Firmy chtějí euro, vláda ale s přijetím otálí

Naprostá většina českých firem by podle průzkumů zavedení eura uvítala. Za jeho výhodu považují zejména odstranění kurzového rizika a snížení transakčních nákladů. Přínosy placení eurem by pak převažovaly i podle většiny ekonomů.

„Pozitiva převažují. A měli jsme ho přijmout už dřív, vždyť naše ekonomika v minulosti několikrát kritéria pro přechod k euru splňovala, ale tato příležitost byla vědomě promarněna. A stejně tak i v současnosti: přijetí eura je jen a jen otázka politické vůle,“ podotkl bývalý rektor VŠE v Praze Richard Hindls.

„Měli bychom přestat maskovat politickou neochotu zavést euro ekonomickými důvody, protože kritéria pro přijetí splnitelná v dohledné době jsou. A navíc, k přijetí eura v Česku beztak dřív nebo později nepochybně dojde, tak proč stále váhat a hledat důvody, že to nejde,“ dodal.

Expremiér a bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok nemá v otázce přijetí eura podle svých slov vyhraněný názor. „Máme teď poměrně dost jiných, důležitějších úkolů k řešení. Snažil bych se proto soustředit energii spíše na ně. Samotné přijetí jiné měnové jednotky nás bohatšími a šťastnějšími neučiní,“ prohlásil.

Ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil upozornil, že kromě obětování vlastní měnové politiky s sebou vstup do eurozóny nese i další rizika.

„Tím hlavním je ztráta flexibilního měnového kurzu, který slouží k automatickému vyrovnávání nerovnováh, které v mezinárodním ekonomickém prostředí neustále vznikají. Nezmínit nelze ani předání kompetencí v dohledu nad fungováním domácího finančního trhu do Evropské centrální banky či notorický sklon k silnějšímu zadlužování, který státy eurozóny zpravidla vykazují,“ poznamenal.

Přijetí eura podle Hradila sice obnáší i konkrétní benefity – primárně eliminaci nákladů měnových konverzí a kurzové nejistoty – celková bilance tohoto kroku je ovšem podle něj pochybná. „Ostatně není zřejmě náhoda, že žádné přesvědčivé důkazy o ekonomické prospěšnosti členství v eurozóně v nám podobných zemích nemáme. Za této situace tedy nepovažuji odkládání přijetí eura za chybu,“ řekl analytik.

Bývalý eurokomisař Pavel Telička zmínil, že při jednáních eurozóny se řeší nejen její otázky, ale často tam vznikají různé koalice, které pak jdou na jednání celé Evropské unie. „Poslední průzkumy ukazují, že tři čtvrtiny firem jsou jednoznačně pro zavedení eura. Co se týká autonomní měnové politiky, mohli bychom se bavit o tom, zda byla vždy dobrá, zda není drahá. Euro má ekonomickou, ale i politickou rovinu, a tou je větší integrace, zapojení a vliv,“ řekl Telička.

Zastáncem eura je i prezident Petr Pavel, který míní, že bez jeho zavedení nelze v Evropě „hrát první ligu“. Nespokojení s ním jsou pouze ti, kteří ho nemají,“ prohlásil v úterý.

V dubnovém průzkumu pro ČSOB Index očekávání firem třetina malých a středních podniků a podnikatelů uvedla, že počítá se zavedením eura v ČR do roku 2030. Dalších 28 procent očekává vstup do eurozóny nejpozději do roku 2035. V součtu to představuje většinových 61 procent.

Většina Čechů se ale k přijetí společné evropské měny nekloní. V lednovém průzkumu agentury Median pro Český rozhlas 21 procent lidí uvedlo, že by pro ně osobně bylo zavedení eura prospěšné. Opačný názor ale mělo 68 procent dotázaných. Prospěšnost eura přitom zmiňovali především studenti a právě podnikatelé.

Ministerstvo financí a ČNB očekávají, že letos by ČR mohla splnit čtyři z pěti kritérií pro vstup do eurozóny, nadále nebude plnit kritérium kurzové stability, které vyžaduje dvouleté členství v „čekárně eura“, mechanismu směnných kurzů ERM II.

Vláda se ale letos v únoru rozhodla zatím nestanovit pro vstup do eurozóny ani do ERM II žádný termín. Vyzvala Národní ekonomickou radu vlády a Legislativní radu vlády, aby do konce října vyhodnotily hospodářské a právní dopady zapojení do ERM II a zavedení eura. K hodnocení připravenosti země na euro se má kabinet vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku.

Naposledy zavedlo jednotnou evropskou měnu loni Chorvatsko, a stalo se tak dvacátou členskou zemí eurozóny. Do eurozóny už míří i Bulharsko, které patří k nejchudším zemím EU a doufá, že mu přijetí eura pomůže přilákat více investic.