Doporučil byste někomu koupit si teď bitcoin?
Nedoporučuji, aby někdo investoval. Spíš říkám, že je to zajímavá technologie a je dobré si s tím hrát. Nevím, jestli bitcoin jednou bude stát spoustu peněz, nebo jestli bude vůbec existovat. Je to ale technologie, které se určitě nezbavíme. Tedy je dobré vědět, jak to funguje, a vyzkoušet si to.

Můžeme si na začátek pro jistotu definovat, co to vůbec je bitcoin? Pro představu – nějaký kód v počítači?
Bitcoin je reakce internetu na současné peníze. Od počátku vzniku internetu jsme tušili, že ho nebudeme používat jen na posílání e-mailů, ale i peněz. Problém byl, jak to zajistit, aby tam nebyla žádná centrální banka, která by to mohla ovlivňovat. Chtěli jsme, aby to bylo decentralizované. A také jak zajistit, aby v systému nemohl nikdo podvádět. Bitcoin je první příklad v dějinách, kdy se podařilo vytvořit elektronické peníze bez centrální instituce, a zároveň si nemůže nikdo uvnitř vytvořit další peníze, jednoduše je zkopírovat.

V posledním roce jeho cena vzrostla na téměř desetinásobek. Co je důvodem tohoto růstu?
Je to ekonomicky jednoduché.  U této měny, kde není žádná centrální instituce, nemůže nikdo tisknout další peníze. Nabídka je tedy stálá a mění ji jenom poptávka. Lidé se o to zajímají, roste poptávka a to se odráží v rostoucí ceně.

Text je převzatý z Českého rozhlasu Plus

Jsou oprávněné obavy z cenové bubliny? Tedy že je v bitcoinech spousta „horkého“ kapitálu, který z něj může rychle odtéct, bublina splaskne a bude po výdělcích? Nakonec v těchto dnech jsme byli svědky obrovské cenové houpačky.
Musím říct, že cena je pro mě jako ekonoma samozřejmě důležitá. Je fajn, když roste, ale není to to nejdůležitější. Bublina určitě může být. Stačí, když se objeví nějaká zpráva, která ani nemusí být pravdivá a může to spadnout. Kdysi se třeba šířilo, že Thajsko zakázalo bitcoiny, cena šla dolů, aby se pak ukázalo, že to nebyla pravda. Ale já nejsem klasický investor. Říkám, že investovat má člověk jen to, co si může dovolit vyhodit z okna. To však platí podle mě obecně, nejen pro bitcoin.

V poslední době se na trhu spekulovalo, že u bitcoinu se očekává dělení. Panovaly obavy, že to výrazně shodí jeho cenu. Nakonec k tomu nedošlo. Dá se nějak jednoduše vysvětlit, co to vlastně mělo znamenat?
Dělení je nešťastný pojem převzatý z IT technologie. Je to, jako když píšete dokument. Pak ho zkopírujete a do toho jednoho i druhého začnete přidávat různé další věci. Vzniknou tak dvě větve, které spolu třeba pak soupeří. Je to spíš zmnožení. Tedy mohu vzít blockchain, tu otevřenou účetní knihu, na které celá tato technologie stojí, a veškeré transakce s bitcoinem, které na něm proběhly, podívat se na všechny adresy a zkopírovat celou tuto informaci na disk znovu. Udělám tam nějakou změnu, nazvu si to třeba dominikcoin. A nyní mám stejně nových peněz, jako jsem měl bitcoinů.

Co to má za smysl?
Je to prostě další měna, kterou ale mají všichni, kdo mají bitcoiny, hned na účtu. Nemusíte tomu dělat žádnou reklamu, přesvědčovat někoho, aby si to koupil. Máte tedy rovnou masu lidí, kteří to mají. Ti lidé s tím pak mohou dělat, co chtějí. Buď se to chytí a lidé s tím začnou obchodovat, nebo ne. V drtivé většině takové mince lidi hned prodají, pokud najdou někoho, kdo to koupí.

