Nic takového ale hradecký fotbalový klub nepotkalo.
Naopak, základní část i přes domácí porážku od Slavie v posledním kole, skončila mnohem lépe, než tomu nasvědčovala situace ještě před několika málo týdny.
A tak pro všechny, kteří krušnější chvilky prožili a kteří je pomohli překonat, byl satisfakcí postup do ligové prostřední skupiny. A ten byl dokonce ještě v posledním kole spojen se šancí - sice ne příliš velkou - po roční pauze se znovu protlačit do elitní šestky, jež si to rozdá o titul.
ONLINE: Hradec – Olomoucpodrobná reportáž v neděli od 15:00 |
Šance nevyšla, přesto Hradec půjde do nadstavbové části, kterou odstartuje nedělním domácím zápasem se Sigmou Olomouc, s vidinou, že případný úspěch by ho mohl vynést až do předkola Evropské konferenční ligy.
Co za touto nadějí, jež bliká jako nesmělé světélko na konci hodně dlouhého tunelu, stojí? Jaké bylo dosavadní hradecké fotbalové jaro, které klubu definitivně zajistilo už čtvrtou účast mezi elitou bez přerušení? Nemělo by zapadnout, že jde o hradeckou nejdelší prvoligovou sérii od sestupu v roce 2000, tedy za posledních 24 let!
Šťastná ruka, s Horejšem přišly body
Bylo to trochu nečekané i proto, že angažmá zkušeného Václava Kotala, jehož příchod velebili hlavně fanoušci, trvalo jen od podzimu, kdy u týmu vystřídal Jozefa Webera, do konce února, kdy oznámil, že u týmu ze zdravotních důvodů končí.
Meta zdolána! A hradecký kouč Horejš dál překonává předchůdce |
V tu chvíli byla odehrána tři kola jarní části, všechna skončila pro Hradec remízou, body přibývaly pomalu. Klub musel v té chvíli rychle reagovat. Komu svěřit tým v nelehké situaci, která hrozí záchranářskou nervozitou v závěru sezony? Vedení se rozhodlo pro Davida Horejše, trenéra spjatého s úspěchy v Českých Budějovicích, který ale po následné nevýrazné sezoně na lavičce Jablonce od léta pauzíroval.
Trenér královéhradeckých fotbalistů David Horejš
Byla to dobrá volba. Pod Horejšem se tým ještě víc semkl a začal bodovat. V osmi duelech pod jeho vedením prohrál jen s pražskými „S“, posbíral 14 bodů a zachránil tím sezonu.
Pevná obrana. Odkaz odcházejícího Kotala?
Vzpomínáte, s čím v polovině září přicházel k týmu Václav Kotal? „Na defenzivu jsem pedant,“ prohlásil hned při příchodu své krédo. V situaci, kdy Hradec dostal pět gólů v Mladé Boleslavi a v součtu se dvěma předcházejícími duely dokonce 10, to byla správná volba.
Kotal se zaměřil s týmem na to, aby netrpěl snadnou prostupností obrany. Dařilo se mu to, i když tím na podzim ještě výpadky - i výsledkové - zcela neodstranil.
Královéhradecký obránce Karel Spáčil (vlevo) a Martin Regáli z Karviné
Jaro už ale nic takového nepřineslo. Z jedenácti zápasů jen ve třech dostal Hradec víc než jeden gól. Pod dva z nich se podepsaly již zmíněné Sparta a Slavie.
Zdá se, že Horejš, jenž po Kotalovi trenérské žezlo převzal, umně na předchůdcovu snahu navázal. Výsledek? Hradec dostal v celé základní části čtvrtý nejnižší počet branek, lépe na tom jsou jen Sparta, Slavia a Plzeň. Hezká vizitka i vzhledem k tomu, jak na tom Hradec byl s obdrženými góly na začátku sezony.
Zadražil a Spáčil, dvě hráčské komety
První se do branky Hradce na podzim dostal jen v pohárových zápasech a proti Slavii se mu nepovedl jeden zákrok, který ve vyrovnaném duelu pomohl k postupu pražskému favoritovi.
Druhý hrál ve stejný čas za druholigový Prostějov a k týmu Hradce se připojil až na druhém soustředění těsně před ligou. Dorazil na něj později i proto, že si musel narychlo vyřídit pas.
Královéhradecký brankář Adam Zadražil
Kdo mohl čekat, že právě brankář Adam Zadražil a obránce Karel Spáčil budou na konci jara nejen stálicemi v sestavě, ale i jejími oporami. Zadražil udivoval jistotou, za dobře fungující obranou šestkrát udržel čisté konto a svou bilancí patřil k absolutní špičce celé soutěže. Spáčil se zase rychle zabydlel v obranné trojici, vzhledem k mládí udivoval herní jistotou, k výborné hře přispěl i třemi brankami – na stopera výborná bilance.
„Je třeba ocenit ty, kteří sem tyto hráče přivedli. Třeba Spáčila jsem před svým příchodem do Hradce vůbec neznal,“ uvedl kouč Horejš na adresu jarních hradeckých komet, které si během něj připsaly první ligové starty kariéry. Je třeba s ním souhlasit.
Můj dům, můj hrad, aréna začala zabírat
Premiéra byla úchvatná, pětibrankovým přídělem ji odnesly České Budějovice.
Tohle si klub i fanoušci od nové hradecké arény slibovali.
Jenomže záhy se začalo ukazovat, že nový stadion i s výbornou diváckou kulisou sice k bodům může pomoci, ale že to nemusí stačit.
Momentka ze zápasu Hradec Králové - Slovácko.
Podzim z tohoto pohledu nebyl pro Hradec příliš příjemný. Olomouc, Sparta a ostravský Baník si odvezly po třech bodech za výhry, ztráty přinesly i dvě remízy. 14 bodů z devíti domácích zápasech – to nebylo dobré vysvědčení.
Jaro bylo příznivější. Odstartovaly ho sice dvě remízy, ale pak přišla série tří výher, balzám na duše hradeckých fanoušků. Zvlášť zápas se Slováckem, které Hradec ovládl i fotbalově. Aréna začala fungovat a nic na tom nemění ani těsná prohra s pražskou Slavií v závěru základní části.
Týmový duch odvracel porážky, přišly jen dvě
To, že se Hradec výsledkově na jaře zvedl, potvrzují získané body. Důležité pro to byl fakt, že se tým semkl a týmový duch byl v několika případech tím pomyslným jazýčkem vah, jenž je převážil na misku úspěchu. Patrné to bylo ve chvílích, kdy se rozhodovalo, zda bude sezona končit nervózním protloukáním skupinou o záchranu, či zda bude zakončena vyhlídkou na možný evropský úspěch.
Albert Labík z Teplic (vlevo) a Štěpán Harazim z Hradce Králové v souboji o míč.
Hlavně výhry nad Karvinou a v Teplicích byly pro konečný úspěch klíčové. Přišly i přesto, že Hradec na hřišti zdaleka nekraloval, že herně nepředváděl fotbal, který by diváky zvedal ze sedadel. Na to se ale historie ptát nebude a o to cennější i pro budoucnost tyto výsledky jsou.
K tomu přidejme také zápasy, v nichž Hradec vyválčil bod, na jaře ho totiž bylo těžké porazit. Podařilo se to jen, jak již bylo zmíněno, Spartě a Slavii, ale oběma pouze o gól.
