Boston - Homo erectus neboli člověk vzpřímený nebyl tak jednoduchý tvor, jak ho většinou vykreslují nejen autoři učebnic dějepisu. Podle nové vědecké teorie se uměl plavit po moři a dokonce i mluvit.
Tvrdí to Daniel Everett, který se na Bentley University v Massachusetts věnuje globálním studiím. Podle něj byl člověk vzpřímený zručný námořník, který stavěl lodě a používal jazyk.
"Jak jinak by se příslušníci tohoto druhu domluvili, kam zrovna pádlovat?" ptá se Everett, který svoji studii představil na výročním zasedání Americké asociace pro povznesení vědy (AAAS) v Texasu.
Homo erectus, jehož počátky se datují do období před více než 1,8 milionu lety, cestoval často a rád. Svědčí o tom fosílie, které byly nalezeny v jižní Evropě, ale i v Číně.
Někteří odborníci se dokonce domnívají, že člověk vzpřímený zavítal na indonéský ostrov Flores. Tam se později, před asi 50 tisíci lety, vyvinul druh homo floresiensis neboli člověk floreský, který je podle řady expertů potomkem právě člověka vzpřímeného.
Bez jazyka by nepádlovali
Everett není první vědec, který věří v lepší schopnosti jednoho z lidských předků. I přesto se ale v souvislosti s člověkem vzpřímeným většinou vyzdvihuje jen to, že chodil napřímeně, vyráběl kamenné nástroje a zřejmě také tepelně upravoval pokrmy.
"Příslušnici druhu Homo erectus potřebovali jazyk, když se plavili na ostrov Flores. Nemohli se jen tak nechat vézt na nějaké kládě, jinak by je spláchl proud. Museli umět pádlovat," cituje Everetta britský deník The Guardian. "A když pádlovali, potřebovali umět říct ‘pádluj tam‘," vysvětluje vědec. Podle něj by si člověk vzpřímený těžko vystačil jen se skřeky.
"O Homo erectus všichni mluví jako o hloupých, opice připomínajících tvorech. Rád bych ale zdůraznil, že šlo o nejchytřejší stvoření, které se kdy procházelo po Zemi," zachází Everett ještě dál.
Jeho novým poznatkům přikyvuje i evoluční biolog Kevin Laland z univerzity v St. Andrews ve Skotsku. Podle něj si příslušníci tohoto druhu předávali pomocí jazyka také návod, jak vyrábět nástroje, například pěstní klíny.
Vznik jazyka se přitom většinou přisuzuje až druhu Homo sapiens, tedy člověku moudrému. Ten se poprvé zrodil před zhruba 200 tisíci lety.
Všichni vědci ale teorii Everetta nevěří. Například Chris Stringer z Přírodovědného muzea v Londýně je přesvědčený, že člověk vzpřímený nepotřeboval loď, píše britský server The Telegraph.
Podle Stringera si vystačil s tsunami, která zanášela na pobřeží vory z vegetace. Mluvu pak podle něj jako první ovládal Homo heidelbergensis neboli člověk heidelberský, který žil před 600 až 250 tisíci lety.
