Šojgu končí ve funkci ministra obrany, Putin už má jeho následníka

VÝMĚNA MINISTRA

Šojgu končí ve funkci ministra obrany, Putin už má jeho následníka
Ruský prezident Vladimir Putin navrhl jmenovat dosavadního prvního místopředsedu vlády Andreje Bělousova ministrem obrany. Na této pozici by tak Bělousov nahradil Sergeje Šojgua (na snímku). Foto: Shutterstock
1
Svět
Echo24
Sdílet:

Ruský prezident Vladimir Putin navrhl jmenovat dosavadního prvního místopředsedu vlády Andreje Bělousova ministrem obrany. Na této pozici tak Bělousov nahradí Sergeje Šojgua, který byl dosud Putinovým blízkým spolupracovníkem, a to i v posledních více než dvou letech, kdy Rusko vede válku proti Ukrajině. Podle agentury TASS to v neděli oznámila Rada federace, což je horní komora ruského parlamentu.

Naopak na pozici ministra zahraničních věcí se změna nechystá. Putin navrhuje, aby tuto funkci dál vykonával Sergej Lavrov. Tento čtyřiasedmdesátiletý diplomat je ve funkci od roku 2004, což z něj činí jednoho z nejdéle sloužících ministrů zahraničí na světě, poznamenala agentura DPA.

Pětašedesátiletý ekonom a politik Bělousov už zastával několik vrcholných funkcí. Byl ministrem hospodářství i Putinovým poradcem pro ekonomické záležitosti. Agentura RIA Novosti poukazuje na skutečnost, že Bělousov není voják, ale ekonom. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov to vysvětlil tím, že "dnes na bojišti vítězí ten, kdo je otevřenější inovacím a jejich uplatňování". Agentura TASS rovněž zmiňuje Bělousovovy znalosti ruského obranného průmyslu a nových technologií.

Šojgu bude nově jmenován tajemníkem prezidentovy bezpečnostní rady. Tuto funkci dosud zastával Nikolaj Patrušev, který byl rovněž považován za Putinova vlivného spojence. Agentura DPA píše o Patruševovi jako o zastánci tvrdé linie a šedé eminenci Kremlu. O jeho pozici v budoucnu slíbila Moskva informovat v nejbližších dnech.

Změny v ruské vládě přicházejí krátce poté, co se Putin ujal dalšího šestiletého mandátu v čele země. Putin v březnu podle očekávání vyhrál volby, které ale podle západních zemí byly nesvobodné a chyběla v nich skutečná opozice. Na protest proti stavu demokracie v Rusku a jeho agresivní válce proti Ukrajině na letošní inauguraci chyběla řada západních diplomatů, včetně zástupců Evropské unie, Spojených států, Německa, Británie nebo Česka.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články