Podle ministra Mariana Jurečky to bylo jen proto, aby výjimku ze zveřejňování smluv měl národní podnik Budvar (rozhovor s Jurečkou zde).
„V Senátu se pokusíme prosadit původně domluvený půdorys registru smluv,“ uvedl v pátek Bělobrádek. Tedy ten, který z povinnosti zveřejnit uzavírané smlouvy vyjímá jen Budvar či vysoké školy. S tím podle šéfa lidovců souhlasily jak nevládní organizace z Rekonstrukce státu, tak poslanec hnutí STAN Jan Farský, původní autor myšlenky registru smluv.
„V Senátu máme dost senátorů (my) i Starostové a nezávislí, tak by to mohlo vyjít,“ řekl pro iDNES.cz Bělobrádek. Lidovci mají senátorů šestnáct, klub Starostové a nezávislí jedenáct a hnutí ANO, které také „vykostění“ zákon o registru smluv nepodporovalo, sedm. Tedy dohromady 34 z 81 senátorů.
Výjimku pro státní firmy prosadila nejprve ve Sněmovně koalice sociálních demokratů, ODS a komunistů. Při celkovém hlasování o zákonu bylo pro 80 ze 159 přítomných, už s hlasy lidovců (více čtěte zde). Kdyby se zákon vrátil do Sněmovny, muselo by se k jeho prosazení sehnat nejméně 101 poslanců.
Premiér Bohuslav Sobotka k tomu, co se stalo kolem registru smluv, pro iDNES.cz uvedl: „Já jsem na tom hlasování nebyl. Já jsem spíše doporučoval ten zákon vrátit do druhého čtení. Na klubu zvítězil názor to už projednat, pustit to do ostrého hlasování. Těžko to mohu komentovat. Firmy by transparentní být měly, ale současně musí být nastavená taková pravidla, aby to nastavení pravidel pro zveřejňování informací neohrožovalo konkurenceschopnost těch podniků. To téma nebylo dostatečně vydiskutováno, když se ten zákon schvaloval.“
