Top 10 událostí z energetiky za poslední týden
1. Důležitý francouzský jaderný milník: EDF zahájila zavážku paliva ve Flamanville 3
Stavba nového francouzského jaderného bloku typu EPR se blíží ke zdárnému konci. Technici na základě povolení jaderného regulátora zahájili zavážku paliva do reaktoru Flamanville 3. Výstavbu bloku s instalovaným výkonem 1650 MW zahájili Francouzi v roce 2007, hotovo mělo být v roce 2012. Po řadě zpoždění nyní plány počítají s tím, že bude nový blok připojen k síti v létě tohoto roku.
Francouzská energetická společnost EDF oznámila, že obdržela od jaderného regulátora (Nuclear Safety Authority – ASN) povolení k zavážce paliva do jaderného reaktoru Flamanville 3.
2. Ukrajina navyšuje těžbu plynu, chce se zbavit závislosti na dovozu
Ukrajina je v poslední době aktivnější v oblasti navyšování domácí těžby zemního plynu. Ačkoliv země dokáže domácí těžbou pokrýt většinu svých potřeb, stále musí zemní plyn i dovážet. Navzdory probíhající válce však těžba mírně vzrostla již loni, silnější nárůst by mohl přijít letos.
Aktivita v oblasti rozvoje těžby zemního plynu na Ukrajině během letošního prvního čtvrtletí vzrostla. Tamní sdružení AGPU podle serveru S&P Global uvedlo, že počet aktivních vrtacích souprav dosáhl v průměru 46. Podle AGPU přitom před válkou dosahoval počet aktivních souprav v průměru 30, během loňského prvního čtvrtletí 37.
3. USA zakázaly dovoz uranu z Ruska, který dosud poháněl americké reaktory
Americký prezident Joe Biden v pondělí podepsal zákon zakazující dovoz obohaceného uranu z Ruska, které bylo dosud významným dodavatelem paliva pro americké jaderné elektrárny. Jde o nejnovější krok Washingtonu ve snaze odstřihnout se od ruského hospodářství na pozadí ruské agrese na Ukrajině. Podle Bílého domu je to také pozitivní impulz pro jadernou energetiku v USA.
Rusko je nejvýznamnějším světovým výrobcem obohaceného uranu a dodávky z této země dosud tvořily asi 24 procent jaderného paliva používaného v amerických elektrárnách, napsala agentura Reuters. I proto zřejmě zákaz dovozu přišel mnohem později než stejný postup vůči ropě a plynu z Ruska, který Kongres schválil krátce po ruské invazi z února 2022.
4. Německá strategie pro výstavbu nových elektráren má zpoždění, společnosti vyjadřují obavy
Zástupci německého energetického průmyslu vyjádřili pochybnosti, zda bude plánovaná vládní strategie pro elektrárny vypracována dostatečně brzy na to, aby se aukce mohly uskutečnit ještě v roce 2024. Strategie má podpořit investice do nových plynových elektráren připravených na vodík, které mají nahradit odstavované uhelné elektrárny a zajistit dostatečný výkon na jihu a západě země.
Společnosti, které se chtějí účastnit tendrů na nové elektrárny, musí znát podrobnosti aukcí s dostatečným předstihem, aby mohly připravit své nabídky, uvedl Ingbert Liebing, šéf místního sdružení energetických společností VKU.
5. Equinor: Ceny plovoucích větrných elektráren klesají pomaleji, než se očekávalo
Plovoucí větrné elektrárny by měly umožnit využít potenciál hlubších vod, které nejsou vhodné pro běžně ukotvené turbíny. Tato technologie je však zatím vůči konvenčním fixním instalacím nákladnější. Podle šéfa společnosti Equinor France Renewables však zatím ceny plovoucích elektráren klesají pomalu, přičemž konkurenceschopné s fixními instalacemi budou zřejmě nejdřív za 10 let.
Ekonomika plovoucích větrných farem značně závisí na velikosti turbín. Oproti konvenčním offshore větrným elektrárnám vyžadují plovoucí konstrukci, která zvyšuje náklady. Výkonnější turbíny tak umožňují tyto náklady rozpustit do většího objemu výroby.
6. Modernizace elektrizačních sítí v ČR si do roku 2035 vyžádá 476 miliardy korun
Modernizace elektroenergetických sítí v ČR spojená s nástupem zelené energetiky si do roku 2035 vyžádá zhruba 475,7 miliardy korun. Provozovatelé od letošního roku budou muset navýšit investice o 38 procent na 40 miliard korun ročně. Investice by zvýšily hodnotu výroby a příjmy domácností. Současně s tím by mohly vést ke zvýšení příjmů veřejných financí, k růstu hrubé přidané hodnoty a ke vzniku tisíců nových pracovních míst. Vyplývá to ze studie společnosti Deloitte a výpočtu Českého sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSRES), které jejich zástupci představili novinářům.
„Hlavním přínosem nezbytných investic do elektrizačních soustav je zajištění stabilních dodávek elektřiny. Prioritou je pro nás všechny spolehlivé a bezpečné fungování elektroenergetického systému, nicméně významné jsou také ekonomické benefity uskutečněných investic,“ uvedl předseda Rady ČSRES Marian Rusko.
