Zprávu o kauze Čapí hnízdo nevydáme, odmítl europoslance OLAF

Dokument mohou zveřejnit jen české úřady nebo Evropská komise, sdělil podle vyjádření poslankyně Evropského parlamentu Michaely Šojdrové (KDU-ČSL) ředitel OLAF Nicholas Ilett.

„Ředitel OLAF Nicholas Ilett odpověděl, že mi zprávu ani její závěry nebo doporučení vydat nemůže. Zveřejnit ji podle něj může Evropská komise nebo české orgány,“ řekla listu Šojdrová. 

Hodlá se proto obrátit na předsedu Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, že chce zprávu získat. Není podle ní problém respektovat, že některé části dokumentu mohou být neveřejné. „Ale třeba o závěry a doporučení stojím právě proto, že je to tak politicky citlivé,“ dodala. Doporučení ze závěrečné zprávy OLAF nyní zkoumá Evropská komise. České úřady zprávu zatím nezveřejnily.

Zprávu OLAF se snažil získat i další europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) či místopředseda Strany zelených Petr Kutílek. Se žádostí neuspěla ani česká média. Podobná kauza se podle HN stala minulý rok v Maďarsku, kam OLAF poslal zprávu o vyšetřování dotací pro budapešťské metro. Také Maďarům OLAF vzkázal, že případné zveřejnění je jejich věc a bruselský úřad do toho nehodlá zasahovat. Nakonec ale byla zpráva zveřejněna a je dodnes veřejně přístupná na internetu.

Babiše chce policie stíhat pro podezření z dotačního podvodu a z poškození finančních zájmů Evropské unie. Faltýnek je podezřelý z dotačního podvodu ve formě účastenství. O jejich vydání k trestnímu stíhání požádala policie loni v srpnu, poslanci k tomu svolili počátkem září. Stíhání bylo přerušeno po říjnových volbách, ve kterých Babiš a Faltýnek obhájili místa poslanců. Policie následně znovu požádala o jejich vydání ke stíhání, Sněmovna o žádosti dosud nerozhodla.

Ministerstvo navrhlo vyjmout Čapí hnízdo z financování EU

Ministerstvo financí ve čtvrtek navrhlo úřadům, aby vyňaly z evropského financování projekty, které vyšetřuje OLAF nebo jsou předmětem správního či trestního řízení. MF tak navrhuje přijmout doporučení, která Evropská komise zaslala do ČR v polovině prosince. Tento krok už ve středu avizovala ministryně financí Alena Schillerová.

„Ministerstvo financí se dnes obrátilo na Úřady Regionálních rad pěti Regionů soudržnosti (ROP Jihovýchod, ROP Moravskoslezsko, ROP Střední Čechy, ROP Střední Morava a ROP Severovýchod) a ministerstvo životního prostředí s návrhem akceptovat dopis Evropské komise,“ uvedl úřad v tiskové zprávě.

MF uvedlo, že Evropská komise navrhla vyjmout 44 projektů ze šesti programů. V případě ROP Severovýchod jde o pět projektů, u ROP Jihovýchod o tři projekty, u ROP Střední Čechy o dva projekty, u ROP Moravskoslezsko o jeden projekt, u ROP Střední Morava o 19 projektů a u Operačního programu Životní prostředí o 14 projektů k vyjmutí. Z Operačního programu Doprava byly vyňaty dva projekty ještě před obdržením dopisu od komise.

Vyjmutí fakticky podle mluvčího resortu Michala Žurovce znamená, že na jednotlivé projekty bude pohlíženo jako na národní dotace. Jednotlivé projekty byly již předfinancovány ze státního rozpočtu, a fakticky tak nenastane změna financování. Vyjmutí projektů umožní, aby ČR od komise obdržela maximální možnou sumu peněz, kterou pro příslušný operační program mohla z EU obdržet. „Po příjemcích dotace v případě prokázání protiprávního jednání bude prostředky vymáhat poskytovatel dotace,“ uvedl.

Pokud by ČR s návrhem komise nesouhlasila, vystavuje se podle MF možnému riziku snížení poskytnutých peněz, což by negativně ovlivnilo státní rozpočet. „Případné rozhodnutí o vynětí či nevynětí sporných výdajů z evropského financování žádným způsobem nezasahuje do probíhajícího trestního řízení na národní úrovni, ani nemá vliv na případná budoucí správní řízení o odebrání dotace příjemci ze strany poskytovatele dotace,“ uvedl úřad.

Posouzení, zda byly porušeny podmínky poskytnutí dotace, je podle MF plně v kompetenci poskytovatele dotace. Ten v takovém případě zahájí správní řízení nebo se připojí jako poškozená osoba s nárokem na náhradu škody v trestním řízení. „Případné vynětí z evropského financování v uvedených případech nijak nepoškozuje Českou republiku a její fiskální zájmy. Jedná se o běžný postup, který byl naposledy využit například u Operačního programu Doprava,“ dodalo MF.

Vyjmutí z evropského financování podle MF umožní definitivní účetní a finanční uzavření operačních programů minulého programového období ze strany Evropské komise a úplné proplacení peněz vyhrazených z rozpočtu EU příslušným operačním programům.

Z informací, které o zprávě OLAF shromáždil server Neovlivni.cz, podle něj vyplývá například to, že v žádosti o dotaci byly nepravdivé údaje. OLAF je prý přesvědčen, že Čapí hnízdo patřilo ve skutečnosti do Babišova holdingu Agrofert, a nikoli jeho dětem. Porušeny byly údajně právní předpisy ČR i Evropské unie. Podle zprávy OLAF neměla farma na dotaci nárok, tvrdí server. EU má prý dotaci vymáhat zpět a české policii doporučuje OLAF případ důsledně vyšetřit.

PŘEHLEDNĚ: O co jde v kauze Čapí hnízdo Rekonstrukce bývalého dvora Semtín odstartovala v roce 2006, trvala celkem čtyři roky.  Usedlost původně patřila společnosti ZZN Agro Pelhřimov, spadající pod holding Agrofert Andreje Babiše, v jehož představenstvu seděl i Jaroslav Faltýnek.  V roce 2007 ZZN Agro Pelhřimov rozhoduje o vydání tzv. anonymních akcií. Tímto krokem skrývá svou dosud průhlednou vlastnickou strukturu. Babiš později uvedl, že majiteli byly jeho děti, jeho partnerka a její bratr. Teprve poté si firma změní název na Farma Čapí hnízdo. V únoru 2008 farma poprvé žádá o dotace, celkem dostane 54 milionů.  V roce 2014 končí pětiletá lhůta, po kterou se kontroluje dodržení podmínek udělení dotace. Farma Čapí hnízdo se stává součástí společnosti Imoba, jejímž jediným akcionářem je SynBiol, patřící do holdingu Agrofert. Podrobnou časovou osu kauzy najdete zde.