Prezident Donald Trump zvítězil zčásti proto, že hovořil za voliče, kteří mají pocit, že vlastní stát pracuje proti nim. Sliboval, že z Washingtonu vyžene elity a lobbisty, kteří pro národ nic nedělají, a tím napraví americkou politiku. Jeho přístup ale nefunguje, píše britský týdeník Economist.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Pět měsíců po svém zvolení vládne Trump politické kultuře, která je ještě horší, než když nastupoval do úřadu. Jeho skalní voliči jsou pozoruhodně loajální a řada lidí z byznysu pořád věří, že prezident sníží daně a zahájí deregulaci. Jejich optimismus však stojí na stále méně pevné půdě.

Trumpovo prezidentství provází podle britského týdeníku špatný úsudek a promarněné příležitosti. Na jeho vládě je už napětí znát a dřív nebo později se odrazí i na ekonomice.

Nutné reformy, ale špatný postup

Ztráta důvěry Američanů v politiku ale nezačala s Donaldem Trumpem. Voliči si na nečinnost Washingtonu a rostoucí vliv lobbistů stěžují už několik desetiletí, Trump ale tuto nedůvěru přiživil. Správně sice upozornil na oblasti, ve kterých Spojené státy potřebují reformy, ale další postup byl nesprávný - částečně proto, že jeho ego postrádá zdrženlivost.

Například daně. Nikdo nepochybuje, že americké daňové zákony jsou zmatené a plné mezer. Podle Trumpova reformního plánu ale úlevy pocítí jen bohatí. Totéž platí o jeho zdravotní reformě. Místo aby zreformoval tu Obamovu, navrhl takovou, která způsobí, že miliony Američanů budou více nemocní a chudší.

Jeho pokus o reformu státní správy ničí mašinérii, kterou vláda potřebuje, aby vůbec fungovala. Prezidentův nepřátelský postoj už rozhlodal soudy, zpravodajské služby, ministerstvo zahraničí i nejvyšší úřad pro životní prostředí. Donald Trump také dodnes neobsadil funkce, které musí prezident jmenovat – z 562 je těch nejzásadnějších 390 prázdných, píše Economist.

Mezi prezidentstvím a rodinným podnikem

Stejně špatné jako to, co Trump dělá, je podle britského týdeníku způsob, jakým to dělá. Před volbami sliboval, že bude bojovat proti „zvláštním zájmům". Ale jeho řešení, tedy zaměstnávat lidi, kteří jsou příliš bohatí, než aby se nechali koupit lobbisty, žádným řešením není.

Ani u samotného Trumpa se nedá poznat, kde začíná a končí jeho prezidentství a kde rodinný podnik. A šanci na mezistranickou spolupráci ještě víc oddálilo jeho nutkání znevažovat své odpůrce a také skandály a úniky informací ohledně role Ruska v prezidentské předvolební kampani.

Optimisté tvrdí, že USA se svou obrovskou různorodostí, bohatstvím a lidskými rezervami tohle všechno vstřebají a stráví, pokračuje Economist. Trump není zdaleka první špatný prezident. Může být u moci jen čtyři roky – pokud je vůbec dokončí.

Economist: Trump může napáchat obrovské škody

Ve federálním systému mohou jednotlivé státy a města zůstat jako ostrůvky kompetentnosti. Ekonomika je zdravá, akciové trhy vzkvétají, země je světovou jedničkou v technologiích nebo finančnictví a producenti ropy nebo plynu mají největší vliv od sedmdesátých let.

Všechno tohle je důležitá opora, ale může to pouze zmírnit škody, které Washington působí. Reforma zdravotnictví ovlivňuje šestinu ekonomiky a všechno rozleptává podezřívání a nedůvěra. Jestli se nejschopnější Američané budou vyhýbat kariéře ve státní správě, zůstanou na ní jizvy.

Kdyby ale Donald Trump vyhrál i příští volby a zůstal u moci osm let, napáchala by jeho nekompetentnost obrovské škody, píše Economist. Toto nebezpečí je už dnes patrné v zahraniční politice, kde Trump poškozuje pověst Spojených států jako světové vůdčí síly.

Transpacifické partnerství by bylo upevnilo americké pojetí volného trhu v Asii a podpořilo vojenské aliance, ale prezident z něj vystoupil. Odmítnutí pařížské klimatické dohody ukázalo, že Trump považuje svět nikoli za fórum, na kterém země spolupracují, ale za arénu, kde soupeří o výhody.

A jeho zmatečné rozhodování a kamarádíčkování s autokratickými vládci znejistilo spojence, kteří dnes nevědí, jestli se na něj mohou v době krize spolehnout. V zásadě ještě není pozdě, aby Donald Trump své chyby napravil. V praxi je však stále jasnější, že toho není schopen, zdůrazňuje Economist.

Gita Zbavitelová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít