Praha - Letoví dispečeři už možná nebudou muset sedět ve vysoké věži nad letištěm, ale na jediném místě. Úvahy o vybudování střediska zvaného Remote Tower dostaly konkrétnější tvar při víkendových Dnech NATO, kdy ministři obrany a dopravy Martin Stropnický a Dan Ťok podepsali memorandum, v němž je návrh zakotvený.
Konkrétně se v něm hovoří o "podpoře a vzájemné spolupráci při rozvoji a nasazení technologie Remote Tower a při poskytování letištních služeb řízení letového provozu", včetně zvážení možnosti vybudování střediska technologie Remote Tower v Jenči, kde sídlí Řízení letového provozu ČR.
Technologie pracuje tak, že se data z jednotlivých obsluhovaných letišť - kamer, mikrofonů a dalších senzorů, které sledují letecký provoz - sbíhají ve vzdáleném řídicím centru, které zvládne obsluhovat i několik méně vytížených letišť souběžně.
Pohled z okna věže na obsluhovaném letišti nahradí vzdálenému řídícímu letového provozu obrazovky, uspořádané kolem něj dokola jako okna skutečné věže. Obrazovky k tomu poskytují rozšířenou realitu - zvětšení, výšku, rychlost či vzdálenost sledovaného letadla. Mezi obsluhovanými letišti se dá přepínat.
"Nejdříve ale musí být zpracována studie proveditelnosti," upozorňuje mluvčí Generálního štábu Jan Šulc, že technologii Česko ještě zdaleka nezavádí. Studie odpoví na otázku, zda by v českých podmínkách systém naplnil očekávání - tedy zda by přinesl úspory díky menšímu počtu provozovaných letištních věží a operátorů, aniž by změna ohrozila bezpečnost.
Nový systém by totiž z principu mohl lákat kybernetické útočníky, takže by jeho zabezpečení muselo být mimořádně důkladné.
Sdružení European Cockpit Association, zastupující evropské piloty, také před časem upozornilo, že pro jednotlivé dispečery by při vzdáleném řízení bylo náročnější "přepínat" v hlavě mezi různými letišti a jejich specifickými podmínkami, například v oblasti letecké meteorologie. Podle asociace také není jasné, jestli samotná práce na dálku nemá negativní vliv na výslednou kvalitu.
Irové si technologii pochvalují
Z chystané české studie má vyplynout i odpověď, kdo by se o centrálu Remote Tower staral. Podle mluvčího armády Jana Šulce je ve hře i možnost, že by to byli vojáci, memorandum totiž počítá i s variantou, že v Jenči vznikne vojenské středisko řízení letového provozu. A to právě tehdy, když závěrem studie bude, že by "vzdálená věž" mohla sloužit vojenským letištím.
Loni se technologie Remote Tower, vyvinutá firmou Saab, začala testovat na evropských letištích ve Švédsku, Nizozemsku a Irsku. Jeden z vedoucích pracovníků irského úřadu pro civilní letectví Billy Hann následně označil testování, zda je z Dublinu možné řídit provoz na menších letištích v Corku a Shannonu na jihu a západě ostrova, za vysoce úspěšné.
Systém přichází v úvahu na menších letištích
Státní podnik Řízení letového provozu kromě zodpovědnosti za letadla "na nebi" zajišťuje letištní služby na čtyřech velkých letištích - v Praze, v Brně, v Ostravě a v Karlových Varech. Na nich o Remote Tower neuvažuje. "V případě, že dojde k rozšíření služeb na jiná malá letiště, se bude o Remote Tower uvažovat jako o možném řešení," říká mluvčí ŘLP Richard Klíma.
Vývoj systému Remote Tower ŘLP sleduje a sbírá informace od partnerů, kteří systém provozují.
"Jako každý nově zavedený systém má i tento své dětské bolesti, nejsou ale rozhodně v rozporu s bezpečností v letovém provozu. Systém je zahrnutý do stejného rámce kybernetické bezpečnosti jako každý jiný systém letových provozních služeb. Případné zavedení také podléhá studii bezpečnosti, která zahrnuje i lidský faktor," vysvětluje Klíma.
Znamená to podle něj prostou skutečnost - pokud by bylo v rozporu s bezpečností, kdyby jeden operátor obsluhoval více letišť, nic takového se nezavede. "Samozřejmě hodně záleží na provozu a složitosti daného letiště, tedy u vytížených letišť nebude možné, aby jeden řídící letového provozu poskytoval službu na více letištích," potvrzuje Klíma.
Řízení samotného provozu ve vzdušném prostoru, tedy mimo letiště, je v České republice sloučené od roku 2014. Do té doby fungovala vojenská a civilní řízení letového provozu zvlášť. Integrace trvala deset let, jedním z argumentů pro ni byla mimo jiné úspora.
