Španělská vláda je připravena vzít Katalánsku část jeho autonomie

Puigdemont měl obnovit v Katalánsku stav neodporující španělské ústavě, jinak Madrid avizoval, že po schválení Senátem regionu dočasně omezí autonomii. Puigdemont však v dopise vyzval centrální vládu k dialogu. Pokud se taková jednání neuskuteční, pohrozil, že katalánský parlament vyhlásí nezávislost. 

Mluvčí katalánské vlády Jordi Turull kritizoval rychlou reakci španělské vlády na Puigdemontův dopis; podle něj měl Madrid odpověď připravenou a obsah listu ho vůbec nezajímal. „Netrvalo jim to ani 30 minut,“ napsal na Twitteru Turull.

V dopise Puigdemont mimo jiné připomněl zatčení dvou separatistických vůdců z tohoto týdne, kteří jsou viněni ze vzpoury. Té se měli Jordi Sánchez z Katalánského národního shromáždění (ANC) a Jordi Cuixart z organizace Omnium Cultural dopustit organizováním protestů.

Na demonstraci dorazily jen desítky lidí

Za jejich propuštění se měla konat další demonstrace svolaná před zastoupení španělské vlády v Barceloně. Kvůli silnému dešti se však sešlo pouze několik desítek lidí a shromáždění bylo předčasně ukončeno. Velkou demonstraci za Sáncheze a Cuixarta plánují separatisté uspořádat v sobotu.

Mimořádné zasedání španělské vlády se bude konat v sobotu od 10:00, protože premiér Rajoy se ze summitu EU v Bruselu vrací až v pátek.

• Převzetí autonomie musí schválit absolutní většinou Senát, který se k tomu na plenárním zasedání sejde zřejmě až koncem příštího týdne. Do té doby bude mít katalánský premiér teoreticky další lhůtu převzetí autonomie Madridem předejít. Španělská vláda musí Senátu předložit návrh, jak hodlá autonomii Katalánska omezit.
  
  
• Už v sobotu či v pondělí má podle španělského tisku zasednout vedení Senátu, které má svolat komisi autonomních regionů. Ta pravděpodobně spolu se zástupci ústavní komise projednává návrh vlády, k němuž se bude moci vyjádřit i Puigdemont. Pokud jeho vyjádření nebude uspokojivé, schválí plénum Senátu návrh vlády na omezení autonomie. Vládní lidovci mají dost hlasů na absolutní většinu, která je k tomu potřebná.

Převzít autonomii regionu španělské monarchie umožňuje článek 155 španělské ústavy, který dosud nebyl aplikován a který podrobně nepopisuje, jak má takový krok vypadat. Kompetence katalánské vlády a jednotlivých ministerstev by zřejmě přešly na odpovídající španělská ministerstva, která by jmenovala své zástupce pro Katalánsko. Objevují se spekulace, že nejpravděpodobnější je minimálně převzetí katalánských financí a bezpečnostních složek.

K završení procesu by mohlo dojít na konci měsíce

Podle analytiků nejspíš článek 155 v nějaké podobě aktivován bude. Podle zdrojů ze španělské vlády by se tak ale nemuselo stát, pokud by katalánský premiér vyhlásil předčasné regionální volby. Neučiní-li tak on a článek 155 bude po souhlasu absolutní většiny Senátu uplatněn, vyhlásí prý nakonec nové volby v Katalánsku Madrid. Plénum Senátu by podle informací španělských médií mohlo omezení autonomie schválit na konci měsíce.

„V příštích hodinách a dnech se asi nedá očekávat, že by katalánská vláda přistoupila na podmínky vlády madridské, takže se dá předpokládat, že se v Madridu zahájí proces spuštění článku 155 španělské ústavy. Zatím není jasné, nad čím konkrétně bude chtít Madrid převzít kontrolu,“ uvedl zpravodaj ČT Petr Zavadil. 

Španělští politici nemají na řešení situace kolem Katalánska jednotný názor. Podle některých je vláda v právu, protože musí respektovat ústavu, podle jiných, například baskického premiéra Iňiga Urkullua, nemá zase Madrid právo ústavní článek o omezení autonomie aplikovat, protože Katalánsko nezávislost nevyhlásilo. Šéf liberální strany Ciudadanos Albert Rivera naopak vyzval k vyhlášení předčasných voleb v Katalánsku.

Katalánská vláda by neměla vyhlašovat nezávislost, protože nikdo v Evropě nezávislost tohoto španělského autonomního regionu akceptovat nebude. Prohlásil to v rozhovoru šéf Evropského parlamentu Antonio Tajani, který je nyní na návštěvě ve španělském Oviedu. Tajani zopakoval i názor evropských unijních představitelů, že nynější spor Madridu s Barcelonou je španělský, nikoli unijní problém.

Zasahovat do krize nebudeme, potvrdil na summitu Tusk

O tom, že EU nebude dělat prostředníka v katalánské krizi, hovořil tento týden například i komisař EU pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici. Také podle něj si problém musí vyřešit Madrid a Barcelona samy. EU považuje krizi za vnitřní záležitost Španělska a nemůže do ní zasáhnout, zdůraznil ve čtvrtek rovněž šéf Evropské rady Donald Tusk.

Německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že věří v ústavní řešení katalánské krize a francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že čtvrteční summit Evropské unie pošle Španělsku poselství jednoty.

Referendum o nezávislosti v Katalánsku se konalo 1. října i přes veškerou snahu Madridu hlasování zabránit. Při zásazích španělské bezpečnostní složky zranily stovky lidí, použily i zakázanou gumovou munici.

Autonomní region v reakci na jednání španělské policie ochromily mohutné protestní demonstrace, na nichž jejich účastníci projevovali rozhořčení a nenávist vůči ústřední vládě. Do ulic vyšly statisíce lidí. Zástupce španělské vlády v Katalánsku se později za tvrdý postup federální policie omluvil.

Referendum bylo protiústavní, účast ani ne poloviční

Podle konečných výsledků, které katalánská vláda zveřejnila 6. října, se referenda zúčastnilo 43 procent voličů. Pro nezávislost bylo 90,1 procenta hlasujících.

Podle španělské ústavy je možné v zemi uspořádat referendum jen se souhlasem celostátního parlamentu, což se v případě katalánského plebiscitu nestalo. Centrální vláda ho od počátku považuje za protiústavní. Referendum také nesplňovalo obvyklé požadavky pro tajné a nezávislé hlasování.

Madrid má podporu krále

Jednotu Španělska podpořil v mimořádném vystoupení španělský král Filip VI. a zástupce regionu za uspořádání referenda kritizoval. Jejich čin označil za porušení ústavy, šlo podle něj o projev nepřijatelné neloajality.

Katalánské vedení se podle něj dopustilo nezodpovědného chování a nejednalo podle práva a demokracie. Samostatnost regionu se nelíbí ani Bruselu, europoslanci obě strany vyzývali k dialogu.

Hlavní obavy jsou z ekonomických dopadů

Mnozí Katalánci si dlouhodobě stěžují, že jejich bohatý region doplácí na ty chudší. Madridu podle některých odvádí příliš mnoho na daních, aniž by se mu vracel odpovídající podíl ve vládních investicích. Pro zastánce samostatnosti je to jeden z hlavních důvodů k odtržení. Svou roli ale hraje i odlišná historie či kultura a neshody s centrální vládou.

Španělská vláda krátce po referendu schválila nařízení, které v souvislosti s napjatou situací mezi Madridem a Barcelonou usnadňuje firmám přemístění jejich sídla z Katalánska. Některé společnosti toho záhy využily.