Platím kartou s bitcoiny

Co je přidanou hodnotou kyptoměn? Chápu, že jsou svobodné, tedy nezávislé na centrální bance, ale na druhou stranu to nikdo nekontroluje a nereguluje, tedy chybí tam pro investice nějaká základní jistota pravidel na trhu. Co je tedy výhodou proti investicím třeba do švýcarského franku, do akcií nebo do zlata?
Přidaná hodnota je v tom, že žádnou jistotu nemáte. U klasických peněz hlavně máte jistotu každoroční inflace, tedy že o nějaké procento každý rok přijdete. U bitcoinu tuto jistotu nemáme, a to je to, co některé lidi láká.

Chápu, že v dobách, které jsou dobré – a my máme navíc i rozumné centrální bankéře – spousta lidí nemá potřebu hledat jiné peníze. Ale podívejte se na dějiny 20. století. To je jedna hyperinflace za druhou. Nakonec i dnes, když se podíváte do Venezuely, i nedávno do celé Jižní Ameriky, ty si prošly hyperinflacemi. Takže to, že dneska je náš peněžní systém úplně v pořádku, to nemusí za chvíli být. Může se stát, že si zvolíme špatného prezidenta, on zvolí špatné centrální bankéře a můžeme mít hyperinflaci druhý den.

Je podle vás reálné, že kryptoměnami budeme běžně platit v obchodech?
Doufám, že ano. Dneska to úplně není, ale Česko je jedno z těch center, kde je to možné více než kdekoliv jinde na světě.

U nás už je dokonce 20 automatů na kryptoměnu. Máte informaci o tom, že využití těchto měn skutečně roste?
Myslím, že ano. Usuzuji z toho, že se na mě obrací stále více lidí, chtějí si to vyzkoušet, poradit se. Pokud jde o rozšíření kryptoměn v obchodech, ono je to vlastně tak, že i tam, kde třeba bitcoiny standardně neberou, tak jimi můžete platit. Já mám platební kartu, kde mám bitcoiny, ale ta karetní společnost to za mě vymění za koruny nebo eura a ty pošle obchodníkovi.

Bitcoiny nesežere hyperinflace

Je to hlavně lepší pocit, že platíte kryptoměnou? Nebo co to má za výhodu?
Ano, dneska je to hlavně o pocitu. Pro českého člověka, který může levně zaplatit korunou, to zase takový význam nemá. Ale jsou tady lidi, kteří jezdí na druhý konec světa za prací, tam vydělávají a pak se to snaží různě posílat domů – do Indie, do Bangladéše. Jsou lidé, kteří chtějí utíkat z Venezuely. Chtějí si našetřit na letenku, ale nejsou toho schopni, protože jim ty úspory sežere hyperinflace. Takže těm lidem, kteří mají reálný ekonomický problém, se virtuální měna vyplatí. Ale ano, pro nás je to zajímavá technologická hračka, ze které máme dobrý pocit.

Dobrý pocit nemusí platit vždy. Objevují se i podvody s kryptoměnami nebo různé podivné projekty.
Určitě a já se tomu věnuji čím dál více, protože těch projektů se poslední dobou urodilo opravdu hodně. Jsou dvojího druhu. Jedny, kdy kryptoměna ani neexistuje. Někdo vám jenom prodá nějaký vzdělávací balíček. Dáte jim spoustu peněz a oni vám na váš účet na jejich stránkách napíšou číslo, které vůbec nic neznamená. A legálně na ně nikdo nemůže, protože vám prodali vzdělávací balíček. Známý je v tomto takzvaný onecoin. To jsou ty nejhorší případy. Ale jsou tu i sofistikovanější způsoby.

Co je to bitcoin?

Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kybernetická měna světa. Vytváří ji síť počítačů se specializovaným softwarem naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové virtuální mince stabilním a postupně se zpomalujícím tempem. Je navržen tak, aby ho nikdo nemohl jakkoli ovlivňovat, tedy ani vlády a centrální banky.

