Zeman Babiše musí odvolat, základní kámen vlády je premiér. Čtenářům odpovídal ústavní právník

Domácí Domácí
11. 5. 2017 13:00
Na dotazy čtenářů Aktuálně.cz ve čtvrtek odpoledne odpovídal ústavní právník Marek Antoš. Tématem byl vliv Ústavy ČR na vládní krizi, ale i výklad základního zákona, který zastává prezident Miloš Zeman. Tvrdí totiž, že demise vlády může být chápana i jen jako demise premiéra a že ministra financí Andreje Babiše nemůže odvolat, protože to nedovoluje koaliční smlouva.
Online rozhovor s ústavním právníkem Markem Antošem
Dotazovaný právě odpovídá
Odpovídal ústavní právník Marek Antoš
Přejít k dotazům

Praha - Ústavní právník Marek Antoš ve čtvrtek odpovídal na dotazy čtenářů ohledně vládní krize. K té přispěl i prezident Miloš Zeman tím, když tvrdí, že demisi vlády lze "číst" i jako demisi samotného premiéra. Argumentoval přitom výkladem ústavních právníků.

"Každý si myslí, že když podá demisi premiér, padá celá vláda. Platí však něco jiného," řekl na debatě v Libereckém kraji prezident. Dodal, že vláda padá pouze v případě, když si to po demisi premiéra sama odhlasuje.

Řada ústavních právníků i politiků s ním ale nesouhlasí a říká, že ústava tento výklad neumožňuje.

Zeman však trvá na své verzi. "Je potřeba vědět, že vláda Bohuslava Sobotky o své demisi nehlasovala, proto nemůže platit," uvedl prezident.

Spory se vedou také o to, zda musí prezident odvolat ministra, jakmile to navrhne předseda vlády. Zeman namítá, že je to v rozporu s koaliční dohodou. "Premiér se zavázal částečně zbavit svého práva odvolávat ministry podpisem této smlouvy. Proto je třeba ji nejdříve vypovědět," míní Zeman.

Online rozhovor s ústavním právníkem Markem Antošem

Dotazovaný právě odpovídá
Odpovídal ústavní právník Marek Antoš
Aktualizovat reportáž
11. 5. 2017
Ptá se: Milan Kucera

Podle mne hlavni problem neni ani tak v ustave a procesu odvolani vlady, ale v tom, ze nebylo postupovano podle koalicni smlouvy, byt se jedna o document, ktery je ustave "podrizen".

Pan prezident musí odvolat, jej je podle mne otázka kdy, a jaky ma manevrovaci prostor to protahovat.

Odpovídá: Marek Antoš

Koaliční smlouva nemá právní relevanci, důsledky jejího porušení tedy mohou být jedině politické: další politické strany např. s narušitelem nemusí chtít spolupracovat nebo ho mohou potrestat voliči ve volbách. Ústava je ovšem právně závazná a musí se dodržovat.

Důležité je mimochodem i přesné znění koaliční smlouvy: "Smluvní strany respektují ústavní právo předsedy vlády navrhovat prezidentu republiky jmenování a  odvolání členů vlády. Pro každý takový krok musí předseda vlády hledat podporu příslušné koaliční strany." Nejsem si jistý, zda byla opravdu porušena: a v každém případě není pravda, že by koaliční smlouva odvolání podmiňovala _souhlasem_ příslušné koaliční strany.

11. 5. 2017
Ptá se: J. Hynčica

Dobrý den,
myslíte si, že na současnou situaci má vliv zakotvení přímé volby prezidenta? Jeho pravomoci se sice de iure nezměnily, ale přímou volbou získal větší legitimitu. Záleží tedy na samotné osobnosti prezidenta, nebo zakotvením přímé volby mohl prezident získat silnější pozici i ústavně?

Odpovídá: Marek Antoš

Do určité míry ano, byť máte pravdu, že na jasně stanovené pravomoci a povinnosti (jako je ta v čl. 74 Ústavy) by způsob volby neměl mít vliv. Svůj "prostor" si však - někdy na hraně a někdy přímo za hranou Ústavy - zkoušeli rozšiřovat i předchozí prezidenti, Václav Havel a Václav Klaus, kteří byli voleni nepřímo. Jen přímá volba tedy důvodem není, jistě je ale v parlamentní formě vlády nesystémovým krokem, který komplikuje i správné vnímání rolí jednotlivých ústavních orgánů.

11. 5. 2017
Ptá se: Radek

Dobrý den, v celé debatě o (ne)demisi mi není jasná věc. Z čeho vyplývá, že premiér může podat demisi celé vlády bez souhlasu členů této vlády? Pokud by se premiér rozhodl podat demisi, protože ho to už nebaví, a všichni ostatní členové vlády by byli proti podání demise, tak by měli smůlu?

Odpovídá: Marek Antoš

Ano. Podrobnější argumentace viz níže, ale podstatné je uvědomit si, že předseda vlády je skutečně základní kámen vlády. Nejprve je jmenován on, teprve následně a na jeho návrh jsou jmenováni ostatní členové vlády a mohou tam být jen tak dlouho, dokud požívají jeho důvěry, protože předseda vlády je bez ohledu na jejich vůli oprávněn je kdykoliv nechat odvolat (čl. 74 Ústavy). A bez základního kamene celá ta vláda končí.

11. 5. 2017
Ptá se: Jan Novosad

V srpnu 2013 nedostala Rusnokova vláda od sněmovny důvěru a její předseda podal demisi. 1. Zemanův pokus skončil nezdarem a zbýval mu ještě jeden. K mému úžasu však nebyl jmenován nikdo jiný a vláda bez důvěry sněmovny tu mohla vládnout v demisi až někdy do února 2014. Nebyl samotný fakt, že po prvním neúspěšném pokusu nenásledoval druhý hrubým porušením ústavy? Měla by naději na úspěch ústavní žaloba pro porušení čl. 65 Ústavy?

Odpovídá: Marek Antoš

Pokud by Poslanecká sněmovna trvala na tom, že prezident má jmenovat novou vlády, pak bych s vámi souhlasil. Sněmovna se ale místo toho rozhodla bojovat po vzoru "sebevražedného komanda Judejské lidové fronty" ve filmu Život Briana a požádala prezidenta republiky o své rozpuštění a konání nových voleb. Za této situace bylo proto podle mne rozumné, že prezident nejmenoval novou vládu (která by neměla před koho předstoupit s žádostí o vyslovení důvěry, protože Poslanecká sněmovna byla mezitím rozpuštěna) a pověřil stávající vládu bez důvěry prozatímním výkonem jejích funkcí až do jmenování nové vlády po volbách do PS.

11. 5. 2017
Ptá se: Pavel M.

Dobrý den,

rozumím tomu, že Ústavu ČR asi není možno vnímat izolovaně v jednotlivých bodech, ale spíše ve vzájemném působení všech jejich ustanovení, čemuž já potom rozumím jako ústavnímu pořádku....

Lze přesto tak jednoznačné ustanovení jako: "Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády." (tedy čl. 74 Ústavy) vnímat jinak, než že prezident musí jednat bezpodmínečně?
A pokud ano, je formální stránka návrhu pouze rozhodnutím premiéra? Tedy i včetně data případného odvolání?Předem děkuji za odpovědi a přeji pěkný den,PM

Odpovídá: Marek Antoš

Vidím to stejně.

11. 5. 2017
Ptá se: Sinbartel

Čl.62 Ústavy
Prezident republiky
a) jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,

Z toho vyplývá, že
1) přijímá demisi předsedy vlády nebo 2) přijímá demisi vládyProč pokaždé padne celá vláda??? Není druhá část písmene zbytečná, stačí přece, aby podal demisi jen předseda.Čl.76 Ústavy(1) Vláda rozhoduje ve sboru.Není to tak, že když má padnout celá vláda, je na to potřeba vládní usnesení?? Vláda přece není nějaké stádo, které jde za vůdčí ovcí.Děkuji za odpověď Sinbartel

Odpovídá: Marek Antoš

Možné je obojí. Buď podá demisi předseda vlády (s důsledky pro celou vládu, viz můj výklad níže), nebo ji může odhlasovat vláda jako celek (třeba i proti vůli svého předsedy).

11. 5. 2017
Ptá se: Čeněk

Dobrý den,
Pokud by situace došla do bodu, kdy by měl prezident jmenovat nového premiéra, je opravdu zcela v souladu s ústavou pokud si jmenuje opět nějakého svého kamaráda? Existuje nějaký právní nástroj jak prezidenta usměrnit či omezit?
Děkuji a přeji hezký den,
Čeněk

Odpovídá: Marek Antoš

Myslím, že by bylo rozhodně vhodné v této věci Ústavu změnit a vyjasnit. V zahraničí například není neobvyklé, že se vláda ujímá funkce až v okamžiku, kdy je jí vyslovena důvěra v parlamentu, to omezuje prostor pro případnou svévoli prezidenta republiky. Zároveň často přechází iniciativa při jmenování vlády: první pokus má prezident, pokud jej ve stanovené lhůtě nevyužije nebo jeho nominant nezíská důvěru, přechází pravomoc na parlament, pak se to opět po nějaké době vrací. Naše (a slovenská) úprava je v rámci parlamentních republik spíše exotická.

11. 5. 2017
Ptá se: Tomáš

Může Zeman odmítnout odvolání Babiše?

Odpovídá: Marek Antoš

Nesmí. Čl. 74 Ústavy je jasný: "Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády."

Jsou tři hodiny, takže děkuji za všechny zajímavé otázky a loučím se! M. A.

11. 5. 2017
Ptá se: Petr Stejskal

Dobry den,
Je tedy protiústavní,pokud prezident neodvolá ministra financi neprodleně, ale bude o tom jednat až po návratu z Činy?
Děkuji

Odpovídá: Marek Antoš

Domnívám se, že ano. Cesta do Číny by jistě byla vhodnou omluvou, pokud by například následovala bezprostředně poté, co byl návrh podán. Ve skutečnosti ale předseda vlády návrh podal už v pátek v poledne a od té doby uplynulo šest dní, což je dostatečná doba na to, aby prezident republiky vydal rozhodnutí, u nějž mu Ústava nedává žádný prostor pro vlastní uvážení.

11. 5. 2017
Ptá se: Tomáš

Dobrý den,
jaké jsou možné tresty, kdyby byl prezident shledán vinen, že porušil ústavu?

Odpovídá: Marek Antoš

Čl. 65 odst. 2 Ústavy: ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt.

11. 5. 2017
Ptá se: Karel Mach

Dobrý den ! Měl bych tyto otázky :
1. Mají pravdu Ti, kdo spatřují v textu článku 74 pravidlo. Dle mého názoru to, ale není to pravidlo kogentní, tedy nařizující prezidentovi okamžitě vyhovět. Je totiž dispozitivní. Toto pravidlo znamená, že prezident ho musí respektovat, ale konat podle něho může třeba i mnohem později a způsobem, který považuje za vhodný.
2. Dnes slyšíme ze Senátu slova o tom, že je potřeba podat ústavní stížnost na prezidenta a to v souvislosti s návrhem na odvolání člena vlády premiérem. Ale v ústavním systému České republiky vůbec, především podle článku 54 odst. 3 prezident není z výkonu své funkce ústavně odpovědný, což zároveň znamená, že není odpovědný ani moci soudní reprezentované Ústavním soudem. Podle mého názoru povinnosti prezidenta stanoví ústavodárci, nikoliv Ústavní soud

Odpovídá: Marek Antoš

1. Dispozitivní je taková právní norma, od níž se adresáti mohou odchýlit, například dohodou stran. Čl. 74 dispozitivní není, prezident republiky má povinnost konat. Nemá-li státní orgán výslovně stanovenou lhůtu, ve které musí konat, pak platí, že musí konat bez zbytečného odkladu. Jiný výklad by zcela popřel tu povinnost: například byste měl právo na vydání řidičského průkazu, státní orgán by měl povinnost vám jej vydat, ale mohl by tak učinit třeba za rok, za pět let nebo za padesát let. Tak to v právním státě fungovat nemůže.

2. Ústavní žaloba na prezidenta představuje výjimku z obecného pravidla v čl. 54 odst. 3, proto je také v čl. 65 odst. 2 upravena.

11. 5. 2017
Ptá se: bYzon

Mame ted primou volby prezidenta.

Mame take prime odvolani prezidenta?

Odpovídá: Marek Antoš

Nemáme.

11. 5. 2017
Ptá se: Martin Novák

Dobrý den,

Je vám znám nějaký respektovaný ústavní právník, který by sdílel názor pana prezidenta Zemana na výklad čl. 73 odst. 1 Ústavy, tedy že demise předsedy vlády bez dalšího neznamená demisi vlády jako celku? V případě, že ano, o koho se jedná a čím je tento názor podložen?

Odpovídá: Marek Antoš

Tento výklad v 90. letech formuloval prof. Filip, významný odborník a dnešní soudce Ústavního soudu, a - pravděpodobně po jeho vzoru - jej zastávali i další. Je ale otázkou (na kterou nám nyní sám bohužel nemůže odpovědět, protože jako soudce ÚS si musí hlídat, aby nebyl podjatý v případě nějakého budoucího sporu o tuto otázku, který by měl rozhodovat), zda by prof. Filip tento výklad prosazoval i dnes, protože opakovaná ústavní praxe se přiklonila k opačnému stanovisku. V právu platí, že i když má nějaké ustanovení na začátku dva představitelné výklady, postupně se jeden z nich prosadí a ten je třeba držet, protože jinak by bylo právo zcela nepředvídatelné a pokaždé by platilo něco jiného.

11. 5. 2017
Ptá se: Junek

Prezident podle ustanovení prakticky není zodpovědný za své činy. Jak může tedy takový prezident vykonávat ústavou mu svěřená rozhodnutí, když za ně nemá žádnou zodpovědnost ? Výsledek je pak ten, že si prezident může z ústavy dělat trhací kalendář.

Odpovídá: Marek Antoš

Skutečnost, že je prezident neodpovědný (čl. 54 odst. 3 Ústavy) je právě jedním z důležitých důvodů, proč by se jeho pravomoci měly vykládat spíše restriktivně a ve prospěch dalších státních orgánů, které naopak odpovědné jsou. I v současném sporu je to významný argument ve prospěch postavení předsedy vlády, který společně s celou vládou odpovídá Poslanecké sněmovně (čl. 68 odst. 1), nikoliv prezidentovi.

11. 5. 2017
Ptá se: Rýže 58

Může předseda vlády, který chce demisi vlády, ale nemá ve vládě většinu nutnou pro její odhlasování, nechat podle čl. 74 ústavy odvolat dostatečný počet členů vlády nepodporujících demisi tak, aby mu zbytek vlády demisi odhlasoval, a tak obejít článek 73 ústavy?

Odpovídá: Marek Antoš

Jistě. Proto je smysluplné rovnou čl. 73 odst. 1 vykládat tak, že demise samotného předsedy vlády znamená i demisi celé vlády. To je také dosud převládající výklad, který se praxi použil u V. Špidly, S. Grosse a P. Nečase.

11. 5. 2017
Ptá se: Pedrito

Nemyslíte, že je porevoluční Ústava jako dokument velmi vágní a relativně špatně formulovaná s ohledem na reálný svět, zejména vidíme-li, jaké podrazy tropil Klaus a nyní tropí Zeman, tj. statisticky dvě třetiny všech českých prezidentů? Byť někteří ústavní právníci říkají, že to není návod na automatickou pračku, přesto by mohla být pregnantnější. Její tvůrci mohli předpokládat, že ne každý prezident bude jako Masaryk.

Chybí mi například jasné sankce vůči prezidentovi, který ji zcela evidentně nerespektuje, včetně možnosti okamžitého odvolání na základě rozhodnutí Ústavního soudu. Ústavní žaloba za hrubé porušení Ústavy je sice fajn, ale 3/5 Senátu a zejména časové hledisko často brání tomu, aby prezident nemohl delší dobu škodit a dělat si, doslova co chce. Existuje i v tomto případě něco jako předběžné opatření vydané Ústavním soudem?

Omlouvám se za více myšlenek i dotazů, můžete si vybrat to nejzajímavější.

Odpovídá: Marek Antoš

Osobně se domnívám, že by zpřesnění Ústavy bylo vhodné. Samozřejmě chápu argumenty, že se Ústava nemá měnit příliš často, že si věci mají "sednout", že se má vytvořit ustálená ústavní praxe, která problematická místa vyřeší. Ovšem pokud vidíme, že se v některých oblastech opakovaně objevují problémy, novela Ústavy by podle mne byla na místě.

Co se týká ústavní žaloby pro velezradu či hrubé porušení Ústavy, její podmínky jsou skutečně nastaveny velmi přísně: 3/5 přítomných senátorů a současně i 3/5 všech poslanců. Tato úprava se však v Ústavě objevila až současně se zavedením přímé volby prezidenta, předtím stačila prostá většina Senátu. Optimální by podle mne bylo něco mezi.

11. 5. 2017
Ptá se: Petra

Na navrh/oznameni premiera musi prezident odvolat ministra?Jaky pravni predpis je k tomu prislusny?Dekuji

Odpovídá: Marek Antoš

Ano. Čl. 74 Ústavy zní takto: "Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády." Nemá tedy žádný prostor pro uvážení, musí odvolat.

11. 5. 2017
Ptá se: Oleg

Dobrý den,
zajímal by mne Váš osobní názor: Upřednostnil byste ve stávající situaci kompetenční spor (premiér/prezident), nebo ústavní žalobu za hrubé porušení ústavy?
A myslíte si, že je Miloš Zeman zdravotně způsobilý k výkonu prezidenta, když zrušil účast na Vítkově a opakovaně uvádí, že kvůli bolestem tráví veškerý volný čas spánkem?
Děkuju Vám předem za odpověď.

Odpovídá: Marek Antoš

Jakýkoliv spor před Ústavním soudem považuji až za náhradní řešení, prezident republiky by především měl Ústavu dodržovat sám od sebe: ostatně když se ujímá úřadu, tak slibuje, že bude Ústavu zachovávat (čl. 59 odst. 2). Pokud by se ale to ukázalo nezbytné, osobně bych za vhodnější nejprve považoval spor o rozsah kompetencí státních orgánů, který může před ÚS zahájit předseda vlády.

11. 5. 2017
Ptá se: Frána

Situaci by vyřešilo to, že odvolání ministra by mělo být pouze v rukou ministerského předsedy. Prezident by v tom nehrál pak žádnou roli. A možná i další jeho kompetence by se měly zmenšit, když ze zkušeností prezidenti vnáší do jejich odvolání své osobní vztahy s odvolávanými ministry. Jsou třeba v Rakousku u odvolání ministrů nějaké potíže s prezidentem?

Odpovídá: Marek Antoš

Ano, to by určitě mohlo být jedním z možných řešení. Důvodem pro zapojení hlavy státu do tohoto procesu je především tradice a snaha propůjčit jmenovacím aktům (se kterými jsou pak odvolání symetrická) větší lesk. Lze to ale i bez jeho zapojení, v některých zemích taková úprava existuje.

11. 5. 2017
Ptá se: Karel

Dobrý den,
podle prezidenta se premiér vzdal části svých práv podpisem koaliční smlouvy a nemůže podat odvolání ministra bez souhlasu vedení jeho strany. Jaký názor na to máte Vy?
Podle mě je ústava nejdůležitější zákon a nelze ho omezit žádným dokumentem. Přirovnal bych to například k pracovní smlouvě, kde jakékoliv ustanovení odporucící zákoníku práce je neplatné.
Nemělo by se spíše řešit, proč koaliční smlouva není v souladu s ústavou a větu o omezení práv premiéra zneplatnit? Tím pádem by nešlo v této situaci ani o porušení koaliční smlouvy?

Odpovídá: Marek Antoš

Koaliční smlouva rozhodně nemůže omezovat ústavní pravomoci předsedy vlády ani měnit ústavní povinnosti prezidenta republiky, který nota bene není jejím účastníkem. Rozhodující je jen Ústava.

Koaliční smlouva navíc ani nepředstavuje právní dokument, je to spíše politická deklarace. Už když v roce 1998 Ústavní soud posuzoval tzv. "opoziční smlouvu", tedy smlouvu, kterou spolu uzavřely ČSSD - shodou okolností v čele s Milošem Zemanem - a ODS, tak konstatoval, že "neobsahuje právní, ale pouze politické normy, a jako taková není právně závazná a vynutitelná". Totéž platí i o koaličních smlouvách.

11. 5. 2017
Ptá se: petrph

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, není politická výhoda té demise premiéra Sobotky v tom že jí nikdy nepředložil a nikdo neví co v ní stojí (pokud jí vůbec sepsal)? K takovému neznámému dokumentu by se snad ani (natož ústavní) právníci neměl vyjadřovat a dělat na základě toho "co by tam asi mohlo být" nějaké právní závěry.

Odpovídá: Marek Antoš

Je možné se obecně vyjádřit k tomu, jaký je mechanismus v případě demise předsedy vlády. Máte ale pravdu, že v tomto případě už to nemá valný význam, protože předseda vlády demisi nepodal, místo toho podal návrh na odvolání člena vlády podle čl. 74 Ústavy.

11. 5. 2017
Ptá se: Míra

Jak došlo k tomu, že lidé ztratili schopnost text pochopit a respektovat co se tím myslí? Není to jen podvědomá sebeobrana proti narůstající administrativě a byrokracii?

Odpovídá: Marek Antoš

Myslím, že je to spíš otázka dobré vůle při výkladu. Abych střelil do vlastních řad: může to samozřejmě trochu být i chyba právníků, že někdy - z pohledu veřejnosti - nesrozumitelně slovíčkaří.

11. 5. 2017
Ptá se: Bob

Dobrý den, chtěl bych se zeptat. jestli ústava pamatuje na možnost, že prezident začne trpět stařeckou demencí se sklony ke svévoli a nenávistnému urážení přerůstající v pocit osobní dokonalosti a neomylnosti? Pokud ne, nebylo by na čase uvažovat o takové antizeman pojistce? Děkuji

Odpovídá: Marek Antoš

Zcela obecně: podle čl. 66 Ústavy "nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát", přecházejí jeho pravomoci dílem na předsedu vlády a dílem na předsedu Poslanecké sněmovny.

11. 5. 2017
Ptá se: Tonda

Dobrý den,
nejsou současné spory o výklad kolem demise důkazem toho, že je načase ústavu razantně přepracovat, napsat ji přesněji tak, aby se podobným věcem zabránilo do budoucna. Díky!

Odpovídá: Marek Antoš

Osobně bych byl pro: myslím, že zejména pravomoci prezidenta republiky by bylo vhodné zpřesnit a je chyba, že k tomu nedošlo už v novele Ústavy, která zavedla přímou volbu prezidenta.

11. 5. 2017
Ptá se: Lukas Svoboda

Dobrý den,
chápu správně, ze prezident republiky předsedu vlády odvolat musí čistě proto, že je to jediný člen tohoto orgánu v ústavě explicitně zmíněný? Nejedná se tedy o ,,pouhou" zvyklost, ale o povinnost z tohoto zákona vyplývající?
Děkuji za odpověď,
Lukáš Svoboda

Odpovídá: Marek Antoš

Podle mého názoru ano, byť je pravda, že to Ústava nestanoví výslovně. Pro tento výklad však svědčí tři nebo čtyři důležité argumenty.

Zaprvé, při sestavování vlády je nejprve jmenován předseda vlády, který si vládu sestaví a teprve následně navrhne prezidentu republiky jmenování ostatní členů vlády. Všichni členové vlády tedy musí mít důvěru předsedy vlády, jinak nemohou být jejími členy: jen on může navrhnout jejich jmenování, zároveň kdykoliv může navrhnout jejich odvolání. Přeje-li si předseda vlády, aby vláda skončila, mohl by i podle doslovného znění Ústavy postupovat tak, že nejprve navrhne odvolání všech členů vlády a následně jako poslední podá i sám demisi. To by byl ale zbytečný formalismus: vhodnější je výklad, podle něhož může sám rozhodnout při podání demise, že jde o demisi celé vlády.

Zadruhé, podle čl. 68 odst. 2 má nově jmenovaný premiér navrhnout ostatní členy vlády a po jejich jmenování má nově jmenovaná vláda předstoupit před Poslaneckou sněmovnu s otázkou důvěry. Pokud by však demise předsedy vlády neznamenala demisi celé vlády, co by se stalo s původní vládou: měli bychom dvě?

Zatřetí, na rozdíl od některých předchozích ústavních úprav dnes naše Ústava nestojí na koncepci tzv. negativního parlamentarismu, tj. neexistuje vyvratitelná domněnka, že vláda požívá důvěru parlamentu (a ten ji může vyvrátit jen přímým vyslovením nedůvěry vládě). Naopak, sama vláda se podle čl. 68 odst. 3 musí ucházet o důvěru Poslanecké sněmovny. Pokud by ale bylo možné postupovat tak, že starý předseda vlády podá demisi a nově jmenovaný předseda vlády následně vymění všechny ostatní členy, takže z původní vlády nezůstane vůbec nikdo, ale přesto by vláda nemusela předstoupit před Poslaneckou sněmovnu, protože by se tvářila jako stále trvající vláda s původní důvěrou, neměl by čl. 68 odst. 3 a 4 smysl. Takový výklad by tedy byl absurdní.

A začtvrté, i kdybychom připustili, že původně bylo možné text vykládat oběma způsoby (což není můj názor), dlouhodobá ústavní praxe se jednoznačně přiklonila k tomu, že demise předsedy vlády znamená i demisi celé vlády. Takto se postupovalo např. u Vladimíra Špidly a Stanislava Grosse, jejichž demisi přijal prezident Klaus, stejně jako u Petra Nečase, jehož demisi přijal prezident Zeman a následně jmenoval Rusnokovu vládu. V případě pochybností je přitom nutné použít takový výklad, který odpovídá dlouhodobé praxi, jinak by to narušovalo právní jistotu.

11. 5. 2017
Ptá se: Eva

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, proč se při řešení krize nesáhlo k řešení - namisto odvolání a demise, že by Babiš dostal na starosti jiné ministerstvo případně byl ministrem bez portfeje...děkuji

Odpovídá: Marek Antoš

To asi není úplně právní otázka: ústavně by to samozřejmě možné bylo, pokud by to navrhl předseda vlády.

 

Právě se děje

Další zprávy