TEST Driftovali jsme s Nissanem Leaf! Blbost? Jenom se podívejte!

Jízda dveřmi napřed není výsadou pouze automobilů se zadním pohonem. Obstojně to jde i s některými čtyřkolkami, a například u hatchbacků s poháněnými předními koly jde o příjemný benefit umocňující radost z jízdy. Ale jak je to s elektromobily? Třeba v případě Modelu S od Tesly je to jasné, tedy alespoň pokud má pouze jeden elektromotor, což značí zadní pohon, dokáže ale něco podobného také Nissan Leaf?

Přiznávám, že Nissan Leaf zrovna není jedním z aut, které bychom často viděli řítit se dveřmi napřed. Je to klidný elektromobil s poháněnými předními koly, parkovací brzdou ovládanou malým pedálem a spíše neutrálními jízdními vlastnostmi. Karoserie má nízké těžiště, moc se nenaklání, divokost byste tady ale hledali marně, stejně jako brutální zátah elektromotoru. Nissan však na polygonu poblíž Milána uspořádal prezentaci, během které byla jízda „bokem“ hlavním bodem programu.

Možná si ještě vzpomene na soutěž v driftování, kterou pořádal televizní pořad Autosalon ve spolupráci s naším vydavatelstvím. Jezdilo se v Opelu Astra OPC opatřeném speciálními zadními plášti Easy Drift, které se nasazují na sériové pneumatiky a mají za úkol omezit přilnavost na minimum. Tenkrát jsem si říkal, že na tom přece nemůže vůbec být nic těžkého, že prostě přijedete před zatáčku, trhnete volantem a pak už jenom regulujete náklon natočením předních kol a plynem. Jenže i tak musíte auto pořádně vnímat, cítit jeho chování a pracovat se zpětnou vazbou, což je ale prvek, který Nissanu Leaf trochu schází.

Polygon byl rozdělen na dvě části – jedna zahrnovala slalom mezi vodními stěnami na velmi kluzké ploše (jde o speciální jemný beton, které je po navlhčení kluzký jako sníh), druhá zase malý okruh, v podstatě nekonečnou zatáčku, kde jsme měli za úkol co nejdéle udržet odsazenou záď. Všechno to vypadalo strašně jednoduše, jenže realita byla trochu jiná.

Bez ohledu na použitý vůz je třeba najít perfektní rovnováhu mezi úhlem natočení předních kol a dávkou plynu, jediný dotek brzdy prakticky okamžitě přenese hmotnost na druhou stranu a skončíte v hodinách. Problém je v tom, že se Nissan Leaf vlastně nijak akusticky neprojevuje, neslyšíte motor a na kluzkém povrchu pochopitelně ani pneumatiky, a spousta z nás se proto točila jako na kolotoči. Vezmu-li to do důsledku, neprojel jsem slalom ani jedinkrát zcela bez chyby, a to jsem se fakt snažil! Na okruhu to už bylo o něco snazší, přece jenom nemusíte přenášet hmotnost a pouze udržujete odsazení zádi, ani tady se ale v mém případě nejednalo o výkon, kterým bych se mohl chlubit. Zní to zvláštně, ale driftování s plášti Easy Drift vlastně není ani trochu „easy“, pokud jedete s vozem jako je leaf a pod koly máte hektolitry vody.

Problém je v tom, že se na kluzké ploše děje všechno neskutečně rychle a ten správný balanc musíte najít prakticky na první dobrou. Není žádná druhá šance, selžete a skončíte v hodinách. Na suchém povrchu je to ale o něčem úplně jiném. Na manévr máte o něco více času, také pracujete pouze s volantem a plynem, a hlavně cítíte alespoň náznak zpětné vazby, kterou lze zužitkovat. Pak můžete jezdit vlastně kontinuálním driftem, tak jak nám to předvedl Romain Sarazin, vítěz Nissan GT Academy 2015.