PŘÍMO Z KOREJE | Prožil si peklo. V zámoří ho na konci roku 2015 obvinili z domácího násilí, které mu nikdy nebylo prokázáno. Cejch si s sebou táhnul dlouho. Hokejový gólman Patrik Bartošák se však ze dna dokázal odrazit. „Obrovsky se mi díky tomu zvedlo sebevědomí,“ tvrdí reprezentační trojka působící ve Vítkovicích. Nadávky, které na něj občas přilétnou, ho absolutně nemohou rozházet.
Málokdo by zvládnul to, co on. Tak se oklepat z problémů. „Všechno zlé k něčemu dobré. Díky tomu jsem vlastně tady,“ tvrdí Patrik Bartošák o olympijské účasti. Na kdyby nehraje. Jedno kdyby je ale ve hře. Kdyby před třemi roky roky nevypukla v zámoří aféra s údajným domácím násilím a dostal by šanci uchytit se v NHL, do týmu pro Koreu by se nedostal. „Člověk nikdy neví, co mu hvězdy nachystají,“ tvrdí nejlepší brankář extraligy.
Kdy vás napadlo, že byste se mohl na olympiádu dostat?
„Když jsem se poprvé dozvěděl, že by neměli startovat hráči z NHL. Spočítal jsem si, kolik je dva plus dva. A dal jsem si dohromady, že mám docela slušnou šanci. Potom už to vypadalo, že v mé pozici spíše pojede Mazy (Marek Mazanec), tak v tu chvíli jsem to viděl trošku skepticky. Ale dávalo mi naději, že jsem pořád jezdil po reprezentačních kempech, trénoval jsem s nároďákem. Tak jsem doufal. Pro Mazyho dobře, že odjel poprat se o šanci do zámoří, pro mě taky. Jsem na olympiádě, protože se ten flek uvolnil. Moc to pro mě znamená. Sice je to nevděčná pozice, ale já si toho strašně vážím, že tady vůbec můžu být.“
Je to i povzbuzení do budoucnosti? Že se tady v elitní společnosti můžete otrkat?
„Určitě ano. Hlavně za čtyři roky je olympiáda znovu. Bůhví, co se může stát. Můžu tam jet, nemusím. Kdyby to náhodou vyšlo, třeba se ty zkušenosti budou hodit.“
Kde vidíte sám sebe za čtyři roky?
„To nevím. (přemýšlí) Ale chtěl bych se vrátit do Ameriky, jestli by to bylo možné. Několikrát jsem zmiňoval, že bych byl moc rád, kdyby to vyšlo. Probojovat se do NHL. Je to sen každého hráče působit v nejlepší lize světa. Jestli to bude za rok, za dva, za čtyři, to už nejde říct. Ale když se ptáte na ty čtyři roky, tak odpovídám ano, rád bych se viděl v zámoří.“
Semifinále olympiády Česko - Rusko ONLINE zde »
Góly
Domácí:
Hosté: 27:47. N. Gusev, 28:14. Gavrikov, 59:39. Kovalčuk
Sestavy
Domácí: Francouz (Furch) – Polášek, Nakládal, J. Kolář (A), Mozík, Jordán, Kundrátek, O. Němec – D. Kubalík, Jan Kovář (A), M. Erat (C) – Červenka, Mertl, Martin Růžička – Sekáč, Koukal, Radil – Birner, Horák, Řepík – T. Zohorna.
Hosté: Košečkin (I. Sorokin) – Vojnov, Gavrikov, Kiselevič, Nestěrov, Zub, Zubarev, J. Jakovlev – Kalinin, Andronov (A), Kovalčuk (A) – Kaprizov, Dacjuk (C), N. Gusev – Barabanov, Prochorkin, Širokov – Grigorenko, Kablukov, Tělegin – Mozjakin.
Rozhodčí
Iverson (CAN), Lemelin (USA) – Dahmen (SWE), Suominen (FIN)
Stadion
Kangnung Hockey Centre
Návštěva
4 330 diváků
NHL? Tam jsem mohl být já
Co teď s vámi dělá pocit, když po ránu vidíte výsledky NHL? Mrzí vás, že tam nejste?
„Už to se mnou nic nedělá.“
Dříve ano?
