Pro předlohu hlasovalo 128 ze 145 přítomných poslanců. Proti jich bylo 13 (kdo jak hlasoval zde). Novelu, jejíž opětovné schválení poslancům zabralo jen pár minut, nyní posoudí Senát.
Politici se registru smluv bojí, vykostili ho záměrně, tvrdí expert |
Předlohu v diskusi odmítali zejména poslanci z opozičního klubu TOP 09 a Starostů, podle nichž není opodstatněná. „Každá výjimka může být morálním hazardem,“ uvedl Martin Plíšek (TOP 09). Podle „duchovního otce“ registru smluv Jana Farského (STAN, za TOP 09) je novela zbytečná, ovšem není destruktivní.
S kritikou současné i navrhované podoby registru smluv vystoupil ministr financí Ivan Pilný (ANO). Ministerstvo financí může mít podle něj problém při okamžitých operacích na finančním trhu nebo při vydávání dluhopisů. „Ani jedna z verzí registru smluv toto neošetřuje. Důsledky jsou v obrovské výši,“ řekl.
Předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák podotkl, že zákon o registru smluv měl být vládním návrhem, jenž by prošel standardním připomínkovým řízením, nikoli návrhem poslaneckým. Za problémy může podle jeho vyjádření překotnost přijímání normy, o níž se zasazovali i poslanci ANO v čele s předsedou hnutí Andrejem Babišem. „Po dvanácté hodině zachraňujeme, co se dá,“ řekl o nynější novele.
Zvláštní režim pro firmy s obchodní povahou
Návrh reaguje na dřívější novelu lidoveckých poslanců, kteří chtěli z povinnosti vyčlenit Budvar kvůli obavám z ekonomických ztrát. Sněmovna pak schválila plošné výjimky i pro státní podniky a státní, krajské a obecní firmy, jež mají průmyslovou nebo obchodní povahu (více zde). Senát je odmítl a poslanci vrácenou předlohu nejspíš neschválí v žádné ze dvou verzí.
Na hlasování o nich se ale ve středu proti původním plánům nedostalo, a to kvůli jinému pevně zařazenému bodu. Marek Benda z ODS předtím navíc prosazoval odklad hlasování do září, aby poslanci ještě před ním věděli, jak senátoři naloží s nyní schválenou normou.
Boj o státní registr smluv pokračuje, poslanci se snaží část utajit |
Poslanecká novela žádné společnosti ze zákona nevypouští, předpokládá ale zvláštní režim pro firmy, které nejsou veřejnými zadavateli a mají průmyslovou nebo obchodní povahu. Nemusely by zveřejňovat smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku. „Právě u těchto smluv byly v praxi zjištěny problémy s ochranou obchodně citlivých informací a navrhovaná novela potřebnou ochranu zajišťuje,“ píšou autoři v důvodové zprávě.
Do evidence by se nevkládaly například smlouvy, které se týkají nakládání s výbušninami, a kolektivní smlouvy. Určité výjimky by dostaly i Česká televize a Český rozhlas v případě například mimořádných přenosů nebo licenčních práv na sportovní utkání a veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce u smluv, které uzavírají se soukromou podnikatelskou sférou. U zdravotnických zařízení by nezveřejnění smluv na dodávky léků a zdravotnických prostředků neohrozilo jejich platnost. Novela se týká rovněž Správy státních hmotných rezerv, navíc by výslovně zajistila ochranu bankovního tajemství.
Iniciativa podporovatelů registru Rekonstrukce státu uvedla, že řádně nezdůvodněné výjimky obecně nepodporuje a i o některých nyní navrhovaných má pochyby. Novelu ale vnímá jako „akceptovatelný kompromis“.
Zákon o registru smluv dopadl od loňského července například na stát, kraje a větší obce, jejich podniky a další organizace. Zveřejňují se smlouvy s plněním nad 50 000 korun. Od letošního července bude zavedeno pravidlo, že nezveřejněná smlouva není platná.
