Ve věku 66 let zemřel v sobotu po těžké nemoci spisovatel Petr Šabach, oznámil Lukáš Růžička z Nakladatelství Paseka, které vydává Šabachovy knihy. Šabach je autorem mnoha humoristických románů a povídek. K nejznámějším patří povídková sbírka Hovno hoří, podle níž vznikl úspěšný film Pelíšky.
Je nám nesmírně líto, že sem tohle musíme napsat. Po těžké nemoci zemřel náš milovaný autor a kamarád Petr Šabach. Děkujeme za více než 20 let báječné spolupráce. Myslíme na Petrovu rodinu, upřímnou soustrast a hodně sil. S Petrem řečeno, tohle je na hovno.
Zveřejnil(a) Nakladatelství Paseka dne 17. Září 2017
Nakladatelství Paseka o úmrtí informoval syn spisovatele Jan Šabach. "Petr Šabach zemřel doma, jak si přál. Na jeho přání bude rozloučení bez obřadu, jen v rodině," uvedl Růžička.
Před dvěma lety poskytl rozhovor pro Aktuálně.cz, v němž říkal, že 65 let života je docela dlouhá doba. "Těch mých přibližně pětašedesát let - a když to vezmete, že jsme tady v životě jen na návštěvě - tak být pětašedesát let na návštěvě, to mi nepřipadá tak krátký. A teď, když přicházejí vnoučata, začnete si představovat, jestli se dožijete jejich tanečních, nebo i svatby… Ale takhle by člověk neměl uvažovat, protože kolikrát se stane, že se stejně dožije jenom nějakých šílených zklamání."
Petr Šabach popisoval léta totality s humorem, který současně nezastíral jejich zrůdnost. Bude tu velmi chybět. Upřímnou soustrast rodině. pic.twitter.com/7zs8A1le4h
— Ministerstvo kultury (@MinKultury) September 17, 2017
Petr Šabach loni v lednu získal prestižní Cenu Karla Čapka od PEN klubu, který ji udílí každé dva roky za významný literární počin. Když se o svém uznání dozvěděl, byl zrovna na návštěvě syna v USA, proto jen na dálku poděkoval. Odmítl rovněž odměnu 100 tisíc korun, pojící se s oceněním.
Režisér Jan Hřebejk nemá Šabacha spojeného s natáčením svých úspěšných snímků. "Natáčení filmů se skoro neúčastnil," vysvětluje. Občas se podle něj ale podívat přišel, ale byl v pouze v roli spisovatele, stejně jako v minulosti Václav Havel. Vždy ale bude vzpomínat na procházky po pražských Dejvicích, na které chodili ještě s dramaturgem a scénáristou společných filmů Petrem Jarchovským a kde jim Šabach vyprávěl.
"Skutečně nejvíc si ho vybavuji jako vypravěče. Měl jsem rád jeho humor, který byl stejný, jako lidé znají z jeho knih," doplňuje Hřebejk. Zdůraznil, že odešel velmi hodný a velkorysý člověk.
Jako na vypravěče na Šabacha vzpomíná i scénárista Petr Jarchovský. "Mně odešel velmi blízký kamarád, se kterým jsem měl vlastně spojenou celou tu svou pouť. Po celou tu dobu byl mojí inspirací," řekl Jarchovský.
Přáteli se stali Šabach a o 15 let mladší Jarchovský v době, když měl budoucí scénárista své vlastní umělecké úspěchy ještě daleko před sebou. "Skamarádili jsme se, když jsem byl mladý kluk. Jeho starší bratr Michal totiž chodil do třídy na gymnáziu s mojí tetou Jindřiškou," popsal začátky jejich přátelství Jarchovský.
Hanspaulka, bigbít a odpor ke komunistům
Šabach byl tvůrcem regionálním, zaklesnutým do krajiny několika pražských čtvrtí. Jeho spisovatelské alter ego se potloukalo po dejvické Hanspaulce, hltalo bigbít a zůstávalo radostně spontánní normalizačnímu režimu navzdory. Je tak patrno třeba z povídek o hudbě soustředěných v knize s názvem Škoda lásky z roku 2009.
"Život nepíše povídky s pointama. Nikomu z nás se nestala příhoda, která by se dala hned vyprávět v silvestrovské televizi," řekl sám o svém díle.
Pokud jde o hudbu, nejvíc Šabacha proslavilo jiné dílo, novela Šakalí léta, podle které vznikl v roce 1993 stejnojmenný muzikál, první výrazný počin tohoto druhu v Čechách od dob Starců na chmelu. Napsal jej scenárista Petr Jarchovský, režíroval Jan Hřebejk a hudbu, z níž vzešla řada hitů, složil Ivan Hlas.
Písničkář a hudebník Ivan Hlas vzpomíná na spisovatele Petra Šabacha jako na kamaráda, který uměl své příběhy vyprávět v hospodě.
"Já jsem ty věci, než je Péťa začal psát, hlavně znal tak, jak je vyprávěl. Takže i Šakalí léta jsem znal z vyprávění z hospody. Byla to úžasná sezení, občas až naše ženy nebyly rády, protože se nám to protáhlo na delší dobu," řekl dnes ČTK Hlas. "Umřel mi jeden z nejbližších kamarádů, prožili jsme spolu v Dejvicích opravdu úžasné věci," dodal.
Osvědčené duo Jarchovský - Hřebejk v dalších letech využilo Šabachovy náměty ještě několikrát, a to v populárních snímcích Pelíšky, Pupendo a U mě dobrý.
Posledním zfilmovaným Šabachovým literárním námětem je Občanský průkaz, tentokrát v režii Ondřeje Trojana (2010). Ve stejnojmenné knize z roku 2006 se Šabach vrátil do období Pražského jara a vytvořil knihu, která postihuje tu více, tu méně zřetelnou svíravost totalitního státu.
Syn vojáka z povolání, muž mnoha řemesel
Petr Šabach se narodil 23. srpna 1951 v rodině vojáka z povolání. Již v 70. letech vycházely jeho povídky v časopisech a úplně první knihu, sbírku povídek Jak potopit Austrálii, vydal Šabach v roce 1986. To už měl za sebou všelijaká povolání - technický redaktor v Pragokoncertu, metodik kulturního domu, noční hlídač v Národní galerii nebo odborný referent Galerie hlavního města Prahy.
Následovaly knihy Hovno hoří, Opilé banány nebo Putování mořského koně. Jeho díla se stala námětem několika filmů, za nimiž stáli režisér Jan Hřebejk a scenárista Petr Jarchovský - kromě Pelíšků například Šakalí léta, Pupendo, U mě dobrý či Občanský průkaz.
V březnu 2011 vydal svazek deseti povídek s názvem S jedním uchem naveselo, jako obvykle obsahující hlášky rádobyzkušených frajerů z pražského předměstí. O rok později následovala novela Máslem dolů.
Šabach také vyučoval tvůrčí psaní na Literární akademii a na otázku, zda se dá psaní naučit, říkal: "Řemeslo se naučit dá. Je to jako se vším. Taková maličkost na okraj je talent…"
