Podle tisku je to od začátku války v Gaze první známý případ, kdy Američané kvůli nesouhlasu s počínáním izraelské vlády sáhli na dodávky zbraní.
„Pozastavili jsme jednu dodávku munice s vysokým nákladem,“ řekl Austin při slyšení v americkém Senátu. Množství munice ani její parametry nespecifikoval. Zdůrazňoval přitom, že žádné definitivní rozhodnutí nepadlo. Podle médií vláda minulý týden zadržela dodávku 3500 bomb, z nichž zhruba polovinu tvoří silné pumy, které váží zhruba jednu tunu.
„Momentálně přehodnocujeme některé dodávky bezpečnostní pomoci v krátkodobém horizontu v kontextu dění, které se odehrává v Rafáhu,“ uvedl Austin.
Izraelští činitelé v zákulisí dali Američanům najevo silné rozhořčení z jejich kroku, informují americká média s odvoláním na své zdroje. Vyjadřují při tom obavu, že omezení vojenské podpory ohrozí vyjednávání o propuštění izraelských rukojmích z Gazy. Ve veřejných vyjádřeních Izraelci zprávu o zastavené dodávce bomb bagatelizovali.
Izrael otevřel přechod Kerem Šalom, pomoc se k civilistům přesto nedostává |
Středeční vývoj přináší nové signály o sílícím napětí mezi Washingtonem a izraelskou vládou v době války v Gaze, kterou Izrael zahájil v reakci na útok teroristického hnutí Hamás z loňského 7. října.
Operace izraelské armády v hustě zalidněné oblasti zabily tisíce civilistů a přispěly k masivní humanitární krizi. Američtí činitelé včetně prezidenta Joea Bidena vůči krokům svého blízkovýchodního spojence mnohokrát dali najevo výhrady, do minulého měsíce však vláda Izraeli stále dodávala zbraně.
Izrael tento týden vystupňoval své operace v oblasti města Rafáh, kam před boji v uplynulých měsících uprchly statisíce Palestinců. Washington s pozemním útokem na město nesouhlasí a ministr Austin dnes uvedl, že tam Spojené státy nechtějí vidět „žádné významnější boje“. Nejmenovaný americký činitel deníku The Washington Post řekl, že pozdržení dodávky bomb je „varovným výstřelem“, který má Izraelce od útoku odradit.
První informaci o odkladu dodávky zbraní přinesl už v neděli zpravodajský web Axios, v úterý pak několik médií informovalo, že příčinou tohoto kroku jsou obavy z použití daných bomb právě v Rafáhu. Podle tisku o věci rozhodl přímo prezident Biden, Bílý dům se ale zatím k vývoji odmítá vyjádřit.
Spojené státy od začátku války dodaly Izraeli tisíce tunových bomb, které dokáží srovnat se zemí celé bytové domy a které posílají úlomky do vzdálenosti stovek metrů. Analýza deníku The New York Times na konci loňského roku zjistila, že Izraelci používali pumy tohoto druhu poměrně běžně, přičemž část shodili i na jih Pásma Gazy, kam doporučovali odejít civilistům ze severu.
Aktuální přehodnocování americké vojenské podpory by se podle médií mohlo dotknout i dalších plánovaných dodávek kromě zmíněných 3 500 bomb. Zdroje zevnitř vlády zmínily i zásilku 6 500 souprav označovaných zkratkou JDAM, které umožňují bombám změnit trajektorii směrem k zamýšlenému cíli.
To vše se děje v době, kdy americký Kongres čeká na zprávu Bidenovy administrativy o tom, zda Izrael při tažení proti Hamásu dodržuje mezinárodní právo. Vláda dříve avizovala, že dlouho připravované hodnocení předloží zákonodárcům dnes, odpoledne však potvrdila zákulisní informace, že zpráva stále není hotová.
„Očekáváme, že ji doručíme ve velmi blízké budoucnosti, v nejbližších dnech,“ řekl mluvčí ministerstva zahraničí Matthew Miller.
Apokalypsa v Gaze: tisíce mrtvých a hlad. Kilo cukru se prodává za dvacet eur |
V táborech u hranic Gazy s Egyptem je momentálně shromážděno přibližně 1,5 milionu vysídlených Palestinců. Bezprecedentní rozhodnutí následuje po týdnech konzultací mezi americkými a izraelskými představiteli o tom, jak naplnit humanitární potřeby civilistů v Rafáhu a jak tam proti Hamásu zasáhnout jinak než jinde v Gaze.
Dodávku bomb a stíhacích letounů Izraeli v hodnotě několika miliard dolarů schválila Bidenova administrativa na konci březnu tohoto roku. Nový zbrojní balík podle zdrojů WP obsahoval více než 1 800 leteckých pum typu MK84, což je varianta 900kilogramové bomby, a 500 bomb typu MK82 o hmotnosti zhruba 230 kilogramů.
Armády západních zemí bomby prvního typu v hustě obydlených oblastech prakticky přestaly používat vzhledem k tomu, že dokáží srovnat se zemí celé městské bloky a pojí se s vysokým rizikem civilních ztrát na životech.
Izrael odmítá nařčení z bezohledného bombardování a tvrdí, že ztráty na životech z řad civilistů má na svědomí Hamás, protože se jeho bojovníci ukrývají v rezidenčních čtvrtích.
Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari ve středu novinářům podle agentury Reuters řekl, že jakékoli neshody mezi USA a Izraelem se řeší „za zavřenými dveřmi“ a že spolupráce pokračuje.
Izraelskou operaci v oblasti Rafáhu už v úterý odsoudil Egypt, Turecko, Jordánsko či generální tajemník OSN António Guterres a šéf diplomacie EU Josep Borrell. Dnes akci kritizovala i Africká unie (AU) a Katar. Šéf komise AU, která je výkonným orgánem AU, Músá Fakí na síti X odsoudil izraelské obsazení přechodu Rafáh, který je důležitým místem pro vstup humanitární pomoci do Gazy, a vyzval mezinárodní společenství, aby zastavilo eskalaci této války.
7. května 2024 |
