A nezapomeňte, z každého místa, které v létě navštívíte, nám můžete poslat tematickou fotografii a zúčastnit se soutěže o iPhone. Nově je můžete poslat i e-mailem.

***

Na skalnatých vrších nad řekou Berounkou se tyčí jedna z nejstarších vesnic Tetín. Obec, kde v současnosti žije necelá tisícovka obyvatel, je známá významnými historickými událostmi, jež se s tímto místem pojí. Podle pověstí je vznik obce spojován s dcerou vojvody Kroka, která zde působila jako pohanská kněžka. To, že by Teta skutečně stála za vytvořením Tetína, však není potvrzené. Některé prameny uvádějí, že tato oblast byla obydlena již dříve a že sestra kněžny Libuše naopak získala jméno až podle tohoto sídla.

Tetín se do novodobé historie nesmazatelně zapsal díky nečekanému objevu. Psal se 28. leden roku 2006, když se amatérský jeskyňář Miroslav Hahn společně s kamarádem Miroslavem Martínkem vydali na průzkum okolí vytipovat místa neznámých jeskyní. Kolem poledne si ale všimli osamoceného kamene. Ten opatrně nadzvedli a pod ním ve skalní dutince na ně čekalo překvapení. Objevili totiž poklad ze 13. století téměř 900 stříbrných mincí v keramické nádobě.

z oslav výročí korunovace Panny Marie Svatohorské
Přes čtyři tisíce zázraků na jednom místě. To je Svatá Hora v Příbrami

Jeskyňáři ihned o nálezu informovali svého známého archeologa Václava Matouška a objev znovu ukryli. Na místo se vrátili na druhý den ráno i s týmem archeologů, aby poklad ze země odborně vyzvedli. Práce jim však komplikovalo počasí, toho dne byly mrazy až -15 stupňů Celsia, proto asi 40 mincí, které se vlivem přírodních pohybů roztrousily do okolí, mohlo být vyjmuto až na jaře, když půda rozmrzla. „Při vyzvednutí pokladu jsme pěkně vymrzli. Bylo patnáct stupňů pod nulou a mince, které z rozpraskané nádoby vypadly, byly přimrzlé k hlíně,“ řekl Deníku Hahn.

Poklad tvořily čtyři druhy tehdejších platidel, převážně řezenské feniky, míšenské i české brakteáty a jeden slitek stříbra. „Brakteáty jsou z velmi slabého plechu a lámaly se. Proto dali třeba tři až čtyři dohromady a přehnuli je. Tenkrát se platilo vahou stříbra, takže to nikomu nevadilo.“ upřesnil Hahn.

Komu mince patřily, se již s jistotou nedozvíme. Také nemůžeme určit, zda jejich majitelem byl Čech, nebo Němec, ale vzhledem k převažujícím německým mincím, se lze domnívat, že si je na tomto místě uložil bavorský kupec, který si mohl jet koupit pozemek do právě rozkvétajícího blízkého Berouna.

Ze slavnostní otevření nové naučné stezky Markomanů v Dobřichově
Tajemní Markomani. Ti, co vyhnali Kelty z Čech

K této myšlence se přiklání i nálezce Hahn. „Tetínské hradiště tenkrát končilo a stavěl se Beroun. Kupec mohl poklad zakopat a jet se tam podívat. Někdo ho třeba zabil a nebo zapomněl, kde stříbro zakopal.“

S tetínským pokladem je spojeno několik nej. Předně se jedná o jeden z nejstarších nálezů platidel na našem území. Do této doby můžeme poklad považovat za jediný, který byl vyzvednut profe-sionálními archeology, díky čemuž nález i jeho místo mohly být detailně zdokumentovány a prozkoumány. Nezvyklé bylo také, že se po celou dobu, kdy ležel schován v půdě, zachoval vcelku.

Tetín je ale spojen s další významnou historickou událostí. Tato obec se totiž stala osudnou sv. Ludmile, babičce sv. Václava. Ludmila sem byla poslána do vyhnanství svou snachou Drahomírou, protože té se nelíbilo, že se její tchyně obrátila ke křesťanské víře.

Pouhé vyhnanství však pro Drahomíru nebylo dost, proto zářijové noci roku 921 nechala Ludmilu zavraždit. Její ostatky poté uložila do země podél hradeb. Na tomto místě se však začaly odehrávat zázraky, linula se odtud záře a uzdravovali se nemocní, proto zde Drahomíra dala postavit kostel sv. Michaela, aby od hrobu odvedla pozornost.

