Summit EU: Je šance uzavřít středomořskou migrační cestu. Lékem jsou peníze pro Afriku

Události: Summit EU jedná o brexitu i migraci (zdroj: ČT24)

Unijní státy zajistí fondu pro Afriku dost peněz, aby mohlo dojít ke snížení migračních tlaků. Na summitu EU v Bruselu to oznámil šéf Evropské rady Donald Tusk s tím, že je šance uzavřít cestu přes centrální Středomoří. Reformu azylového systému bude řešit až prosincový summit. Ten současný lehce zastínil brexit. Britská premiérka své evropské protějšky vyzvala, aby zablokované rozhovory prolomily.

Za to, že půjdou peníze pro Afriku správným směrem, má zodpovídat Evropská komise. Unijní státy se podle Tuska shodly také na silnější podpoře Itálie, která na řešení migrační vlny pracuje s libyjskými úřady. „Máme skutečnou šanci uzavřít cestu přes centrální Středomoří,“ poznamenal Tusk. Konkrétní výsledky rozhodnutí by podle něj měly být viditelné v příštích týdnech.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker připomněl, že ve svěřeneckém fondu pro Afriku by mělo být 3,1 miliardy eur (skoro 84 miliard korun). „Členské státy zatím upsaly 175 milionů (asi 4,7 miliardy korun), to zjevně nestačí,“ poznamenal. Pokud je podle Junckera cílem daleko vyšší angažmá EU především v severní Africe, je třeba potřebné prostředky výrazně navýšit.

  • Svěřenecký fond pro Afriku byl ustaven v roce 2015 na setkání EU a zemí Afriky ve Vallettě na Maltě. Financovány z něj mají být kroky k řešení kořenů nestability ve třech oblastech kontinentu.
  • Kromě severní Afriky, o níž nyní summit jednal, také v subsaharské oblasti a v oblasti označované jako Africký roh.

Český premiér Bohuslav Sobotka už před jednáním připomněl, že Evropa začala financovat na severu Afriky řadu aktivit, včetně například podpory libyjské pobřežní stráže. Praha je v tomto ohledu podle Sobotky příkladná, nedávno přispěla do příslušného fondu skoro milionem eur, v té chvíli to bylo více, než kolik dali například Němci.

Změny azylového systému se budou řešit až v prosinci

Návrh závěrů také zmiňuje potřebu dalšího sbližování unijních zemí při práci nad reformou evropského azylového systému. Podle Sobotky se v tomto ohledu mění atmosféra a klesá důraz na potřebu trvalých migračních kvót.

Tusk po jednání oznámil, že reformou azylového systému se bude summit zabývat v prosinci. Státy by se na její podobě měly shodnout v první polovině roku 2018. Shoda by měla být zřejmě jednomyslná, tudíž by do budoucna země odmítající povinné kvóty možná již nemohly být přehlasovány.

Kvóty mají v rámci Evropské unie čím dál tím menší podporu. Naopak roste důraz na aktivní politiku EU na Blízkém východě a severní Africe tak, abychom byli schopni preventivně čelit migračnímu tlaku směrem do Evropy. A roste také pochopení pro podporu silnější ochrany vnější schengenské hranice.
Bohuslav Sobotka
premiér

Německo chce Ankaře osekat peníze

Součástí debat o migraci jsou i vztahy s Tureckem. Právě dohoda s touto zemí přispěla k uzavření takzvané balkánské migrační trasy, tedy bodu obratu v migrační krizi minulých let.

Turecko je ale pro Unii problematický partner, především kvůli autoritářským tendencím stávajícího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana a jeho vlády po nepodařeném pokusu o vojenský puč.

Vztahům s Tureckem bude věnována především samostatná diskuse při pracovní večeři, na tématu trvalo v minulých týdnech hlavně Německo. Podle kancléřky Angely Merkelové bude Berlín usilovat o omezení peněz, které Ankara dostává v souvislosti s přístupovými rozhovory, které nyní opět v zásadě zamrzly.

Dalším z témat summitu je brexit. Šance, že se Therese Mayové podaří evropské kolegy svým večerním projevem přesvědčit k posunu do další etapy rozhovorů, je ale podle zpravodaje ČT Bohumila Vostala velice malá.

„Nově premiérka Mayová slíbila třem milionům evropských občanů, kteří žijí na ostrovech, že budou moct zůstat i po brexitu. Jenže podle evropských lídrů to není dost. Jak se ukazuje, hlavní problém jsou stále peníze. Nejen to, jaký bude závěrečný brexitový účet, ale také do jaké míry bude Británie ochotná dál platit do evropského rozpočtu i po brexitu - co se týče projektů, ke kterým se zavázala během čtyřiceti let svého členství,“ nastínil situaci na bruselském jednání Vostal.

To, že stěžejním tématem rozhovorů s Londýnem jsou finance, potvrdil už před začátkem summitu nizozemský premiér Mark Rutte: „Práva občanů a kontroly na hranicích jsou stále obtížnými otázkami. Hlavní ale bude zejména otázka brexitového účtu.“ 

Řeč padla rovněž na Írán. Schválení závěrů k Íránu a Severní Koreji oznámil na Twitteru Preben Aamann, mluvčí Tuska. Přesné znění textu zatím není k dispozici, ale EU dala už v pondělí jasně najevo, že íránskou dohodu pokládá za významnou pro bezpečnost světa, Evropy i blízkovýchodního regionu.

Americký prezident Donald Trump oznámil minulý pátek rozhodnutí přestat oznamovat Kongresu, zda Írán dohodu respektuje. Americký Kongres tak dostal 60 dnů na to, aby znovu zavedl sankce, které jaderná smlouva pozastavuje. Může ale také například rozhodnout o změně zákona, který americký podíl na sankcích upravuje. Podle Trumpa je smlouva jednostranná a je jednou z nejhorších, na jaké se USA podílely.

Pro EU je dohoda nejen otázkou bezpečnosti, ale také umožňuje existenci otevřených komunikačních kanálů s Teheránem. Unie totiž připomněla, že zrušení sankčních opatření souvisejících s nukleární problematikou mělo pozitivní dopad na obchod a hospodářské vztahy s Íránem.