"Složité bylo především rozhodnout, které písničky oželet a vzdát se jich. Rok 1968, stejně jako prakticky celá druhá polovina šedesátých let, byla doba nesmírně blahodárná a múzám přející," říká Miloš Skalka. "Tehdy ještě převládala všeobecná radost a spolu s ní i radost z tvorby. Snad je to z té padesátky nahrávek poznat," dodává.
Skalka na desku zařadil písně od pěveckých hvězd, sílící beatové vlny - například Everybody od Olympiku - či interprety navazující na swingovou muziku až po šansoniéry a písničkáře.
Jsou tu také remasterované originální nahrávky, odrážející srpnovou okupaci. Podle vydavatelství se však nejedná o sérii protestsongů, ale o průvodce osmašedesátým rokem.
★PRÁVĚ VYCHÁZÍ★ 1968 / 50 hitů roku naděje a zrady > Padesát písniček z památného osmašedesátého aneb pozvání k písňové procházce jubilejním osmičkovým rokem: Opravdu bylo - a stále je - co poslouchat! K poslechu, stažení i na CD zde ►https://lnk.to/50hiturokunadejeazradyFA
Zveřejnil(a) Supraphon dne 16. Únor 2018
Booklet připomíná přínos textaře Zdeňka Borovce či skladatele Zdeňka Marata i kvalitu autorů, jakým byl například básník, textař a hudebník Josef Kainar, ale také fakt, že zpěváci se poohlíželi i po zahraničním repertoáru.
"Jako kdyby tušil, že na tomto světě nepobyde dlouho, krutým osudem vyměřených třicet let využil Jiří Grossmann vrchovatě. Až do posledních dnů života, kdy se pral s tehdy nevyléčitelnou leukémií, hrál v Semaforu, a i když mu často nebylo dobře, psal, nahrával. Písničku, kterou opatřil českým textem a názvem José, si vybral z autorského zpěvníku svého oblíbence, amerického popcountryového broučouna Lee Hazelwooda," píše Skalka v bookletu.
"Ze zahraničí si vybíral s rozmyslem a na svůj už vybudovaný repertoár - na tomto místě je nutné připomenout výtečné české texty Ivo Fischera -, z domácích autorů pro něj psali ti nejlepší. To je i případ písničky Hou, hou," připomíná kariéru Waldemara Matušky. Se skladbou na text Zdeňka Rytíře získal Matuška bronzovou Bratislavskou lyru 1968.
Symbolické poslední místo má na výběru Modlitba pro Martu skladatele Jindřicha Brabce a textaře Petra Rady. Skladba vznikla původně pro seriál Píseň pro Rudolfa III., dva dny po okupaci vojsky Varšavské smlouvy ji však zpěvačka Marta Kubišová narychlo nazpívala ve studiu Československé televize.
"Píseň se pro autora textu stala svým způsobem osudnou, po letech zákazů nakonec emigroval do Austrálie a domů se natrvalo vrátil až po roce 1990," připomíná Miloš Skalka.
