Jako cár papíru může skončit kolektivní smlouva mezi zaměstnanci a vedením společnosti OKD. To se chce miliardového závazku zbavit.
„Celou dobu nám tvrdili, že všechno bude, včetně sociálního programu. Pak se mělo těžit do července příštího roku, s tím, že se těch přibližně 180 tisíc tun, jejichž těžba je víceméně připravena, dokope,“ říká Jiří Zátopek, předseda odborové organizace Nezávislé profesní odbory technicko-hospodářských zaměstnanců OKD. „Ale minulý čtvrtek jsme se dozvěděli, že je všechno špatně, že končíme ke konci roku, maximálně k 31. lednu 2017. S tím, že nedostaneme vůbec nic. Žádné odstupné podle kolektivní smlouvy. Od té chce vedení OKD také odstoupit.“
Podle stávající kolektivní smlouvy by horníci z Dolu Paskov měli v případě ukončení těžby dostat podle odpracovaných let až dvanáct měsíčních platů odchodného. Pokud by OKD od kolektivní smlouvy skutečně odstoupilo, dostali by horníci jen tříměsíční odchodné. „Ale oni nám řekli, že nemají ani na tříměsíční odchodné,“ popsal jednání s vedením OKD Jiří Zátopek.
Vedení OKD nechce návrh komentovat. „Vedení OKD předložilo věřitelskému výboru několik verzí možné podoby kolektivní smlouvy, ale konkrétní být nemohu,“ řekl mluvčí OKD Ivo Čelechovský. Nechtěl konkretizovat ani informaci, zda se mezi návrhy nachází i zrušení až dvanáctiměsíčního odstupného.
Zákoník práce jednostranné ukončení smlouvy umožňuje
Podle Pavla Utěšeného z advokátní kanceláře Rytikov & Utěšený Legal je vypovězení kolektivní smlouvy za určitých podmínek možné. „Insolvenční zákon na tuto situaci výslovně nepamatuje, tj. výslovně neupravuje možnosti jednostranného ukončení kolektivní smlouvy pro případ úpadku a povolené reorganizace. Mělo by se tedy vyjít ze zákoníku práce, který ukončení kolektivní smlouvy, ať již sjednané na dobu určitou, či neurčitou, umožňuje i jednostranně, a to konkrétně výpovědí s výpovědní dobou, která činí nejméně šest měsíců,“ vysvětlil právník.
Důvodem pro výpověď kolektivní smlouvy může být podle něj i insolvenční řízení. „Výpovědní lhůta pak představuje legitimní nástroj pro ukončení právního vztahu založeného kolektivní smlouvou, což platí samozřejmě i v situaci, kdy se poměry jedné ze smluvních stran změní natolik, že již nechce v realizaci kolektivní smlouvy pokračovat. To se může týkat přirozeně i situace, kdy se obchodní společnost dostane do úpadku,“ prohlásil Utěšený.
„Nevíme vůbec nic konkrétního. Nemůžu teď říct, co se děje nebo chystá. Oficiálně nám nikdo nic neřekl,“ řekl Boris Karas, který na Dole Paskov fárá už třicet let.
„Situace je špatná. Lidi jsou rozhněvaní, rozladění. Ne z toho, že má šachta skončit, ale z toho, jak s námi vedení OKD jedná. Nebo spíše nejedná,“ dodává Zátopek.
Předseda hornických odborů Jaromír Pytlík doufá, že k vypovězení smlouvy nedojde. „Věřitelský výbor nezpochybnil současnou kolektivní smlouvu a věřím, že ji nezpochybní ani do budoucna,“ řekl.
Důl Paskov je nejztrátovějším dolem OKD, jen během prvního čtvrtletí tohoto roku vyprodukoval ztrátu 120 milionů korun.
Neefektivní a ztrátová těžba je podle vedení OKD hlavním důvodem pro uzavření dolu. Poprvé se o této možnosti jednalo už v roce 2013. Vláda se tehdy výměnou za provoz dolu do roku 2017 zavázala pokrýt sociální výdaje na útlum až do výše 600 milionů korun. OKD ale nakonec od smlouvy odstoupila.
