Olympijský rok: V začátcích trénoval Josef Jandač Jihokorejce, právě ti budou prvním českým soupeřem
Na hokejovou lavičku se postavil v rozjeté sezoně a trénoval své spoluhráče. Krátce poté zažil současný kouč národního týmu Josef Jandač další překvapení. Vydal se totiž trénovat do Jižní Koreje.
„Nějaký kontakt si sehnali a přijeli sem s tím, že tady budou na měsíční hokejový kemp. Oni je právě díky tomu, že to byla až do dubna, tak je poslali do Berouna, že o ně bude i nějak trenérsky postaráno,“ vysvětluje Josef Jandač.
O trenérských začátcích v Asii a o jeho hokejové škole mluvil s Josefem Jandačem František Kuna
Právě tím trenérem byl Jandač, který prakticky začínal svoji kariéru na lavičce prvoligového Berouna.
„Korejci se na to dívali. Bydleli tam na zimáku, takže všechny tréninky viděli. Pak chodili oni na led a žádný jiný trenér tam nebyl, byli tam jenom oni sami. Oni byli tenkrát spíš jako soubor písní a tanců, to nemělo s hokejem nic společného, žádné vedení, nic,“ přibližuje trenér.
'Jedeme tam něco uhrát, nechceme se jenom zúčastnit.' Josef Jandač vsadil při nominaci na zkušenost
Číst článek
Tak si jihokorejská reprezentace Jandače tehdy vybrala jako trenéra. Bylo to ale vlastně jen na část sezony.
„Velká změna. Ono to ale nebylo úplně angažmá, že bych měl smlouvu na celý rok, jako je zvykem. Oni tam mají trochu jiný hokejový rok, tedy tehdy měli,“ popisuje rozdíly Jandač.
Pro něj, který byl v trenérském světě jako nováček, se tak otevřely do světa. Ne úplně do světového hokeje, ale i tak to byla dobrá asijská zkušenost.
„Tenkrát mi tam na ledě pomáhal ještě Leo Gudas jako hokejista. Jim se to tak líbilo, že nás oba dva pozvali na jejich play-off, které tam oni hráli a na které se připravovali tady. My jsme tam letěli s nimi a to play-off jsme vyhráli,“ těšilo trenéra.
Z jedné cesty do Jižní Koreje pak bylo pravidelné cestování na druhý konec světa. Takový výměnný pobyt.
Olympijský rok: Trenér hokejové reprezentace Josef Jandač obléká fotbalový dres. Kope za Chrustenice
Číst článek
„Otevřela se tam možnost, rozkoukala jsem se rychle, viděl jsem tu díru na trhu. Tak jsem tam potom díky tomu otevřel hokejovou školu, která tam fungovala víc jak osm let,“ říká kouč české reprezentace.
„Fungovalo to na základě toho, že oni vždycky jezdili na měsíc sem a tady se připravovali. Nebo jsem lítal já tam na měsíc nebo dvakrát do roka, když tady byla pauza. Takže jsem lítal tam a měl jsem hokejovou školu. Takhle to fungovalo,“ dodává.
V nadsázce řečeno se mu může jeho podíl na hokejovém učení Jihokorejcům vymstít. Právě Jižní Korea je totiž prvním soupeřem českého týmu v olympijském turnaji v Pchjongčchangu.
