Prezident Zeman s milostmi šetří. První udělil teprve letos

Prezident udělil další dvě milosti (zdroj: ČT24)

Než se Miloš Zeman stal prezidentem, prohlásil, že nebude udělovat milosti s výjimkou velmi úzkého okruhu humanitárních případů. Zatímco jeho předchůdci v úřadu omilostnili stovky lidí, po třech a půl letech Zemanova působení na Hradě se dočkalo odpuštění trestu jenom pět osob. Důvody u většiny z nich byly zdravotní. V jednom případě omilostnil ženu v rámci končícího Svatého roku milosrdenství.

Přísný přístup Miloše Zeman k institutu milosti se podepsal na tom, že více než polovinu svého funkčního mandátu žádnému odsouzenému člověku trest neodpustil. Teprve v letošním roce se někteří lidé dočkali, v porovnání s Václavem Havlem a Václavem Klausem je však Zemanův seznam omilostněných stále velmi krátký.

Trestu se za Zemanova působení na Hradě zbavilo pět lidí. Přitom Havel udělil za deset let ve funkci českého prezidenta 1247 milostí, jeho nástupce Klaus potom 412. Havlovo číslo pak navyšují ještě lidé, kterým odpustil trest ještě jako federální prezident.

Pravomoc provádět řízení o milosti Zeman převedl na ministra spravedlnosti. Resort ročně obdrží zhruba šest set žádostí odsouzených nebo jejich blízkých. Drtivou většinu musí po přezkoumání zamítnout, protože nesplňují přísná kritéria, která Zeman nastavil.

Podle prezidentových podmínek má jít o člověka, který se nedopustil závažného trestného činu, jehož nemoc ohrožuje na životě a který má domácí zázemí. Až do začátku letošního roku prý prezident dostával žádosti o milost, které tyto tři podmínky nesplňovaly.

S milostmi Zeman začal letos

Zemanovým prvním omilostněným člověkem byl muž odsouzený na tři roky za méně závažnou majetkovou trestnou činnost. Informoval o tom v únoru letošního roku. Část trestu si odpykal a poté byl kvůli zdraví podmínečně propuštěn do nemocničního ošetřování.

O druhé prezidentově milosti informoval mluvčí Hradu Jiří Ovčáček koncem května. V tomto případě prominul ze zdravotních důvodů zbytek jednoho trestu a tři celé tresty odnětí svobody v celkové výši zhruba 29 měsíců. Muž byl odsouzen za maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) přitom napsal prezidentovi v podnětu k vyřízení milosti, že by se přiklonil k jejímu zamítnutí.

Muž má 15 záznamů v rejstříku trestů, mimo jiné opakovaně řídil auto bez řidičského průkazu a nenastoupil do vězení. Muž také s lékaři v minulosti nespolupracoval a léčbu odmítal, například ani přes naléhavá doporučení chirurgů nenastoupil do nemocnice a svévolně si zredukoval dialýzu ze tří na dvě týdně. Právě z důvodu trvale odmítavého postoje odsouzeného k léčbě ministr Pelikán žádost o milost už jednou zamítl, a to loni v červnu.

Od konce letošního ledna ležel v pankrácké vězeňské nemocnici kvůli komplikacím s cukrovkou a v březnu mu soud v souvislosti s další léčbou přerušil výkon trestu. Podle lékařských zpráv muž dlouhodobě trpí souborem závažných onemocnění a je odkázán na dialýzu. Přišel o část chodidla, přičemž do budoucna lékaři nevylučují ani amputaci celé nohy.

Třetí milost pro třicátníka, který ochrnul po mozkové příhodě

Ke třetí milosti Zeman přistoupil v září. Znamenala zastavení trestního stíhání pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Žádost o milost podala státní zástupkyně, která v této fázi nemůže trestní řízení podle zákona zastavit. Podle informací ČTK omilostněný muž řídil auto bez řidičského průkazu.

Udělení milosti ve formě zastavení trestního stíhání se nazývá abolice a její udělení je zpřísněno tím, že kromě rozhodnutí prezidenta republiky musí rozhodnutí spolupodepsat předseda vlády.

Omilostněného třicátníka, který je v invalidním důchodu, dříve opakovaně potrestal brněnský městský soud. Nejprve v roce 2003 sedmiměsíční podmínkou za křivé obvinění, poté v roce 2006 obecně prospěšnými pracemi za sprejerství. Práce nevykonal, a tak musel do vězení. Naposledy mu soud uložil v roce 2012 osmiměsíční podmínku s tříletou zkušební dobou za pokus o krádež, na tento skutek však poté dopadla prezidentská amnestie.

  • Václav Havel a Václav Klaus udělili mezi lety 1993 a 2013 téměř 1700 milostí, ať už šlo o prominutí či změnu trestu nebo zastavení trestního stíhání. Zhruba tři čtvrtiny z nich připadly na úřadování Václava Havla (1993 až 2003). V letech 1993 až 1997 udělil 902 milostí, mezi lety 1998 až 2002 pak 345. Nejvíce lidí prezident Havel omilostnil v letech 1994 (407) a 1995 (107).
  • Václav Klaus udělil za desetiletého úřadování na Pražském hradě (2003 až 2013) individuální milost 412 lidem. Za první pětiletý mandát prominul trest 218 lidem, v druhém sáhnul ke stejnému kroku ve 194 případech. Nejvíce milostí, 69, udělil Václav Klaus v roce 2009.

Stíhání pro maření výkonu úředního rozhodnutí, které prezident zastavil, začalo v roce 2011. Muž jel tehdy v červnu autem po Strakonické ulici v Praze 5, ačkoliv mu městský úřad v Třebíči krátce předtím vzal řidičský průkaz a zakázal mu na 16 měsíců řídit.

Řidiče postihla o rok později mozková příhoda. Po ní mu nejen ochrnuly pravé končetiny a lícní nerv, ale začal trpět i duševní poruchou. Policie poté jeho stíhání přerušila, protože podle psychiatrického znaleckého posudku nebyl schopen chápat smysl stíhání a správně vnímat ani sdělovat informace.

První milost mimo kritéria

Hned dvě milosti pak Zeman oznámil v listopadu. Zatímco jedna spadala pod Zemanem stanovené podmínky, jde o ženu trpící dlouhodobou psychickou nemocí, kvůli čemuž jí byl už několikrát trest přerušen, ve druhém případě reagoval na žádost papeže Františka, aby prokázal ke konci svatého roku akt milosrdenství a laskavosti. Omilostnil tak matku starající se ve vězení o dítě. Soud ji potrestal za zpronevěru.

V dalších případech Zeman žádosti o milost odmítl. Při únorovém odpuštění trestu zmínil, že se zabýval ještě případem ženy odsouzené na šest let za závažnou majetkovou trestnou činnost. Podle lékařů ji ale její zdravotní stav, i když je vážný, neohrožoval na životě. Podporu u Zemana nenašla.

Současný prezident také nevyhověl žádosti, která se týkala řidičky, jež v opilosti narazila do stromu a byla v těžkém, avšak život neohrožujícím stavu. V autě zahynula sedmnáctiletá spolujezdkyně. Rodina dívky žádost o milost pro řidičku nepodpořila.

Co se týče amnestií, u nich je Zeman zcela nekompromisní. Nehodlá udělovat žádné. 

  • Amnestie je rozhodnutí o hromadném, a to úplném nebo částečném prominutí trestu, a současně o zahlazení odsouzení pro trestný čin. Neruší tedy rozsudek ani občanskoprávní odpovědnost odsouzeného (například povinnost nahradit škodu), ale pouze trest. V České republice bývá doprovázena abolicí, to jest rozhodnutím o zastavení nebo nezahájení trestního řízení pro činy, na něž se vztahuje.
  • Milost je nevymahatelným a nezaslouženým odpuštěním trestu. Je institutem trestního práva, o kterém samostatně rozhoduje prezident republiky (k platnosti abolice však potřebuje spolupodpis předsedy vlády nebo jím pověřeného člena vlády, vláda je pak za ni odpovědná).
  • Rozeznávají se tři formy udělení milosti: abolice – nařízení, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo; agraciace – odpuštění nebo zmírnění dosud nevykonaného trestu; rehabilitace – zahlazení odsouzení.