„To jo. Hlavně když jsem viděl, jak se to vyvinulo v Los Angeles. Jonathan Quick se zranil na půl sezony, otevřela se dvě místa. A člověk si řekne: Jo, to jsem mohl být já. Ale kdybych se tehdy v tom hrabal, pořád nad tím dumal, hrozně bych si zavařil hlavu. Akorát by mě to shazovalo, byl bych negativní. Vzal jsem to jako realitu. Snažil jsem se ve Vítkovicích co nejvíc makat, být přínosem. Teď se nám daří, takže zpátky už nekoukám. Když se člověk soustředí hlavně na svoji práci, ne na to, co mělo nebo mohlo být, tak se mu dobré věci více či dříve stanou. Už to neřeším.“
Teď je pro vás na ligové scéně prioritou titul s Vítkovicemi?
„Samozřejmě. Kdekoliv působím, chci tam vyhrát. Vítkovice jsou srdeční záležitost, přišel jsem ve čtrnácti z Kopřivnice, strávil jsem v nich čtyři roky, než jsem odešel do Kanady. To, že jsem se vrátil a klub mi dal šanci, pro mě hodně znamená. Určitě bych to chtěl vrátit nejlepšími výkony. Kdyby se vysněný titul podařil, bylo by to super. Všechny by nás to mohlo nakopnout dál. Jak po sportovní stránce, tak i mentální.“
14. den na ZOH: Češi vs. ruští kameramani a prů*er s peklem ve skocích
Video se připravuje ...
Minulou sezonu se vám ještě promarněná NHL v hlavě honila?
„Řešil jsem to. Díval jsem se na výsledky, mrzelo mě to. Sám sebe jsem shazoval, že jsem v hlavě řešil, co by, kdyby… Asi v půlce sezony jsem si v klidu sednul a říkal si: Hele, tohle nemá cenu! Čas člověk nevrátí, máš tady slibně rozjetou sezonu. Tak proč řešit Ameriku. Chvilku to trvalo, než jsem to odboural. Ale hlavně díky tomu, že se nám letos daří, není důvod přemýšlet nad tím, jaké to mohlo být.“
A jaké to mohlo být? Mohl byste nastálo chytat v Los Angeles? Nebo jinde v NHL?
„Kdybych tam zůstal, mohlo se taky stát, že bych další tři roky strávil na farmě a neštěkl by po mně pes. Když vezmu moji aktuální situaci, měl jsem štěstí v neštěstí. Sešlo se to tak, že hráči z NHL tady nejsou. A já jsem na olympiádě. Kdybych tam zůstal, v Koreji bych nebyl. Bůhví, kde bych mohl být. Jo, můžu přemýšlet, že jsem mohl chytat NHL. Ale taky jsem se mohl zakopat na farmě. Jsem rád, že nám to ve Vítkovicích šlape.“
Návrat do NHL máte jako metu. Kudy podle vás povede nejlepší cesta? Přes KHL?
„Uvidíme. Rád bych se vrátil do Ameriky rovnou po sezoně. Jestli to bude ještě přes Rusko, nevím. Mám platný kontrakt ve Vítkovicích. Jestli se najde tým v NHL, který o mě bude mít zájem, bude se to řešit. Jestli ne, zůstanu v Ostravě. Dochytám tam minimálně ještě sezonu. Nevím, jak to mají hvězdy se mnou naplánované, ale věřím, že návrat vyjde. Že dostanu šanci znovu nakopnout kariéru v zámoří.“
Zmínil jste hvězdy. Ty vám před třemi lety připravily nemilou záležitost, byl jste v Los Angeles obviněný z domácího násilí. Už je to všechno za vámi?
„Dávno. Poté, co jsem to tam vyřešil, jsem to vytěsnil z hlavy. I když je jasné, že člověk pořád potkává lidi, kteří mu to připomínají, jsou nepřející. Budou mi to pořád mlátit o hlavu. Ale sám jsem to vypustil. Vyřešil jsem si to, jak jsem potřeboval. Mám v zámoří dveře otevřené, kdykoliv přijde nabídka. Pro mě to dopadlo dobře.“
Rulík slavil s Francouzem titul, teď mu předpovídá budoucnost. Má na to hrát NHL, říká
Video se připravuje ...
Pár měsíců jsem byl v pr...
Negativní reakce jsou pořád?
„Neustále. Na druhou stranu – kdyby se to nestalo, nebyl bych na olympiádě. Takže všechno zlé je k něčemu dobré. Mentálně už to mám za sebou. I sám v sobě jsem si to vyřešil. Nezaobírám se tím.“
Je pro vás hodně pozitivní, že jste se s tím tak dokázal vyrovnat?
