Havlíček podle analýzy Seznam Zpráv v zahraničí zveřejnil celkem asi 20 článků. Přispíval například do pochybného řeckého periodika European Research Studies Journal (ERSJ), v jehož radě navíc seděl, anebo do vědeckého časopisu se sídlem v Moskvě.
„Publikoval jsem v řadě časopisů a mimo jiné i v tom univerzity Piraeus z Řecka. Poté, co jsem tam začal publikovat, mě oslovili, jestli bych nebyl jedním z několika desítek lidí v jejich ediční radě. Jinými slovy jsem oponoval články dalších autorů. Vše anonymně. To je běžný postup,“ napsal v reakci na dotaz redakce iDNES.cz Havlíček.
Své předsednictví v radě popírá. „Jsou v ní vědci z celé Evropy. Podotýkám, že ERSJ nikdy nebyl v seznamech tzv. predátorských časopisů. To je možné během pár sekund dohledat. Jedná se o běžný časopis, který se zaměřoval na malé a střední podniky, o kterých jsem hodně psal,“ dodal.
Podle Seznam Zpráv si řecký časopis v dnešní době pod hlavičkou univerzity z Pirea za zpracování článku účtuje bezmála 750 eur. V současnosti v její ediční radě zasedá Češka Pavla Břečková, která je mimo jiné spoluautorkou dvou Havlíčkových textů.
„Uznávaná databáze vědeckých periodik Scopus v roce 2018 časopis European Research Studies Journal ze své evidence vyřadila. Jako důvod uvedla (bez dalších podrobností) pochybnosti o publikačních standardech časopisu,“ napsal server. Za vyřazením podle něj stojí rychlý nárůst počtu citací a publikací kolem let 2016 a 2017.
Do ERSJ Havlíček přispíval mezi lety 2011 a 2018. V jediném čísle v roce 2013 mu vyšlo dokonce pět článků. Ve stejném roce pak publikoval v ruském periodiku Upravlenčeskij učet. V něm podle Seznam Zpráv nyní publikace vyjde asi na 28 tisíc rublů. Od loňského roku drží děkovný dopis od ruské Státní dumy za „rozvoj způsobů řešení ekonomické bezpečnosti Ruské federace a Běloruské republiky“.
„Co se týče ostatních mých publikací, ani jedna není na oficiálním seznamu predátorských časopisů. Obvinění, že jsem v roce 2013 publikoval rovněž v odborném časopisu prestižní moskevské univerzity je něco neuvěřitelného,“ vyjádřil se dál pro iDNES.cz místopředseda ANO a akademik soukromé Vysoké školy finanční a správní (VŠFS) v Praze.
Stínový ministr pro vědu, kritik Tuleji
Havlíček akademický titul docent získal v roce 2014. Právě příspěvky v recenzovaných časopisech jsou přitom kritériem pro jeho dosažení, poznamenávají Seznam Zprávy.
Havlíček ale není prvním politikem, kterému texty vycházely v predátorských, nebo přinejmenším podezřelých časopisech. Minulý týden Seznam Zprávy informovaly, že texty v predátorských časopisech má na účtu nyní už bývalý nominant TOP 09 na funkci ministra pro vědu, výzkum a inovace akademik Pavel Tuleja nebo ekonomka a kandidátka na europoslankyni za hnutí STAN Danuše Nerudová.
Havlíček přitom jako současný stínový ministr pro vědu Tulejovu kauzu silně kritizoval. „Z pozice zbytečného ministra pro vědu odvolají vědecky nezkušeného člověka, aby tam nominovali vědecky nepřijatelného člověka,“ konstatoval tehdy podle serveru místopředseda ANO a narazil na kauzu ministryně pro vědu Heleny Langšádlové, kterou TOP 09 z funkce odvolala, aby na její místo nominovala akademika Pavla Tuleju.
