ČSSD přišla za rok o 1 700 členů, Sobotka chce úbytek zastavit

Sociální demokracie měla k 31. březnu letošního roku 21 501 členů. Na dotaz iDNES.cz to v sobotu uvedl Lukáš Pfauser ze sekce PR a marketingu strany. 

Ze statistik vyplývá, že sociální demokracie měla loni v dubnu 23 202 členů. O rok dříve to bylo necelých 23 tisíc členů.

Počet členů ČSSD 30. března 2012 - 23 802 30. března 2013 - 22 881 9. dubna 2014 - 23 202 31. března 2015 - 21 501 Zdroj: ČSSD

Podle premiéra a předsedy ČSSD se s úbytkem potýkají všechny tradiční demokratické strany. 

„Souvisí to s kampaní, která se vede proti politickým stranám obecně. Je snaha vytváře atmosféru, jako by nebyly součástí občanské společnosti. Přitom je to přesně naopak. Bez silných a programově vymezených stran demokracie, ani občanská společnost fungovat nemůže, “ domnívá se Sobotka.

Úbytek chce proto zastavit. „Mým cílem je tento trend u sociální demokracie změnit, získat nové členy, dát jim více možností ovlivňovat politiku ČSSD, otevřít pro ně stranické primárky,“ popsal v SMS pro iDNES.cz Sobotka. 

Primárkami chce ČSSD docílit toho, aby o pořadí kandidátů do voleb rozhodovali všichni členové. 

Ideu nahrazují prebendy, míní politolog

ČSSD se o reformu a přilákání voličů i nových členů snaží už delší dobu. O změnách debatovali členové například loni v březnu v Praze (více čtěte zde).

Ubývání členů zastihlo sociální demokracii v době, kdy je, alespoň co do postů ve vládě, nejsilnějším koaličním partnerem a Bohuslav Sobotka nedávno hladce obhájil funkci jejího předsedy. Sobotka navíc patří dlouhodobě k oblíbeným politikům. V průzkumu STEM jej letos v březnu příznivě hodnotilo 54 procent dotázaných. 

„Posledních asi pět let je to typický jev: tradiční strany, jakými je ČSSD nebo ODS, ztrácejí své členy, ať jsou ve vládě, nebo opozici. Jev je tedy nejspíše obecnější a odchody členů nejsou závislé jen na tom, kdo stranu vede a jakou šanci mají její členové dostat se k obročí (benefitům a prebendám, pozn. red.),“ komentoval úbytek členů politolog Zdeněk Zbořil.

Podle něj politickým subjektům chybí stabilní stranické jádro. „Strany ztrácejí jednak proto, že lidé nechtějí platit stranické příspěvky, ale také protože stranická politika není zajímavá. Je chápána jako bezideová a nepopulární,“ dodal Zbořil.

Podle něj tak lidé místo politické myšlenky spíše hledají a vidí za stranami možnosti, jak si přilepšit si k živobytí . Jako příklad uvedl Zbořil obsazování úřednických postů členy politického subjektu. 

Členové prchají všem. Výjimkou je ANO a Úsvit

Ještě na začátku dubna ČSSD počet členů nechtěla sdělit s odkazem, že aktuální čísla zpracovává a zveřejní je, až se s nimi seznámí předsednictvo a ústřední výkonný výbor. Ten jednal v sobotu 11. dubna v Praze.

Další strany ANO - k 2. dubnu mělo 2 750 členů KDU-ČSL - k 2. dubnu měla 27 357 členů KSČM - k 31. březnu měla 49 000 členů ODS - k 2. dubnu měla 17 607 členů TOP 09 - k 2. dubnu měla 3 560 členů Úsvit - stejně jako loni má devět členů

Ostatní strany zastoupené ve Sněmovně údaje před Velikonocemi dodaly. Z nich vyplývá, že většina z nich oproti loňsku členy pozbyla. Nejvíce lidí odešlo z ODS. Ta meziročně přišla téměř o 3 500 členů (více čtěte zde).

Členskou základnu posílilo pouze hnutí ANO. Hnutí Úsvit má stejně jako loni devět členů.

Podle politologa ANO z propadu vyklouzává, protože lpí na tom, že jde o hnutí. „Zdůrazňují, že nemají stranický charakter, a tím se dostávají ze vzorce ‚pravice, levice či střed‘,“ uvedl Zbořil.

Podle politologa Pavla Šaradína je úbytek členů pro strany problém, protože spolu s lidmi strana přichází také o peníze. „Ztráta členů znamená i ztrátu členských příspěvků a může znamenat i odchod drobných sponzorů,“ podotkl na začátku dubna politolog. 

iDNES.cz o aktuální čísla politické subjekty v dubnu požádal, protože část politických stran a hnutí do konce března vybírá členské příspěvky. Na jejich základě mohou spočítat, kolik členů vlastně mají.