7. Datová centra mohou navýšit poptávku po elektřině v EU až o 14 %, vývoj v ČR je nejistý
Dle studie americké společnosti Goldman Sachs může spotřeba elektřiny v Evropě vzrůst do roku 2033 o více než 40 %. Vedle elektrifikace dopravy a průmyslu může být klíčovým faktorem i rozvoj umělé inteligence a návazné výstavby datových center. Jejich kapacita se dnes navyšuje zejména v Německu, Velké Británii nebo Francii. Budoucí rozvoj v České republice je prozatím nejistý.
V posledních letech byla evropská poptávka po elektrické energii zasažena několika šoky v podobě pandemie Covid-19 nebo energetické krize. To dle studie americké banky Goldman Sachs vedlo k zpomalení elektrifikace jednotlivých odvětví oproti původním očekáváním. Zároveň v důsledku toho od roku 2008 poklesla spotřeba elektřiny na kontinentu kumulativně o přibližně 10 %.
8. Fico: Slovensko chce do státního vlastnictví postavit nový jaderný blok
Bratislava 13. května (zpravodaj ČTK) – Slovenská vláda má zájem postavit do státního vlastnictví nový jaderný blok s výkonem do 1200 megawattů, řekl dnes novinářům premiér Robert Fico. První rozhodnutí v této záležitosti by měl kabinet přijmout na svém nadcházejícím zasedání ve středu. Partnera pro výstavbu chce Bratislava vybrat v mezinárodním tendru. Soutěž na stavbu nových jaderných bloků nyní pořádá také Česko.
Slovensko přitom už dříve začalo připravovat projekt nové jaderné elektrárny ve spolupráci s ČR. V roce 2009 za prvního Ficova kabinetu byla kvůli tomu založena firma Jadrová energetická spoločnosť Slovenska (JESS), ve které 51 procent akcií kontroluje slovenské ministerstvo hospodářství a zbylý podíl má česká elektrárenská skupina ČEZ. Původně se počítalo s tím, že výstavba tohoto jaderného zdroje začne v roce 2014.
9. Poptávku po vodíku v Německu potáhne průmysl a doprava, po roce 2040 se přidá energetika
Německo bude v následujících letech potřebovat více vodíku, než bylo dříve předpokládáno. Podle národní vodíkové rady by spotřeba vodíku v Německu měla v roce 2030 činit 94 až 125 TWh a do roku 2045 by následně měla vzrůst na 620 až 1 288 TWh.
Vodík vyráběný za použití elektřiny z obnovitelných zdrojů je považován za klíčový prvek dekarbonizace energetiky a průmyslu. Jednou ze zemí, které na toto palivo ve velkém sází, je i Německo. To plánuje vodík využívat v průmyslu, dopravě, při výrobě tepla nebo třeba jako palivo pro záložní a špičkové plynové elektrárny.
10. Až pět větrných elektráren by mohlo stát u Strmilova na Jindřichohradecku
Jihlavská společnost Jipocar Power chce postavit u Strmilova na Jindřichohradecku až pět větrných elektráren vysokých přes 200 metrů. Občané se obávají hluku, poklesu cen nemovitostí nebo zničení krajinného rázu, jak dnes zaznělo při prezentaci záměru firmy v místním kinosále. Zástupci firmy navrhli ve smlouvě finanční příspěvek do městské kasy na základě minimálního výkonu z jedné větrné elektrárny, a to 1,125.000 Kč ročně po dobu 25 let, což je její životnost. Obec i občané by v budoucnu mohli kupovat vyrobenou energii jako sekundární zdroj elektřiny. Zastupitelé smlouvu posoudí v červnu.
„Strmilov jsme si vybrali na základě tří hlavních faktorů. Vyvedení výkonu, takže distributor musí mít v rozvodné síti volnou kapacitu. Dále tu musí být větrnost a musí být možné technologii na místo dopravit,“ řekl ČTK jednatel společnosti Kamil Vondráček. Pro výstavbu vytipovali skoro až kilometr vzdálený úsek od města před lesem na polích směrem do Nové Olešné, podobně vzdálené od města je druhé místo směrem k Bořetínu. Jedna větrná elektrárna vysoká přes 200 m stojí okolo 250 milionů korun.
Téma
Na výrobu zeleného vodíku potřebujeme dotace. A to rychle, zní z průmyslu
Vodíková strategie Evropské unie počítá během následujících let s rozmachem zeleného vodíku (pocházejícího z obnovitelných zdrojů) a na něj jsou také určeny dotace. Firmy v Česku si nicméně stěžují na jejich těžkou dosažitelnost a pomalý postup státu.
Společnost Orlen Unipetrol plánuje u Litvínova vybudovat obří fotovoltaiku a elektrolyzér. Nicméně protože zelený (přesněji obnovitelný) vodík vyráběný z obnovitelných zdrojů není dnes v porovnání s tím šedým, z fosilních paliv, konkurenceschopný, snažila se o získání dotací.
Nový plynárenský balíček - 3. část: Plánování sítě, bezpečnost dodávek i zákaz ruského plynu
Evropský parlament 11. dubna schválil balíček, který má usnadnit zavádění obnovitelných a nízkouhlíkových plynů. Kromě toho cílí na koordinované plánování a provoz energetického systému EU a zavádí opatření ke zlepšení energetické bezpečnosti a umožňuje blokovat dovoz plynu z Ruska a Běloruska.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se