Argumentoval, že by lidé typu Karla Schwarzenberga či Jaroslava Lobkowicze z TOP 09, kteří jsou oba potomci šlechtických rodů, museli nově už při nástupu do politiky detailně do registru veřejnosti bez omezení přístupného přes internet detailně uvádět veškerý svůj majetek. Což by podle vládního poslance byla pouze pozvánka pro různé kriminální živly. Pleticha řekl, že by určité údaje, které politici sdělí o svém majetku, měly být k dispozici policii či finančním úřadům, ale rozhodně ne veřejnosti jako celku.
„Odmítám vystavovat spodní prádlo na náměstí,“ protestoval také poslanec opoziční ODS, exministr zemědělství Petr Bendl. Vadí mu, že se vláda soustředí na řadové komunální politiky a úplně podle něj pomíjí, že je v největším konfliktu zájmů, v jakém kdy vláda byla. „Na velké ryby se nesahá,“ řekl Bendl s poukazem na ministra financí, šéfa ANO Andreje Babiše.
„Chci se postavit proti tomu, abychom kriminalizovali většinu starostů a komunálních politiků,“ postavila se proti ústřední myšlence vládní návrhu i šéfka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Milada Halíková z opoziční komunistické strany. Většina lidí podle ní do komunální politiky jde s tím, že chce pracovat pro ostatní a ne se v ní obohatit. Vládní návrh z nich ale podle Halíkové dělá tak trochu podvodníky a zloděje.
Ministr Dienstbier bránil ideu vládního návrhu tím, že místo několika tisíc míst, kam už nyní politici podávání přiznání o změnách ve svém majetku v době, kdy jsou ve funkci, se změní jen to, že nový systém bude přehlednější, protože vše bude na jednom místě, v registru spravovaném ministerstvem spravedlnosti a pod lepší veřejnou kontrolou. „Nebude tam muset být konkrétní místo, není to návod, kdo kde bydlí,“ hájil Dienstbier to, že politici mají podle vlády nahlásit nově už to, s čím do politiky vstupují. To zatím v zákoně o střetu zájmů není, takže chybí účinná kontrola, zda si někdo ve veřejné funkci „nepomohl“ více, než odpovídá jeho oficiálnímu příjmu.
Vysvětlení ministra, že u přiznání majetku nebude adresa politika, vyvolala ve výboru veselí. „To nemůžete myslet vážně,“ reagoval například Bendl. Řekl, že on pro takový návrh v žádném případě být nemůže.
Poslankyni psali, že má málo peněz a ať šetří na pohřeb
Poslance i ministra Dienstbiera pobavila ale hlavně Věra Kovářová, poslankyně z hnutí Starostové a nezávislí, která je členkou klubu TOP 09 a Starostů. Kovářová připomněla svůj spor s hradním kancléřem Vratislavem Mynářem, když sama dobrovolně zveřejnila, co vlastní, a vyzvala neúspěšně Mynáře, ať udělá totéž. „Mělo to úplně jiný efekt, než jsem čekala. Lidé mi psali, jak to, že mám tak málo peněz na účtě a že bych si měla šetřit na pohřeb,“ vyprávěla Kovářová a Dienstbierovi cukaly koutky úst.
„Nebráním se debatě o úpravě zákona, ale abychom ho úplně nevyprázdnili,“ nabízel Dienstbier ministr poslancům, že zákon může ještě projít řadou změn, aby byl pro Sněmovnu přijatelný. Ale příliš nepochodil. Poslanci sice nehodili vládě zákon úplně na hlavu, ale přerušili jeho projednávání na další měsíc a půl, čímž oddálili rozhodnutí o jeho konečném osudu.
Vládní návrh narazil na problém už dříve i v ústavně-právním výboru. To když opoziční poslanec Martin Plíšek z TOP 09 navrhl zákon upravit tak, aby ministři nesměli být ovládajícími vlastníky firem, tedy kontrolovat větší než čtyřicetiprocentní podíl v nich.
Pokud by zákon platil již pro toto volební období, zasáhl by vicepremiéra Babiše, jenž je jedním z nejbohatších lidí v zemi a prostřednictvím své firmy Agrofert vlastní i vydavatelský dům Mafra, pod nějž patří i server iDNES.cz, MF DNES, Lidové noviny a deník Metro (více o jednání v ústavně-právním výboru zde). Ani v dalších výborech se zatím Dienstbierovi a vládě nepodařilo pro její návrh získat podporu.
