Proběhlo Novinářské fórum 2024, hodnotilo nezávislost, kvalitu a životaschopnost českých médií

Jedním z bodů programu konference bylo proto vyhlášení výsledků grantové výzvy "Podpora lokální žurnalistiky 2024", kde šest projektů lokálních médií vybraných ze zhruba 30 hodnocených představovalo své vítězné projekty, jejich zaměření a cíle. K oceněným projektům patřily projekty Adresa: periferie média Naše Broumovsko, který zkoumá, jak ovlivňuje kvalita života na Broumovsku pohyb obyvatel, Vzdělávání Romů v Moravskoslezském kraji (JKS Média - okraj.cz), Rozvoj webu Ohlasy.info, Nová podoba a technologický rozvoj webového portálu Jižní Čechy TEĎ (Jihočeské týdeníky), Investigativní žurnalistika na severu (Revue sever - nasliberec.cz) a projekt Novodobé otroctví? Kam zmizeli uprchlíci z nouzového ubytování v Plzeňském kraji a jak se žije cizincům, kteří sem přišli za prací (Apel-plzen.cz).

Zdroj: Kurzy.cz

Grantová komise mezi vítězné projekty rozdělila 600 tisíc korun, kterými chtěla podpořit lokální média v jejich rozvoji. Debata s vítězi směřovala právě k udržitelnosti lokálních médií, o jejich přesunu z tištěné podoby směrem k webům a sociálním sítím, způsobech financování (předplatitelé, inzerce), konkurenci v jiných typicky lokálních zdrojích informací (radniční listy) apod. 

Problematice lokálních médií se rovněž věnoval příspěvek Lenky Waschové Císařové z Katedry mediálních studií a žurnalistiky FSS MU, který nevyzníval optimisticky. Sice za poslední rok vznikají nová lokální média a mediální startupy, nicméně prostředí je pro lokální novináře náročné tematicky i existenčně. Mnozí z nich například pracují na další úvazek jako knihovníci, překladatelé, učitelé, archiváři nebo v podobných profesích, aby se uživili, protože jejich příjem ze samotné novinařiny není dostatečný. 

Podobně vyzněla debata k tématu kulturní publicistiky, kdy kulturní redakce ve většině médií zeštíhlely až k anorexii a jsou nyní obhospodařovány kratším úvazkem redaktora, případně za pomoci externích přispěvatelů placených od příspěvku.

Zdroj: Kurzy.cz

Přednáška Lenky Waschové Císařové nastolila také úvahu o nutnosti zákonné definice a ochrany, případně podpory lokálních médií a jejich důležitost pro kvalitu důvěryhodnosti žurnalistiky (výzkum Local media for democracy). Měla by být lokální žurnalistika vůbec byznys? 

Zajímavá byla úvodní debata konference s Arpádem Soltészem a Josefem Šlerkou, zda se ubrání česká média středoevropským scénářům. Na příkladu Slovenska Arpád Soltész poukazoval, že se slovenská média odchýlila od novinařiny k aktivismu už "za Mečiara" a už se z této pozice nedokázala vymanit, a tím tato média ztratila svou váhu a důvěryhodnost. Soltész před tímto přístupem varoval.

Zdroj: Kurzy.cz

Josef Šlerka, datový analytik a vedoucí projektu prezentoval výstupy z MediaRatingu Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky a Mapy médií: zachycuje a hodnotí míru dodržování základních novinářských norem ve vybraných zpravodajských a publicistických médiích v ČR. Je určen primárně pro plnoformátová média se zásadním podílem vlastního obsahu a dnes zahrnuje 50 webů, deníků, týdeníků a měsíčníků. Vedle toho existuje (je v projektu sledováno, identifikováno) zhruba 1100 médií zařazených do kategorie Junk-news a kvazi-mediální weby, a také zhruba 40 médií zařazených do kategorie dezinformačních a konspiračních médií. Celkově, podle metodiky, jak to počítáte, v projektu identifikovali kolem 1600 webů, kteří vystupují jako producenti obsahu, nicméně jejich kvalita je velmi různorodá. Proto projekt Mapa médií vznikl, aby poskytl informovaný přehled celkové mediální scény v ČR a zároveň upozorňoval média na problematiku v oblasti transparentnosti vlastnictví, autorství textů a jejich původnosti. Cílem je posilovat celkovou kvalitu a důvěryhodnost médií v ČR, nyní zahrnuje hodnocení přibližně 80 webů, budou postupně zahrnuty regionální weby, zájmové weby, kultura, sport a postupně dále.   

Proběhla jako jeden z bodů konference také debata o profesních i etických standardech žurnalistiky, jak je vyhodnocovat a vyžadovat v kritických okamžicích žurnalistiky, jako byla v nedávné době střelba na filozofické fakultě, covid nebo téma konfliktu Izraele a Hamásu.  Jak o těchto standardech diskutovat a kde by tato diskuse měla probíhat, kdo by je měl kontrolovat, protože samotný novinář už může být součástí událostí a ovlivněn. Pak by měl nastupovat redakční tým a editoriální pravidla samotného média a kvalitu výstupu (příliš angažované, subjektivní, polarizující příspěvky, vzniklé na vlně adrenalinu samotného autora) ohlídat. 

Bezprostředně po střelbě na Filozofické fakultě UK vznikla studie, která by měla naznačit, co je společensky zodpovědná žurnalistika. Tři hlediska studie - bezpečí: živé streamy ze situace mohou nahrávat pachateli, je třeba zmírňovat šok ve společnosti, dávat rady, jak se chovat, netraumatizovat. 

Druhé hledisko je osoba pachatele - psát o pachateli není nesprávné, je třeba nedělat z něj celebritu, hledat příčiny, nikoli senzaci okolo pachatele. Třetí hledisko studie jsou oběti - není v žádném případě správně s nimi komunikovat bezprostředně po události, kdy nejsou ve stavu rovnocenného partnera novináři, nedokáží adekvátně reagovat, ani podat užitečné informace.  

Nejlépe o tom, co a kdy uveřejnit rozhoduje profesní integrita novináře. Definice profesionality - ten člověk rozhoduje sám za sebe, v souladu se svědomím, nezávisle, a nejlépe, jak dokáže. 

Urážky, nadávky a ponižování, to je pro novináře běžné a setkal se s ním téměř každý novinář, to zaznělo v příspěvku Data: Být novinářem a novinářkou v Česku, který představila Marína Urbániková z FSS MU. Spolek Ženy v médiích realizoval výzkum s téměř 500 respondenty, který zkoumal podmínky, za kterých čeští novináři a novinářky vykonávají svou profesi, včetně rizik, kterým při své práci čelí. Zkoumal nejen pracovní prostředí, ale i možnosti sladění práce a osobního/rodinného života a také zkušenosti s obtěžováním a násilím.

Markéta Höfferová
Stará se o BIG Experta již od doby krátce po jeho začátku - podílí se na něm již od roku 1994. V redakci Kurzy.cz pracuje od ledna 2008.

Kromě témat spojených s kapitálovými trhy se zajímá o kulturu (především výtvarné umění), historii a s nimi spojené osobnosti.