20 milníků Miloše Zemana
za pět let ve funkci.
Jaké vybral jeho mluvčí Jiří Ovčáček?

Jiří Ovčáček

Redakce iROZHLAS

Kontakt s občany

Splnění předvolebního slibu být soustavně v kontaktu s občany. Od roku 2013 po celou dobu mandátu pan prezident pravidelně navštěvoval kraje.

Vlajka EU

Necelý měsíc po nástupu do funkce nechal Zeman poté, co ratifikoval dodatek Lisabonské smlouvy - což odmítal jeho předchůdce Václav Klaus - vztyčit nad Pražským hradem vlajku Evropské unie. Stalo se tak vůbec poprvé, co Česká republika v roce 2004 do unie vstoupila.

Migrační krize

V roce 2015 začal pan prezident varovat před důsledky migrační krize. Zpočátku kritizovaný názor nakonec přejala většina českých politiků.

Soud o Peroutku

V lednu 2015 Zeman uvedl, že novinář Ferdinand Peroutka napsal článek s názvem Hitler je gentleman. Za výrok ho zažalovala vnučka novináře Terezie Kaslová, soud pak nařídil, aby se Kancelář prezidenta republiky za výrok omluvila. Hrad posléze podal dovolání k Nejvyššímu soudu, prozatím nebylo rozhodnuto.

Visegrádská čtyřka

Dlouhodobá podpora silné a akceschopné visegrádské čtyřky v rámci Evropské unie. Aktivní účast na klíčových jednáních V4.

Pomoc Klokánkům

Po nástupu do funkce založil Zeman nadační fond, kam každý měsíc posílá 60 tisíc korun. Původně byl určen na splácení státního dluhu, v srpnu 2015 Zeman oznámil, že peníze věnuje Fondu ohrožených dětí. Ten provozuje Klokánky.

Ekonomická diplomacie

Jednoznačná podpora ekonomické diplomacie, například ve vztahu k Číně. V tomto směru Česká republika dohnala své partnery v Evropské unii.

Milost pro Kajínka

Kontroverze vzbudilo Zemanovo rozhodnutí z května 2017. Tehdy udělil milost na doživotí odsouzenému dvojnásobnému vrahovi Jiřímu Kajínkovi. Ještě v únoru 2016 přitom milost pro Kajínka vyloučil. Své rozhodnutí nakonec vysvětloval tím, že v případu jsou nejasnosti a že má „zajímavé analýzy“. Hrad ale na dotaz serveru iROZHLAS.cz odmítl říct, kdo a na základě čeho je zpracovával.

Ambasáda v Jeruzalému

Jednoznačná podpora Izraele. Pan prezident podpořil USA ve snaze přesunout ambasádu do Jeruzaléma.

Vulgarity v rozhlase

Kritiku sklidil Zeman také za pořad Hovory z Lán v listopadu 2014. Ve vysílání Českého rozhlasu tehdy zmínil několik vulgarit. Nejprve uvedl, že služební zákon byl „zku*ven“ a poté interpretoval název a texty ruské punkové skupiny Pussy Riot. „Takže s prominutím v textech této skupiny je ku*da sem, ku*da tam. Opravdu dokonalý případ politického vězně jako vyšitej,“ uvedl prezident s tím, že se nechce zastávat „ku*ev“.

Audience u Alžběty II.

Během pěti let se pan prezident setkal s celou řadou státníků jak v rámci zahraničních cest, tak na Pražském hradě. Vrcholem ovšem byla audience u britské královny Alžběty II. v červnu loňského roku.

Prvňáci z Teplic

Loni na podzim zveřejnil Teplický deník fotografii z tamní základní školy, kde kromě českých dětí byli také školáci s romskou, arabskou či vietnamskou národností. Diskutující ale pod příspěvkem posílali děti do plynu, jiní zase navrhovali do školy hodit granát. Dětí se mimo jiné zastal i prezident a diskutéry označil za „plevel země“. „Jsou to nešťastní, ale zejména pitomí lidé. Dokážou pouze nadávat, oni nedokážou vypotit ani jeden jediný argument. To je nad úroveň jejich rozumu,“ uvedl.

Babiš premiérem

Pan prezident po posledních sněmovních volbách jmenoval premiérem předsedu vítězné strany. Respektování vůle voličů považuje pan prezident za zásadní.

Vztah k Číně

V říjnu 2014 byl Zeman na státní návštěvě Čínské lidové republiky. Mimo jiné poskytl rozhovor tamní státní televizi. Kromě propagace krtečka v něm prohlásil, že se Česká republika nebude vměšovat do vnitřních záležitostí země a že neuznává Tibet. „Jsem v Číně, abych se naučil, jak urychlit ekonomický růst nebo stabilizovat společnost,“ uvedl.

Zeman v OSN

Pan prezident opakovaně vystoupil s projevem na Valném shromáždění OSN. Zásadním tématem projevů byl boj s mezinárodním terorismem.

Fašizující hnutí

V listopadu 2015, konkrétně při výročí sametové revoluce, vystoupil Zeman na pražském Albertově na jednom pódiu s Blokem proti islámu. Podle tehdejšího ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera „pomáhá vytvářet podhoubí pro fašizaci“ české společnosti. Kritizovala ho i skupina pěti českých europoslanců za to, že „podporuje fašizující hnutí“. Místo piety bylo navíc zahrazeno policejními zátarasy.

Ústavní soud

Úspěšné doplnění Ústavního soudu.

Ruské sankce

Zeman opakovaně kritizoval sankce Evropské unie vůči Rusku. Loni v říjnu na Parlamentním shromáždění Rady Evropy prohlásil, že anexe Krymu je „fait accompli“, tedy hotová záležitost. Ukrajina by podle jeho slov mohla získat kompenzaci například v ropě nebo zemním plynu, případně v penězích. „Krym byl neoprávněně anektován Ruskem, bylo to porušení mezinárodních dohod. Ptáte-li se na fakticitu, je nepochybně ruský. Ale je to neoprávněná anexe,“ prohlásil pak v letošní prezidentské debatě s Jiřím Drahošem.

Země pro všechny

V závěrečném milníku je třeba připomenout větu, kterou pan prezident pronesl k migrační krizi v roce 2015 a která měla mimořádný ohlas i dosah: „Tahle země je naše a tahle země není a ani nemůže být pro všechny.“

Podruhé prezidentem

V historicky druhé přímé volbě hlavy státu v lednu 2018 zvítězil Miloš Zeman nad bývalým šéfem Akademie věd Jiřím Drahošem. Post prezidenta republiky obhájil se ziskem 51,36 procenta, tedy asi 2,8 milionu hlasů. Svého soupeře porazil těsným výsledkem, rozdíl činil 152 tisíc hlasů.