Loni jste se jako autorka účastnila výstavy Designblok, jaký to byl pocit?
Dostala jsem možnost prezentovat design kliky Nomad, kterou jsem navrhla ve spolupráci s českým výrobcem kování firmou M&T. Byl to nepopsatelný zážitek vidět naši expozici v noblesních prostorách Uměleckoprůmyslového musea. Vnímala jsem to jako velkou poctu vystavovat po boku předních českých designérů. Produktový design mě láká stále víc a i v budoucnu bych se mu chtěla věnovat ve spolupráci s dalšími českými firmami.

Jak začala spolupráce na klice se subtilní rukojetí a čím jste se pro vytvoření designu inspirovala?
Je to můj první produktový design. Přišlo mi jako skvělá šance vyzkoušet a naučit se něco nového. Navíc firma M&T je z východních Čech, odkud pocházím. Dávalo mi smysl podporovat domovský region a propagovat českou značku ve světě. Potěšilo mě, že budu mít kliku vlastního návrhu podobně jako velcí světoví architekti.

Mám ráda elegantní nadčasový design, který nevychází z aktuálních trendů a vypadá skvěle i po padesáti letech. V projektech se snažím redukovat a zjednodušovat, hledat pravou podstatu.

Plánujete vytvořit vlastní designovou značku Eva Le Peutrec – půjde to dlouhodobě dohromady s dynamickou architekturou?
Myslím, že by to bylo naopak její přirozené doplnění – nabídka kompletních služeb od vytváření vizí a strategií, urbanismu, architektury, od interiérového designu až po ten produktový. V návrzích bych tak mohla používat jednotlivé designové prvky napříč kontinenty.

Jste mimo jiné autorkou dvou knih. O čem jsou?
První kniha Architektura kreativního myšlení se věnuje praktickému použití kreativity v běžném životě. Toto myšlení je stěžejní dovedností úspěchu (ať už jej definujete jakkoliv), ale i nástrojem pro naplněný život. Čtenáři může pomoci nalézt nová řešení a uspět v jakékoli disciplíně. Bude myslet jinak než konkurence.

Druhá kniha Vzpomínky na jižní Pacifik popisuje slasti a strasti života na ostrově v jižním Pacifiku, přibližuji v ní francouzskou kulturu, kulinářské umění, školství a deset let mého života na druhé straně zeměkoule. Kniha vznikala nedávno, kdy byl ostrov na dva roky hermeticky uzavřený a odříznutý od světa. Byla to pro mě jistá forma terapie, jak se s tím vyrovnat.

Vaši kariéru prý nastartoval film Skleněné peklo. Je to pravda?
Myslím, že to byl vůbec první americký film, který jsem viděla. Úplně jiný svět, navíc v hlavní roli s charismatickým Paulem Newmanem, který navrhoval mrakodrapy. I proto jsem chtěla žít v San Francisku, kde se film natáčel. Ostatně vizuálně silné podněty z dětství nás celoživotně formují.

Čemu byste se věnovala, kdyby nevyhrála architektura?
Kdyby mi v osmdesátých letech řekli, že mohu být pilotkou a ne jen stevardkou, snila bych o pilotování Concordu či stíhačky. Baví mě létat rychle a vysoko (během studia jsem se ostatně jako stevardka živila). Mám určité vlohy i pro diplomacii, která mě dodnes láká. Doma mi tvrdili, že jsem rodilý diplomat. Proto mně procházelo víc věcí než staršímu bratrovi, za což se mu zpětně omlouvám. (Článek byl redakčně krácen, celé znění najdete v novém vydání časopisu DŮM&ZAHRADA.)

Chcete si přečíst další části rozhovoru s Evou Le Peutrec?

  • Jaké bylo studium, cestování a bydlení v USA a v Číně
  • Rozdíly mezi českým školstvím a výukou v ostatních zemích
  • Na co je třeba si zvykat v odlišném pracovním prostředí
  • Jaké jsou rozdíly v plánování staveb a v rychlosti realizace
  • Nejzajímavější a největší stavby
  • Jak se žije v mrakodrapech

To vše a mnoho dalších informací a produktů najdete v červnovém čísle časopisu DŮM&ZAHRADA, které vychází 16. května 2024.
Zdroj: Dům&Zahrada

Související články