Biden exkluzivně pro CNN: Izrael použil naše bomby k zabíjení civilistů. Další munici nedostane

Americký prezident Joe Biden

Biden exkluzivně pro CNN Pokud Izrael provede invazi do Rafáhu, nepomůžeme.

V Pásmu Gazy umírali palestinští civilisté kvůli americkým bombám, které použil Izrael. Pokud židovský stát provede invazi do Rafáhu, nedostane už od nás další munici, vzkázal ostře americký prezident Joe Biden v exkluzivním rozhovoru pro televizní stanici CNN. Ze strany USA jde o doposud nejsilnější projev nesouhlasu proti izraelskému způsobu vedení války proti Hamásu. Některé dodávky americké munice pro Tel Aviv již byly odloženy. „Nenecháváme bezpečnost Izraele na holičkách. Dáváme ale ruce pryč od schopnosti Izraele vést v těchto oblastech válku,“ řekl Biden stanici CNN. Zároveň varoval před projevy antisemitismu na protiizraelských protestech.

Americká administrativa v uplynulých dnech odložila či přímo pozastavila dodávku bomb, z nichž zhruba polovinu tvoří silné pumy vážící kolem jedné tuny. Pokud by se vláda Benjamina Netanjahua rozhodla rozšířit svou invazi do hustě obydleného Rafáhu na jihu Pásma Gazy, překročila by tím podle Bidena červenou linii. V takovém případě by USA dodávaly Izraeli jen obrannou munici, například do systému protivzdušné obrany Iron Dome.

„Jasně jsem řekl, že pokud vstoupí do Rafáhu – to ještě neudělali – nebudeme dodávat zbraně, které byly v minulosti použity v jiných městech,“ řekl Biden v exkluzivním rozhovoru pro CNN. „Civilisté v Gaze umírali pod výbuchy amerických bomb a dalších prostředků, které Izraelci používají v obydlených oblastech,“ poznamenal na konto zmíněných jednotunových pum.

Podle některých analytiků jde o jedny z nejničivějších konvenčních zbraní v arzenálu západních armád, jmenovitě USA. V nejnověji pozastavené dodávce munice mělo být zahrnuto zhruba 1 800 kusů pum o hmotnosti 900 kilogramů a 1 700 kusů pum o hmotnosti 225 kilogramů. Izrael je měl používat především v prvních týdnech operace v Pásmu Gazy, a to i v obydlených oblastech.

Stanice CNN poznamenala, že Bidenovo „přiznání“ je nejostřejším vymezením proti izraelskému postupu od začátku již sedmiměsíčního konfliktu mezi židovským státem a teroristickým Hamásem. A poznámka, že na civilních obětech má podíl i americká munice, je podle reportérů znamení, že se prezident ocitl pod obrovským tlakem – a to i ze strany demokratických politiků. Biden nicméně zdůraznil, že podpora Izraele v obraně před teroristickými útoky nekončí. Tel Aviv ale musí přehodnotit, jakým způsobem postupuje v Pásmu Gazy.

„Nenecháváme bezpečnost Izraele na holičkách. Budeme i nadále zajišťovat munici, pokud jde o systém Iron Dome. Dáváme ale ruce pryč od schopnosti Izraele vést v těchto oblastech válku. Je to prostě špatně. Nebudeme dodávat zbraně a dělostřelecké granáty,“ podtrhl svůj postoj v rozhovoru.

Rozkol mezi Washingtonem a Tel Avivem?

Bidenova slova pro CNN by mohla nadále prohloubit roztržku mezi ním a Netanjahuem. Tomu měl Biden v pondělí sdělit, že americká podpora pro operace v zabydlených oblastech Rafáhu bude výrazně omezena.

„Řekl jsem to Bibimu a jeho válečnému kabinetu dost jasně – pokud se vydají do zabydleného centra města, naši pomoc nedostanou. Řekl jsem mu, ať nedělají stejnou chybu jako my v Americe. Mělo pro nás smysl dostat bin Ládina, ale už ne sjednotit Afghánistán,“ podotkl s odkazem na americkou zkušenost na Blízkém východě.

Biden se v uplynulých měsících stal také terčem kritiky protiizraelských demonstrací. Účastníci protestů ho označili například za „genocidního Joea“. Zde se americký prezident ovšem ohradil proti nenávistným projevům a zárodkům antisemitismu.

„Ano, existuje právo na svobodu projevu a protest. Ale neexistuje právo používat nenávistné projevy a vyhrožovat židovským studentům či blokovat lidem přístup do třídy. To je v rozporu se zákonem,“ sdělil Biden v rozhovoru pro CNN.

Tel Aviv protestuje

Izraelští činitelé podle zdrojů světových médií a agentur dali Američanům v zákulisí najevo silné rozhořčení i hluboké zklamání. Vyjadřují přitom obavu, že omezení vojenské podpory ohrozí vyjednávání o propuštění izraelských rukojmích z Gazy. Ve veřejných vyjádřeních Izraelci zprávu o zastavené dodávce bomb bagatelizovali.

ČTĚTE TAKÉ: Propalestinští aktivisté peskují Karlovu univerzitu: Chceme přednášky o „genocidě v Gaze“

V Pásmu Gazy od loňského října, kdy se Hamás dopustil v jižním Izraeli krvavých teroristických útoků a konflikt zažehl, zahynulo následkem bojů 34 844 Palestinců. Vyplývá to ze středečních údajů zdravotnických úřadů v Gaze; čísla zahrnují bojovníky Hamásu i civilisty, kterých je většina. Čísla obětí nicméně nejde v současnosti nezávisle ověřit, stejně jako další informace, které pocházejí z místa bojů a úřadů ovládaných Hamásem.

S krokem administrativy demokratického prezidenta Bidena dali najevo nesouhlas republikánští kongresmani. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson a šéf republikánů v Senátu Mitch McConnell Bidenovi zaslali dopis, kde pozastavení dodávky kritizují. Podle nich krok vyvolává otázku, zda je prezidentův závazek vůči bezpečnosti Izraele opravdu neprůstřelný, jak dříve Biden tvrdil.

Spor o vojenskou invazi do Rafáhu mezi představiteli židovského státu a americkou administrativou je podle reportérky CNN Ivany Kottasové nevídaný. „Ve městě se nachází více než milion evakuovaných lidí z celého Pásma Gazy. Plná invaze by mohla znamenat humanitární katastrofu. USA proto nyní přistoupily k bezprecedentnímu kroku. V celé historii americko-izraelských vztahů nepanovala tak vyostřená situace,“ popsala ve vysílání CNN Prima NEWS.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Přijetí návrhu dohody o příměří s Izraelem je ze strany Hamásu jedna velká pokrytecká hra, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. Hamás podle něj o žádné příměří nestojí a jedná se pouze o jeho PR vůči světu.

Tagy: