Německo a Francie Česku důvěřují. Je to pro vás příležitost, říká francouzský politolog
Francouzi v neděli volí nový parlament. Pokud i v druhém kole uspěje prezident Emmanuel Macron a získá většinu poslanců, nic mu nebude bránit v zahájení slibovaných reforem ve Francii. Může ale také změnit Evropskou unii. První zahraniční cesta francouzské prezidenta vedla do Německa. Prezident Macron a německá kancléřka Angela Merkelová se shodli v řadě otázek. Jak by mohl francouzsko-německý tandem v novém složení proměnit Evropskou unii, vysvětluje francouzský profesor politologie Christiane Lequesne.
Prezident Macron, který má většinu v parlamentu, může přinést velké změny do celé Evropské unie. Rozhodně mu nescházejí velké plány. Je to tak?
Ano, Macron zastává přístup, že se musíme posunout od řešení dílčích krizí a chce Evropě navrhnout určitou vizi budoucnosti. A je pravda, že hodně spoléhá na spolupráci mezi Paříží a Berlínem, která v posledních letech vázla. Zřejmě navrhne několik reforem. Za prvé to bude reforma eurozóny, která by podle něj měla být jádrem další evropské integrace. A to otevírá otázky pro Českou republiku, která není členem skupiny zemí platících eurem. Za druhé je to spolupráce v obraně, za třetí nová dohoda o Schengenu, která by zajistila lepší ochranu vnějších hranic Unie.
Francie znovu volí, favoritem je Macronovo hnutí. 'Stal se agentem změny,' říká politolog
Číst článek
A co mě jako analytika zaujalo, je to, že prezident Macron a kancléřka Merkelová ve společném prohlášení v Berlíně uvedli, že nelze zcela vyloučit ani reformu unijních smluv. Ale to by samozřejmě bylo problematické na domácí scéně.
Prezident Macron je teprve na začátku a silně podporuje další integraci. V Německu budou na podzim volby, ale i současná německá vláda má třeba odlišný postoj k fiskální politice. Jak se to může projevit?
Fiskální politika rozhodně bude předmětem složitých jednání. I kdyby na podzim ve volbách vyhráli sociální demokraté v čele s Martinem Schulzem, tak se německý postoj v této otázce moc nezmění. Budou zkrátka muset najít určitý kompromis.
Macron chce respektovat Maastrichtská kritéria, ale letos se mu to asi nepodaří. Podle odhadů totiž schodek státního rozpočtu překročí povolená tři procenta. Ale zřejmě řekne, že důležitá je jeho snaha situaci zlepšit. Otázkou je, jak se na to bude koukat německý ministr financí Wolfgang Schauble za předpokladu, že zasedne i v příští německé vládě.
Macron jasně vyhrál první kolo parlamentních voleb, jeho hnutí má přes 30 procent hlasů
Číst článek
Macron chce také vytvořit post ministra financí eurozóny. Je to realistické?
Myslím, že Německo nepodpoří vytváření dalších institucí v eurozóně. Spíš půjde o posílení stávajících institucí jako Evropského parlamentu a jeho pravomocí při kontrole hospodářské politiky. Ale i to by vyžadovalo změnu unijních smluv, a to není jednoduché.
Jak už jste zmínil, Česko není součástí eurozóny. V souvislosti s vývojem, který jste naznačil, se mluví o vzniku vícerychlostní Evropy. Co by to znamenalo pro Česko?
To záleží na tom, co chce Česká republika dělat v rámci Evropské unie. Ale myslím, že současná česká vláda podporuje integraci a chce zůstat v jádru Unie. Vím, že budete mít v říjnu parlamentní volby. Pokud by se premiérem stal pan Babiš, tak by se tento postoj vůči Evropě mohl změnit. Ale pokud se skutečně stane eurozóna centrem politické integrace, tak to okamžitě otevírá otázku pro Česko: co budeme dělat? Chceme být součástí nebo ne?
Myslím, že to ve vaší zemi znovu oživí otázku o přijetí eura. Když se podívám na situaci Visegrádských zemí, tak jedna už euro přijala a ty další tři? Myslím, že staré členské státy jako Německo a Francie důvěřují hlavně Česku. S Polskem a Maďarskem teď mají hodně problematický vztah. Pro Česko je to určitá příležitost, jelikož vzbuzuje velké naděje ve starých členských státech.
Francouzský politolog Christian Lequesne se v Praze účastnil konference Prague European Summit.