My jsme narazili třeba na novou měnu platoncoin, která má hodnotu údajně kolem pěti set dolarů za kus, přitom si ho vůbec nejde koupit. Jak je to podle vás možné?
Řekl bych, že když najdete toho autora – a vy jste s ním mluvili – tak si to od něj asi koupit můžete. Když se s ním domluvíte. Ale problém je, že to pak asi jinde neprodáte. Jakmile nemáte šanci se toho zbavit, bývá to podvod.

Jak vlastně vznikají další kryptoměny? Na trhu už jich je údajně kolem tisícovky.
Jsou tři skupiny altcoinů, jak jim říkáme, od slova alternativní. Když odhlédnu od těch vyloženě podvodných projektů, tak jde o to, že se zkopíruje původní měna a udělá se na ní nějaká změna. Třeba že potvrzení transakcí se nestane za 10 minut, ale třeba za dvě minuty v průměru. To je třeba příklad litecoinu, který je v tomto smyslu kopií bitcoinu. Proto je jednoduché ho přidat do bankomatů či platebních terminálů s bitcoinem.

Pak je druhá skupina, kterou jsou měny už technicky trochu jiné, začalo se jim říkat druhá generace. Typicky to byl dash. Přidal k bitcoinu anonymizační prvky a část nových mincí jde vývojářům. Je to 10 procent, ale oni jsou zárukou, že se o to starají, aby to fungovalo.

Třetí skupina je už něco úplně jiného. Je to založené na jiném kódu a je to tak složité, že i někteří lidé, kteří se perfektně vyznají v bitcoinu, tak už to nechápou. To je třeba monero nebo ethereum, které pro zajímavost bylo založeno tak, že si mladý kluk, naprostý genius, sedl a sepsal něco úplně nového. Je to celý ekosystém, na kterém vznikají další měny a zajímavé projekty. Má to ale i své nevýhody. Oproti bitcoinu, který je v zásadě jednoduchý a přímočarý, je to tak sofistikované, že se tam už několikrát našla chyba. Jednou dokonce tak velká, že jeden člověk všem lidem vzal třetinu vešekerých mincí a nevědělo se, co s tím. Celá měna se kvůli té chybě rozdělila na dvě.

Co říkáte názorům, že vlastně není jasné, co je ještě kryptoměna a co jen takzvaný token? Tedy různé digitální jednotky nabízené třeba formou her, jako jsou Pokémoni.
Jediný rozdíl mezi tokenem a kryptoměnou je v decentralizaci. U bitcoinu je ta decentralizace daná tím, že ověřování transakcí probíhá na deseti tisíci místech a kdokoliv chce, tak se do toho může zapojit. Za to dostává odměnu, což jsou nově vytvořené bitcoiny, a proto se tomu říká těžení. Ale v zásadě je to ověřování a soutěž o to, kdo bude to ověřování dělat. Jenže u centralizovaných měn, kdy si někdo vydá sám nějakou novou měnu, tak si to ověřování také dělá sám. Nikdo jiný o to ani nemá moc zájem. Nevidím motivaci lidí, aby to ověřovali. Má to jeden člověk a ten nad tím má moc. Nad bitcoinem nemá moc nikdo.

Teoreticky – kdyby někdo obešel všechny počítače a vypnul je ze sítě, tak tu moc získá. Technicky je to ale nepravděpodobné. Některé měny jsou dokonce centralizované tak, že to běží někde na dvou počítačích, ti dva lidi se znají a je to v zásadě stejné, jako kdybych si napsal do tabulky v excelu dva tokeny a jeden vám dal. Je to, jako když vám firmy dají na kartu nějaké body a určí jim nějakou hodnotu.

Věříte tomu, že někdy kryptoměna zcela nahradí klasické peníze?
Věřím, proto jsem svou knížku o bitcoinu z roku 2015 doplnil podtitulem Peníze budoucnosti. Bitcoin bude asi vypadat úplně jinak, penězi se ale podle mě stane.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít