Rok a půl s povinnými reflexními prvky: Skutečně zachraňují chodce?
V neděli uplyne rok a půl od chvíle, kdy měli začít chodci na našich silnicích zářit. A to doslova – dvacátého února 2016 totiž do zákona o silničním provozu přibyla následující formulka: „Pohybuje-li se chodec mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu umístěné tak, aby byly viditelné pro ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.“
Rozsviť
Je krátce před devátou večer, když míjíme ceduli označující konec Prahy. Rozhodli jsme se podívat, jak Češi zákon dodržují. Pravda, hlavní sezonou
všemožných odrazek, pásků a proužků na oblečení jsou zachmuřený podzim a zima. Zákon ale platí bez výjimky i koncem rozmarného léta. Je už tma, nebo není? To si říkáme, když se blížíme od Radotína směrem na Černošice – potkáváme totiž zcela neosvětleného běžce. Legislativa sníženou viditelnost definuje tak, že na silnici dostatečně zřetelně nerozeznáte jiná vozidla, osoby, zvířata nebo předměty. Přitom nejde jen o tmu, soumrak či svítání, ale i hustý déšť, sněžení a mlhu.
Ze statistického pohledu zatím vypadá nové nařízení slibně. Třeba za první rok platnosti poklesl počet usmrcených chodců v noci mimo obec z 37 na 31, což je téměř pětinový pokles. Svoji roli určitě sehrála i mohutná komunikační kampaň, varující před možnými následky neviditelných nočních procházek.
Že mají odrazné součásti smysl, ještě více podporují další drsná čísla: „Po účinnosti zákona jsme evidovali celkem 24 usmrcených chodců za snížené viditelnosti. V sedmnácti případech chodec prokazatelně neměl reflexní prvek,“ šokuje Petr Habenicht z Policejního prezidia.
Spíše upozornění
„Ano, vím, že bych měla mít blýskavý pásek. V zimě ho nosím, ale teď přece ještě není úplně tma,“ vykrucuje se před námi běžkyně, kterou potkáváme na okraji Hlásné Třebáně. Aspoň že má oblečené výrazné červené tričko – před zákonem by jí to ale nepomohlo.
„Po zavedení jsme avizovali, že budeme zejména vysvětlovat chodcům smysl této povinnosti. Zároveň jsme ale upozorňovali, že s blížícím se koncem roku, který bývá vůči chodcům nejrizikovější, budou policisté přistupovat i k udělování blokových pokut za nedodržení této povinnosti,“ vysvětluje Habenicht.
Nebezpečně se však za tmy chovají nejen neoznačení chodci, ale i řidiči. „Klasické halogenové světlomety mají dosvit do sta metrů, tomu by se měla přizpůsobit rychlost. Když to neuděláme, často už nemáme dostatek prostoru pro adekvátní reakci. Na poslední chvíli nejsme schopni na překážku zareagovat,“ upozorňuje šéf Besipu Martin Farář.
My víme
Dalším problémem, který trápí noční silnice, je špatné osvětlení řady aut. Když míříme do cíle dnešní cesty, za který jsme stylově zvolili vesnici
Tmaň kousek od Berouna, sami se o tom přesvědčujeme. Přestože je provoz minimální, procento různě mžourajících či šilhajících aut je značné. Rizikem přitom takové vozy nejsou jen pro chodce, ale i okolní řidiče, které mohou nepříjemně oslnit. Pozor na ně, říkáme si, když se blížíme ke křižovatce kdesi v polích. Po krajnici zde vykračuje pětice mladých lidí se psem. Reflexní prvky nikde, alespoň mají dobře viditelná bílá trička a drží se hodně u kraje. Navíc na správné, tedy levé straně vozovky. „Já vím, měli bychom mít pásky. S sebou jsme si je ale nevzali. Jdeme však opatrně,“ překvapuje nás až omluvným tónem jedna z dívek. Když odjíždíme, partička se sama přesunuje zcela mimo silnici. Podle zákona pěší smějí jít po krajnici nebo při okraji vozovky nejvýše dva vedle sebe. Při snížené viditelnosti dokonce musí jít za sebou – tedy pokud se nejedná o světlem označený organizovaný útvar. Podle zkušeností Besipu však za srážkami pravidelně stojí neznalost pravidel. Pěší za slabého provozu nedbají na to, kde se má přecházet. „Chodí na červenou, přebíhají mimo přechod, a dokonce i přes dálnici. V noci jsme více anonymní a častěji hřešíme na pravidla, což může mít tragické následky,“ říká Farář. Opakovaným problémem je třeba právě chůze po špatné straně silnice. „Auto tak přijíždí k zádům pěšáků, proto nemohou adekvátně reagovat. Také se běžně domnívají, že když oni vidí světla, auto vidí je. To je velké nepochopení a podcenění situace!“ varuje Farář.
Kde jsou?
Když přijíždíme do tmavé Tmaně, je půl jedenácté a na silnicích není nikde nikdo. Berounsko zjevně ulehlo a i my pomalu vyrážíme k domovu. Už si říkáme, jestli vlastně bylo nutné dělat kolem prvků takové haló, když po silnicích vlastně nikdo nechodí. I když, pásek nebo odrazku stejně nemá. Po okreskách jsme ujeli přes šedesát kilometrů a na chodce s reflexními prvky nenatrefili.
Už se blížíme k dálnici, když na okraji Králova Dvora v dálce vidíme jasnou záři reflexního pásku. Těžko říct, co tady dělá zjevně ušmudlaná postava v tmavém oblečení. Potkat ji o kus dál za zatáčkou, asi by nás bez pásku dost překvapila – samozřejmě totiž jde po špatné, tedy pravé straně vozovky.
Je s podivem, jak málo na českých cestách reflexní prvky vidíme. Přitom statistiky ukazují, že jejich přínos je neoddiskutovatelný. Než je však Češi přijmou za své, bude to zřejmě chtít ještě hodně úsilí.
Reflexní prvky z pohledu práva
Jak jsme psali na přelomu roku, povinnost nosit reflexní prvky způsobila z právního pohledu novou rovnováhu mezi řidičem a chodcem. „Vznikla situace, kdy se nejen řidič musí věnovat řízení, ale chodec má povinnost být viděn,“ popisuje advokát Jan Černý. Před účinností novely nakazující chodcům zviditelnit se byl pro policii a potažmo i státního zástupce primárním viníkem případného střetu řidič. „Zažil jsem i případy obvinění šoféra, kdy chodec šel po špatné straně vozovky, byl tmavě oblečený a třeba i pod výrazným vlivem alkoholu,“ vysvětluje Černý.
Odborníci se shodují, že dnes už se při šetření dopravních nehod zaměřuje nejen na řidiče, ale i na případný podíl chodce. „Máme zde povinnost a posuzuje se, zda pěší měl reflexní prvek. Pokud by jej šofér s reflexním prvkem býval viděl, může dojít k situaci, kdy řidič bude zcela vyviněn,“ pokračuje Jan Černý.
Může se tedy stát, že chodec, kterého bez odrazky srazí auto, nedostane žádnou kompenzaci. „V každém individuálním případě zkoumáme, jestli byl prvek použit, jak byl umístěn i jakou měl odraznou plochu,“ říká Libor Beran z Allianzu a upozorňuje, že pokud bude chodci prokázána vina, může to být dokonce on, kdo bude platit.
O reflexních prvcích s Martinem Farářem z Besipu
Je za námi rok a půl povinnosti nosit reflexní prvky. Jak zavedení vnímáte?
Když se díváme na meziroční statistiku let 2015 a 2016 mimo obec, kde platí povinnost, zaznamenali jsme za snížené viditelnosti o dvacet usmrcených méně. Navíc po dlouhé době spolu šla legislativa a velká kampaň, která byla následně podporovaná policejní akcí zaměřenou na kontrolu, jestli chodci pásky nosí.
A co letošní první pololetí?
Trend pokračuje, i když v první polovině roku nešlo o zásadní poklesy. Hlavní sezonu reflexních prvků a nejnebezpečnější situace však očekáváme až koncem kalendářního roku.
Hovořilo se také o zavedení povinnosti nosit reflexní prvky i v neosvětlených částech obcí…
Od počátku jsme byli pro celoplošné zavedení v místech, kde není veřejné osvětlení. Platilo by to třeba v okrajových částech obcí, kde často není ani chodník. Je namístě, aby reflexní předměty byly nošeny, aby se zvýšila šance, že bude chodec vidět.
Zavedení provázela rozsáhlá kampaň. Bude pokračovat?
Určitě. Nadále budeme také spolupracovat i s dopravní policií, které znovu dáme k dispozici velký počet reflexních předmětů. Cílem je, aby se dostaly k co největšímu počtu lidí. Nechceme, aby to bylo založeno striktně na vymáhání, ale aby stát něco přinášel – prvky se budou rozdávat a budeme opět opakovat, proč je důležité je využívat. Nemělo by to být postaveno na represi.
Na nohou i zápěstí
Pokud se za špatné viditelnosti pohybujete po silnici, doporučujeme použít pásky dvě: ideálně jednu na předloktí a druhou nad kotník. „Vždy je dáváme na pravou stranu, protože mimo obce, kde není chodník, chodíme proti směru jízdy, tedy pravou stranou do vozovky,“ doporučuje Martin Farář, šéf Besipu. „Světla přijíždějícího auta svítí nejprve do dolní poloviny těla, proto je dobré mít pásku co nejníže. Důležité je vyvarovat se toho, aby nám ji zakrylo oblečení, zvláště když ji dáváme na zápěstí,“ dodává. Zákon sice použití vyžaduje výhradně mimo obec, my ale tento prvek doporučujeme vždy, když se pohybujete v neosvětlených místech.
Jak vybírat odrazku
Na trhu jsou k dostání stovky reflexních prvků – rozdíly ve viditelnosti jsou přitom propastné. Jaký tedy zvolit? „Orientačním vodítkem pro výběr kvalitního materiálu může být certifikát kvality CE nebo značka respektovaného výrobce. Pokud se jedná o oděv, třeba reflexní vestu, neměla by chybět ani informace o způsobu praní a o tom, kolik pracích cyklů materiál vydrží, aniž by změnil vlastnosti,“ radí Zuzana Orlichová z technologické společnosti 3M. Je také vhodné si produkt před zakoupením vyzkoušet. Na trhu jsou totiž výrobky s nižší odrazivostí, než se může na první pohled zdát, a ne každá páska je po nasvícení dobře vidět. „Velmi orientačně můžeme míru odrazivosti zjistit třeba pomocí fotoaparátu s bleskem, například na mobilu,“ radí Lukáš Pejpal z firmy 3M.
Škoda
Volkswagen
Cupra
Mercedes-Benz
Ford
BMW
Audi
Opel
Renault
Toyota
Mazda
Fiat