RECENZE: Jaká je Povaha lásky, když selský rozum potká intelektuálku

Allenovský odkaz lze jasně vyčíst z prostředí, v němž se pohybují hlavní hrdinka pracující na své univerzitní kariéře, její poněkud nudný partner a jejich přátelé, vesměs intelektuálové, kteří na domácích večírcích filozofují o kategoriích dobra a zla.

K pravidelným hostům se nově přidá Francouzka, která se právě rozvádí a jejíž šarm může zavedené vztahy rozklížit... Ale úder přijde odjinud: profesorka zařizující opravu chaty potká svůj pravý opak, řemeslníka s charizmatem urostlého dřevorubce a selským rozumem.

Hned první večer přijde sex – a pak ještě spousta sexu včetně reminiscencí, v podstatě se však rozehrává obnošené téma, jestli může uspět vztah dvou lidí z naprosto odlišných sociálních struktur, byť by se milovali sebevíc.

On není žádný buran ani primitiv, ale obyčejný chlap soudící, že láska by neměla být složitá; ona naopak vše rozebírá, takže se dočká poněkud románové výtky „proč bojuješ se svým já“.

Potíž tkví v tom, že s výjimkou snobsky povýšených debat o umění, které se Allenově sarkasmu přibližují, nejde vyloženě o komedii, nýbrž spíše o melodramatické zkoumání, jak dlouho idylická romance na sněžném skútru dvojici vydrží.

Povaha lásky 60 % Režie a scénář Monia Chokri, hrají Magalie Lépine Blondeau, Pierre-Yves Cardinal Kinobox: 74 % IMDb: 7.1

Nikterak objevné, i když v detailech trefné jsou pak nárazy obou milenců na svět toho druhého. Ona nasazuje rozpačité úsměvy při setkání s jeho uječenou rodinou i ctitelkami na vesnické tancovačce, on zase sklízí za své názory přezíravost jejích přátel z řad salónní levice.

Sice i v Povaze lásky padne tradiční „Vezmeš si mě?“, což si celé okolí příznačně natáčí na mobil, ovšem poněkud bezcílný závěr se nese zcela mimo hollywoodské zákonitosti.

Logicky: jinak by film přece nedostal Césara.