Charlotte Garrigue-Masaryková
Rodačka z amerického Brooklynu udivovala celou pražskou veřejnost svým sebevědomým a přitom skromným vystupováním. Nesnášela oslovování ve stylu „ruku líbám, milostpaní“ a nechávala si říkat paní Masaryková. Perfektně se naučila česky a seznámila se s díly zdejších spisovatelů. Pozici první dámy si Charlotte kvůli nemoci moc neužila. Střídavě pobývala v sanatoriu a na zámku v Lánech, který byl hlavě státu přidělen jako reprezentační sídlo. Když se však občas ukázala na veřejnosti, byla vítána nadšenými ovacemi. Po její smrti přešla role první dámy na dceru Alici.
Hana Benešová
Byla ženou prezidenta Edvarda Beneše celých 39 let, a to již byli před sňatkem tři roky zasnoubeni. Svým laickým pojetím byla někdy svému muži ku prospěchu, protože Beneš, jemuž šlo vždy „o věc“, si mnohdy neuvědomoval, že občas je třeba do jednání místo pádných argumentů vnést i chvilku uvolnění a pohody. Po smrti „svého Edušky“ žila dalších 26 let sama. Pražané ji zbožňovali, srdečně ji zdravili, někteří před ní dokonce klekali, když spatřili, že kráčí po chodníku. Když ji lidé poznali v tramvaji, povstali. Po okupaci v srpnu 1968 se stáhla Hana Benešová do sebe.
Marta Gottwaldová
Po dvou vážených prvních dámách Charlottě a Haně (prezident Česko-Slovenské republiky Emil Hácha byl vdovec a roli první dámy převzala dcera Milada Rádlová) nastoupila v roce 1948 na Pražský hrad Marta Gottwaldová. I ji měli lidé rádi, ale na rozdíl od předchozích dvou dam se stala aktérkou mnoha vtipů. Nebyla zlá, trpěla však řadou komplexů - byla nemanželskou dcerou, pracovala kdysi jako služka. Po nástupu na Hrad se chtěla urputně vyrovnat své předchůdkyni, ale chyběla jí noblesa. Dámu se ze sebe snažila dělat uměle, a tak kolem krku nosila kožešinu i v nejparnějších dnech.
Marie Zápotocká
Zůstala ženou v domácnosti a starala se o pohodlí svého exponovaného manžela Antonína Zápotockého. Svého muže i na veřejnosti stále oslovovala „táto“. I ona byla zapálenou komunistkou a její přesvědčení zůstávalo neotřeseno, přestože jako inteligentní ženě jí rozhodně nemohlo uniknout, že celoživotní sen o komunistickém ráji na zemi začíná dostávat trhliny. Na rozdíl od své předchůdkyně si Marie Zápotocká nechtěla hrát na dámu a nadále se chovala prostě, jak byla zvyklá. Pracovníci z Hradu vzpomínají na její mateřské, nic nepředstírající vystupování, na bodré a familiární jednání.
Božena Novotná
Role první dámy neseděla ani manželce Antonína Novotného Boženě. Nebyla vidět, téměř se o ní nepsalo. Uvědomovala si, že kdyby poskytovala rozhovory a vystupovala na veřejnosti, vyšlo by najevo, že je velmi prostoduchá. Jejím životním úkolem proto bylo neudělat manželovi ostudu. Oba se cítili nejlépe stranou, u sebe doma. Tady byli v bezpečí.
Irena Svobodová
Po ženách, které se s vysokou funkcí spíše praly, zavládlo v roce 1968 na Pražském hradě osvěžení. Manželka Ludvíka Svobody paní Irena dokázala vrátit roli první dámy důstojnost. Byla skromná, zpočátku se na Hrad dokonce stěhovat ani nechtěla, kývla, až když zjistila, že to rozsáhlé prezidentské povinnosti vyžadují. Snad tím, že Svoboda nebyl přehnaně horlivý politik (vždy byl především voják), netrpěl on ani jeho žena takovým stihomamem jako jejich předchůdci. Za dobu jejich vlády se začal Hrad opět otevírat veřejnosti.
Viera Husáková
Manželka posledního komunistického prezidenta Gustáva Husáka Viera se odmítala přestěhovat z Bratislavy, a tak roli první dámy mohla vykonávat jen na částečný úvazek.
Zatímco po smrti Viery Husákové truchlily zejména úvodníky Rudého práva a Pravdy, když v roce 1996 zemřela Olga Havlová, bylo to líto velké části národa. Přestože s Václavem Havlem po vystřízlivění z porevoluční euforie ne každý souhlasil, Olga o sympatie veřejnosti prakticky nepřišla.
Dagmar Havlová
Zato druhá Havlova žena Dagmar musela o přízeň veřejnosti dlouho bojovat. Mnoho lidí pobouřilo už to, že si ji Václav Havel vzal ještě ani ne rok od úmrtí Olgy. Provdala se za něj 4. ledna 1997 na žižkovské radnici. Jako první dáma mimo jiné doprovázela manžela při jeho pracovních povinnostech a začala se věnovat charitě. Spolu se svým manželem založili Nadaci Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Livia Klausová
Do své role vplula Livia Klausová celkem snadno. Před příchodem na Hrad žila s vrcholným politikem už téměř patnáct let. Věděla, jak vystupovat na recepcích, co přesně dělat při setkání s manželkami jiných prezidentů. Proto veřejnost nikdy zásadním způsobem nezaskočila a pomohla zpevnit konzervativní image Václava Klause.
Ivana Zemanová
Jen zřídka se objevovala při oficiálních příležitostech, střežila si své soukromí. Zejména po prvním pokusu o Zemanův návrat do vrcholných politických funkcí v roce 2003 byla zklamaná z výsledku prezidentských voleb, kde její manžel nebyl zvolen. Na protest vystoupila ze sociální demokracie a přestala se také objevovat na veřejnosti. Na podporu manžela vystoupila Ivana Zemanová až nyní během předvolební prezidentské kampaně. „Jestli se ptáte, co bych změnila, byla by to větší medializace mé práce,“ slíbila v rozhovoru pro iDNES do druhého prezidentského období svého muže.
Která První dáma je vám nejsympatičtější?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 5. února 2018. Anketa je uzavřena.
