Možná tušíte, že ten příběh má několik zádrhelů.
Že Domínguez, čerstvý vítěz a jeden z nejlepších hráčů tradičního regionálního mistrovství Uruguaye, se na závěrečný kontinentální šampionát vedle Darwina Núňeze z Liverpoolu či Federika Valverdeho z Realu Madrid nedostane.
Nicméně i tak tak zpráva budí zaslouženou pozornost.
„Překvapilo mě, když mi z národního týmu volali,“ potvrdil čtyřiadvacetiletý Domínguez z klubu Juventud de Soriano v rozhovoru s novinářem Alexem Martínem Rostánem. „Nic podobného jsem pochopitelně vůbec nečekal, ale můžu říct, že jsem opravdu šťastný.“
Aby bylo jasno: nominace na zmíněný přípravný duel, který by se měl hrát posledního května v kostarickém San José, ještě není uzavřená. Domínguez má šanci i proto, že Uruguaycům budou chybět hráči elitních klubů (Nacional, Peňarol, Liverpool Montevideo, Racing a Danubio), které v té době čekají zápasy pohárových soutěží Copa Libertadores a Copa Sudamericana.
Přesto má osmašedesátiletý argentinský kouč Bielsa jistě moře jiných možností, než povolat borce, který se fotbalem zatím ani naplno neživí. Na druhou stranu: jestli má někdo sklony k nečekaným a mnohdy až šíleným tahům, je to právě trenér s neodmyslitelnou přezdívkou El Loco čili Blázen.
Pokud jste tápali, kam zmizel po svém konci v anglickém Leedsu, teď už znáte odpověď.
U národního týmu Uruguaye je od loňského června, vyhrál šest z devíti dosavadních zápasů a v kvalifikaci o postup na mistrovství světa už si vyšlápl třeba na Brazílii i rodnou Argentinu. Všechno přitom mohlo být jinak, protože o Bielsu, fotbalového maniaka s nálepkou podivína, měly v průběhu posledního ročníku anglické ligy zájem Bournemouth nebo Everton.
Blíž bylo angažmá v Goodison Parku, kde v lednu 2023 skončil Frank Lampard a kam Bielsa dokonce z Argentiny osobně dorazil na jednání. Odmítl však jít proti vlastnímu přesvědčení, že vzít nový tým uprostřed sezony je čirý nesmysl a zaskočeným šéfům Evertonu nabídl poměrně originální řešení: „Do léta budu trénovat béčko a první tým mezitím povedou moji spolupracovníci.“
Klub nesouhlasil a angažoval raději Seana Dyche, s kterým nyní druhý rok po sobě oslavil záchranu v Premier League. A Bielsa mezitím baví Uruguay.
Jeho cesta je od začátku plná bizarních až neuvěřitelných příhod.
El Loco čili... Blázen. Jak se stal trenérský svéráz Bielsa miláčkem Leedsu |
Když v v osmdesátých letech začínal trenérskou kariéru u žáčků argentinského Newell’s Old Boys, křižoval zemi, aby sehnal posily. Vyskautoval třeba Mauricia Pochettina, pozdějšího reprezentanta a v současnosti trenéra anglické Chelsea.
Traduje se, že u Pochettinů doma zazvonil dvě hodiny po půlnoci, nedůvěřivou maminku tehdy třináctiletého chlapce přesvědčil, aby ho nechala nakouknout do potemnělého dětského pokoje. A když Bielsa viděl Mauriciovy nohy, zvolal: „Kluk má fotbalová lýtka, bereme ho!“
Přepečlivý přístup neopouští Bielsu, který u střídačky tradičně usrkává kávu, ani v pokročilém věku. Proto i ze současné pozice reprezentačního kouče objíždí i zápasy nižších regionálních soutěží, kde narazil právě na Domíngueze.
Útočník týmu Juventud de Soriano z města Mercedes, který hraje pouze regionální soutěž, má v klubu a lokálním výběru, s nímž ovládl zmiňovaný národní šampionát, úchvatnou bilanci 57 gólů v posledních 39 zápasech. Kromě Bielsy proto oslovil i prvoligový Fénix, aktuálně poslední tým uruguayské Primera División.
Případný start v národním týmu však může fotbalovou kariéru čtyřiadvacetiletého střelce katapultovat ještě dál. A je fuk, že půjde pouze o výběr bez hlavních hvězd.