Skanderbegovo náměstí ilustruje albánskou historii. V pozadí domy postavené Mussolinim za italské okupace doplňuje mešita z dob turecké nadvlády a pravoslavný chrám. V pozadí pak moderní výškové budovy. Socha Skanderbega vystřídala Hodžu, předtím Stalina.
REPORTÁŽ: Albánie čeká na své objevitele

Jak se tam dostanete: Po D5 na Beroun, sjet ve směru od Prahy do Berouna až za Berounkou, podjet dálnici a jet směrem k železničnímu nádraží, po mostě přes železnici a pokračovat (ulice Na Ratince) až do Tetína, který je jen pár kilometrů od města. Prohlídku kostelů zajišťuje průvodce, který je o víkendech k dispozici u farního úřadu, v ostatní dny si lze prohlídku s předstihem domluvit s panem Ladislavem Peckou na tel. 723 005 648, e-mail: L.Pecka@seznam.cz
Prohlídky v muzeu v jiné dny než o víkendu, kdy je otevřeno 9.00-12.00 a 13.00-17.00, a mimo sezonu je možno s předstihem objednat na tel. 725 569 180 průvodce paní Viezanova Lenka, případně na tel. 311 622 316- OÚ Tetín.
Upozornění: Tetínský zámek není pro veřejnost volně přístupný.
TIP Deníku: Tetín své návštěvníky láká nejen na tajemnou minulost a na dávné tetínské hradiště a zbytky zříceniny středověkého hradu, ale také na pohled do krajiny z oblíbených vyhlídek.

lezení ve Víru na Bystřicku
Nad přehradu se po ferratách dostanou i děti

JE V RUINÁCH HRADU POTŠTEJN POKLAD? ŠANCE PRO VÁS – ZATÍM NEBYL NALEZEN
Na hradě Potštejně žil ve 14. století odbojný rytíř Mikuláš, který se svými kumpány trýznil okolí. Na hrad se brzy vypravilo královské vojsko, které vedl kralevic a budoucí český král Karel IV. Hrad dobyl a pod ruinami hradní věže pohřbil zpupného Mikuláše. Povídá se ale, že rytíř si stihl nastřádat veliké bohatství, které bylo zasypáno kdesi ve sklepení tajemného hradu stejně jako jeho vzpurná duše. Po pokladu marně pátral i hrabě Jan Antonín Harbuval Chamaré, reálná postava z Jiráskova románu Poklad. Dodnes ale nebyl nalezen.
Jak se tam dostanete: Z Hradce Králové po E11, před Vamberkem odbočit na E14 do Potštejna až do města.
TIP Deníku: Kupte si světoznámou krajku z nedalekého Vamberku.

Tarzanie v Beskydech - největší lanový park u nás
Tarzani z Beskyd. Výšek si užije i ten, kdo se jich bojí

HELFENBURK. ZLATO ZDE NEHLEDEJTE, ALE VÝHLEDY Z VĚŽE JSOU FAMÓZNÍ
V Čechách nenajdeme hrad, ke kterému by se nevázala nějaká pověst. Nejinak je tomu také v případě zříceniny hradu Helfenburk nedaleko starobylého městečka Úštěk na Litoměřicku. Hrad pochází z první poloviny 14. století, poklad zde měl být nalezen o pár století později. Pověst vypráví o mládkovi z nedalekých Liběšic, který každou Květnou neděli chodil na Hrádek, kde se v ten den otevírala skála s pokladem. Pokaždé si tam stihl nahrabat peněz, co jen unesl. Jednou se však vrátil celý zlomený. Poklad byl pryč. Mladík přišel o rozum a zcela chudý zemřel.
Jak se tam dostat: Po E15 do Úštěka, odbočit na silnici 260 a zaparkovat na lesním parkovišti před Ostrým. Pak po červeném značení naučné stezky k hradu. 
TIP Deníku: Nedaleká Kalvárie v Ostrém nad Úštěkem.

Paragliding je atraktivní a zároveň nejlevnější letecký sport
Paragliding v Beskydech nabízí adrenalin i relaxaci

DENÁROVÝ POKLAD NA CIMBURKU. JEDNOZNAČNĚ VÝJIMEČNÝ NÁLEZ
Nález přes třI tisíce moravských denárů, rakouských feniků a jednoho brakteátu byl za ne zcela vyjasněných okolností učiněn na začátku roku 1934 v městečku Trnávka v Pardubickém kraji. Podle numismatiků byl zakopán někdy na začátku 13. století. Vypovídají o tom ražby mincí. Za místo nálezu je označována romantická zřícenina hradu Cimburk, která se vypíná nad obcí. S pokladem se pojí pověst, podle které jde o peníze templářů, kterému prý hrad kdysi patřil. Historické prameny však nic takového nenaznačují.
Jak se tam dostanete: Po silnici II/371 na Mohelnici. Na výjezdu z obce směrem na Jevíčko, vlevo vede z parkoviště ke hradu žlutá turistická značka.
TIP Deníku: Nedaleko pod vrchem Hušákem je výletní místo Holubí studánka rovněž opředené pověstmi.