„Výklad ministerstva odporuje zákonu, který je relativně jednoznačný,“ tvrdí pro středeční MF Dnes ústavní právník Jan Kysela.
Co říká zákonZákon o volbě prezidenta republiky, § 21, odstavec 2 Navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan mohou podat pouze jednu kandidátní listinu. Kandidát může být uveden pouze na jedné kandidátní listině. |
„Pokud někdo podá kandidátku, která obsahuje podpisy zčásti stejných zákonodárců jako jiný kandidát, taková kandidátka by nemohla být předmětem hlasování,“ dodává pro deník odborník na ústavní právo Václav Pavlíček. Ten zároveň říká, že není jasné, jakých případů se chybné pravidlo dotýká. To by prý posoudil až případný soud. Na to, aby kandidáti sehnali podpisy jiných poslanců či senátorů, je však pozdě - do boje o prezidentský post se totiž museli přihlásit do úterý.
Topolánek by neprošel
Podle MF Dnes dali svůj podpis hned několika uchazečům o Hrad celkem tři senátoři: Jiří Oberfalzer (ODS), Leopold Sulovský (za hnutí Ostravak) a Tomáš Czernin, který vedle Topolánka podpořil ještě Pavla Fischera.
  |
Pokud by soud jejich podpisy zneplatnil, zbývajících sedm senátorských podpisů by Topolánkovi ke vstupu do prezidentských voleb nestačilo - pro to potřebuje oficiální podporu celkem deseti členů senátu.
Podle experta Kysely hrozí, že se kvůli výkladu zákona budou protikandidáti mezi sebou „vybíjet“. Mohou totiž u Nejvyššího správního soudu rozporovat přihlášku své konkurence, a to jak před volbami, tak i po nich.
ANKETA: Koho byste rádi za nového prezidenta? Do boje o Hrad vstoupilo 18 kandidátů |
Šance, že někdo bude během voleb takto soudně napaden, je velmi pravděpodobná i podle Elišky Wagnerové. „Už když jsem stanovisko ministerstva viděla, pomyslela jsem si, že se nejspíše někdo zbláznil a může někoho udělat hodně nešťastným. Není pochyb o tom, že každý zákonodárce má pouze jeden podpis,“ komentuje situaci někdejší ústavní soudkyně a senátorka.
Resort trvá na svém
Ministerstvo vnitra však trvá na tom, že poslanec či senátor může podpořit víc prezidentských kandidátů. Podle náměstka resortu Petra Mlsny je výklad vnitra jednoznačný a v souladu s ústavou i zákonem o volbě prezidenta, podle nichž kandidaturu jedné osoby musí podepsat buď 50 tisíc občanů, 20 poslanců, nebo deset senátorů.
„Ústava ani zákon o volbě prezidenta republiky nezakazuje, že mohou podepsat jenom jednu kandidátní listinu, z čehož naprosto logicky vyplývá, že stejně jako občan může podepsat kandidátní listinu všem kandidátům, kteří sbírají podpisy občanů, tak i poslanec nebo senátor se může rozhodnout pro vícero kandidátních listin,“ zdůraznil Mlsna.
Dodal, že pokud by zákonodárci při tvorbě norem o prezidentské volbě chtěli, aby mohli podepsat pouze jednu listinu, tak by také museli říct, co by se stalo, kdyby ji podepsali více lidem. „To zákon vůbec neřeší,“ podotkl Mlsna. Podle něj je kvůli tomu otázkou, jaký podpis senátora či poslance na kandidátní listině by byl platný, pokud by jich podepsal více.
Podle Mlsny by se třeba mohl najít „škodolibý“ senátor či poslanec, který podepíše několik listin schválně a přitom bude tvrdit, že podepsal jen jednu. „Ministerstvo vnitra by je pak nemohlo zaregistrovat a tento škodolibý poslanec nebo senátor by je vyřadil ze hry. To je naprosto absurdní výklad ústavních právníků,“ prohlásil Mlsna.
Správní žalobu související s přihláškou do prezidentských voleb může podat jen kandidát, kterého vnitro do voleb nezaregistrovalo. Soudně nelze zpochybnit to, že byl úspěšně zaregistrován někdo jiný, doplnil náměstek.
V zákoně je uvedeno, že se kvůli rozhodnutí o odmítnutí kandidátní listiny mohou navrhující poslanci, senátoři, občan a kandidát uvedený na kandidátní listině obrátit na Nejvyšší správní soud (NSS) do dvou dnů od doručení rozhodnutí. Ze zákona také vyplývá, že registraci cizího kandidáta nemůže napadnout jiný kandidát. Udělat to však mohou navrhující poslanci, senátoři a občan.
Ministerstvo si protiřečí
Ministerstvo vnitra přitom odporuje svému dřívějšímu stanovisku. V roce 2013, během první přímé prezidentské volby, oznámilo, že jeden poslanec nebo senátor může navrhnout pouze jednoho kandidáta na úřad prezidenta.
Své dřívější stanovisko tehdy vysvětlovalo vysvětlovali tím, že jinak by bylo příliš snadné obejít podmínku získání 50 tisíc hlasů občanů. „Nebylo by žádoucí, aby byl celkový počet navržených kandidátů extrémně vysoký,“ zdůvodňoval resort.
Ministerstvo vnitra přesto před třemi týdny vyložilo paragrafy naprosto opačně. „Zákon se přitom v těchto pasážích nijak nezměnil,“ podivuje se ústavní právník Pavlíček.
