její polohy, ale i z hlediska průmyslu,“ řekl. Připomněl, že nové členské země Unie byly tehdy velmi konkurenceschopné z hlediska nákladů na pracovní sílu, takže evropské firmy měly zájem v ČR víc investovat a vyrábět. V poměru HDP na obyvatele ale Česko dosud evropský průměr nedohnalo, dosahuje zhruba 90 procent průměru, doplnil Rojíček.

Nejvíc Čechů pracuje v Německu

Členství v Unii ovlivnilo také český pracovní trh. Za 20 let od vstupu se celkový počet pracovníků v české ekonomice zvýšil o 13,5 procenta, podle Rojíčka to souvisí hlavně s přílivem zahraničních pracovníků. Nyní v Česku pracuje zhruba milion cizinců, převážně v zaměstnaneckém poměru. Ze všech cizinců tvoří občané EU zhruba pětinu, z toho polovina jsou Slováci. Nejvíce cizinců v ČR pochází z Ukrajiny, jejich podíl ještě vzrostl po začátku války v únoru 2022.

Míra nezaměstnanosti u nás se od vstupu do EU snížila z šesti procent na úroveň pod třemi procenty a od roku 2016 je dokonce nejnižší v celé Unii. „Nízká nezaměstnanost přispívá k výkonu celé ekonomiky a šetří veřejné prostředky spojené s výdaji na podporu v nezaměstnanosti, na druhou stranu je brzdou dalšího růstu a vyvolává tlak na růst mezd, který, pokud je silnější než tempo růstu produktivity práce, vede k oslabení ekonomické konkurenceschopnosti,“ uvedla ve své aktuální analýze Česká spořitelna.

Jednotný trh EU, který vznikl v roce 1993, zaručuje volný pohyb osob na celém území Unie. Odhad Čechů, kteří pracují v členských zemích, se pohybuje mezi 300 až 400 tisíci, přičemž zhruba polovina odešla nebo dojíždí do Německa. Dalších 11 až 12 procent Čechů pak směřuje do Rakouska a na Slovensko. Takzvaný schengenský prostor umožňuje více než 400 milionům lidí volně cestovat mezi členskými zeměmi bez hraničních kontrol.

To se týká nejen pracovníků, ale i turistů či studentů, pro které se díky členství naplno otevřel studijní program Erasmus. K většímu propojení trhu přispělo i to, že občané členských zemí mají od roku 2017 bezplatné roamingové služby pro volání, SMS zprávy a mohou používat datové služby v zahraničí na území Unie bez dodatečných poplatků.

Dvacet let Česka v Evropské unii. Zvládli jsme to?

Historie

Výběr článků

Načítám