Ovocnáře míjí úvaha, co bude za 10 let. Není pravda, že se na mrazíky nedá připravit, tvrdí bioklimatolog

Mapa vychází z dat sítě meteorologických stanic, která patří k nejlepším v Evropě a sahá až do roku 1961. Pro každý katastr je možné zjistit, jaké klimatické podmínky lze očekávat ve třech navazujících 30letých obdobích do konce tohoto století.

Vedle průměrných teplot a úhrnů srážek je třeba i rychlost větru či indexy vyjadřující možný výskyt sucha nebo množství a délku trvání sněhové pokrývky.

Čtěte také

Radko Kubičko: Permanentně natažené ruce zemědělců

„Bereme v úvahu i různé scénáře vývoje. Jeden by se dal nazvat jako dodržování Pařížské dohody a znamenal by výrazně menší změnu, než je uváděný průměr. Ale je tam i nejpravděpodobnější trajektorie, že nějaké změny sice uděláme, ale nebudou dostatečné,“ popisuje vědec.

Trnka zároveň připouští, že klimatické modely se rozcházejí například v tom, jaké srážky můžeme v Česku očekávat. Klima je totiž ovlivňováno řadou faktorů, přičemž některé prvky lze poměrně dobře předpovídat třeba z koncentrace skleníkových plynů. 

„Ta predikce nám nemůže přesně říct, jak bude v roce 2030, ale řekne nám, v jakém rozsahu se bude klima pohybovat. A ze zkušenosti posledních 20 let se ukazuje, že klimatické modely velmi dobře předpověděly charakter počasí a klimatickou situaci ve střední Evropě,“ upozorňuje.

Vynucená adaptace

Podle klimatologa je jisté, že teploty porostou a srážkový režim bude ještě rozkolísanější než dnes, a je třeba se na to připravit.

„Adaptace je přirozený proces, který lidé většinou nedělají dopředu. Potřebujeme nějakou událost, která posune naše myšlení,“ uvádí s tím, že příkladem je reakce na extrémní sucho z let 2015–19 či ničivé povodně v letech 1997 a 2002, které vedly k masivním investicím do protipovodňových opatření.

Čtěte také

Klima násobí bezpečnostní hrozby. I kvůli němu se šíří náboženský fundamentalismus, říká kosmický inženýr Lukačevič

Klimatická změna s sebou přináší i prudké teplotní výkyvy, které letos postihly zejména pěstitele. Někteří se o predikce klimatologů zajímají, mají ale pocit, že jim nejsou schopny přinést konkrétní návrh řešení.

Podmínky jsou teď prý sice mimořádně vhodné pro pěstování vína, s velkou pravděpodobností ale bude třeba přejít z bílých odrůd na červené a upravit pěstitelské technologie – to ale například vinaři neradi slyší.

A podobné je to i s rizikem mrazového poškození, před nímž se na webu klimatickazmena.cz varuje více než deset let. Pěstitelé totiž mají pocit, že s ním stejně nemohou nic dělat.

„A není to pravda. Věřím, že je ta letošní sezona přiměje k tomu se zodpovědněji zamyslet nad tím, jak se adaptovat na změnu klimatu. A musím se jich zastat, protože to není jednoduché v situaci, kdy máte sad a bojujete o přežití. Úvaha, co bude za deset let, pak ovocnáře míjí,“ konstatuje Trnka.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.