„Určitě ano. Uvědomil jsem si, že když člověk trefí úplné dno, je možné se zvednout. Já jsem si to dokázal, což je pro mě nejdůležitější. Vždycky se jde odrazit nahoru. Už jenom tím, že jsem tady v Koreji, jsem dost lidem ukázal, že nemá cenu něco vzdávat. Není to jenom moje zásluha. Děkuju Vítkovicím v čele s panem Petrem (koučem i generálním manažerem), že mi daly prostor. Dík patří i mému agentovi. A hlavně rodině.“
Tohle by asi ne každý zvládnul.
„Je možné, že by to někoho pohltilo. Ale já jsem odjakživa takový, že se moc nevzdávám. Tohle nebyl případ, abych to vzdal. Jo, když se to stalo, hodilo mě to dolů. Upřímně říkám, že jsem z toho pár měsíců byl v pr… Ale věděl jsem, že jsem dobrý brankář, a když se vrátím zpátky do Evropy, můžu kariéru nastartovat úplně jinak.“
Vnímáte, že se na vás stále spousta lidí kouká skrz prsty?
„Pořád. Často mě lidi zastaví, něco mi řeknou. A těch nadávek na stadionu. Mě však nic nerozhází. Jsem rád, že lidi, kteří vědí, co se stalo a hlavně nestalo, mi věří. Zbytek nepotřebuju přesvědčovat. Budou lidi, kteří mě budou pořád odsuzovat, ale mě to nerozhází. Každý, jehož jméno se dostalo na veřejnost, si tím prochází. Lidi si na něj vždycky něco najdou. Těm nepřejícím tohle hraje do karet. Aspoň mají záminku mu to pořád dokola předhazovat. To, že jsem se dokázal ze dna odrazit, mi hrozně zvedlo sebevědomí. V tu chvíli jsem si řekl: Když jsi dokázal tohle, dokážeš prakticky všechno, co se týče hokeje. Sebevědomí mi narostlo. Byl jsem dole, ale řekl jsem si, že když jsem se dostal nahoru, z daleko horších problémů, proč se zaobírat něčím, co říkají lidi… Mám čisté svědomí. To je to hlavní. Jasně, někteří mi nadávají, nesnášejí mě. Ale co s tím udělám? Nic.“
Nemrzí vás, že zámořská média oznámila, že jste byl obviněný, ale už se nikde neobjevilo, jak to dopadlo?
„Tak to prostě chodí. Pravdu znají moji blízcí. Nepotřebuju přesvědčovat v Česku deset milionů lidí, jak to bylo. I kdybych se o to snažil, polovina z nich mi nebude věřit. Stejně si budou říkat: Něco na tom bylo… Kdybych tohle měl řešit, hokej už nehraju a jenom vysvětluju, vysvětluju… Nedokázal bych se na hokej soustředit.“
Co vám to řeklo o vás?
„Nad životem jsem začal přemýšlet jinak. Vím, že ať se člověk dostane do jakýchkoliv, s prominutím, sraček, během dvou let se dokáže dostat nahoru. Mohl jsem být v NHL, ale taky jsem mohl být o ligu níž. Mohl jsem se zranit. Bůhví, co by bylo. Takhle mi to prostě osud nalajnoval. Nakonec se ukázalo, že mi to otevřelo cestu na olympiádu. Třeba mě to odrazí ještě jinam. K lepší kariéře, než jsem měl nastartovanou.“
Je jasné, že se v Americe člověk do podobných problémů dostane hrozně lehce.
„V Česku se ctí presumpce neviny. Tam je to naopak. Presumpce viny. Víc to nechci rozebírat. Pro mě to dopadlo dobře, to je to hlavní. Mám čisté svědomí. Dobře vím, co se stalo. Víc to nemá cenu řešit, hlavní je pro mě už jenom hokej.“
Co jste na olympiádě stihl kromě něj?
„Do hor jsem se nedostal, protože tolik času nebylo. I tak je to tady obrovský zážitek. Nejkrásnější je potkávat slavné sportovce.“
Koho třeba?
„Když jsme jeli autobusem, úplně poprvé jsem potkal Martinu Sáblíkovou, která seděla přede mnou. Ani jsem ji nepoznal, byla tam tak zaražená do sedačky. Až v půlce cesty mi došlo, že je to ona. Každý den člověk natrefí na někoho, kdo je po světě známý a proslulý.“
Úspěšné rychlobruslařce jste byli fandit přímo na stadionu, z čehož měla velkou radost.
„Hrozně jsme to prožívali. Seděli jsme v hledišti s vlajkou, fandili jsme, pískali, aby měla co největší podporu. Doufám, že jsme jí aspoň trochu pomohli k druhému místu.“
Olympiáda 2018: kompletní informace najdete zde >>
Olympiáda v Pchjongčchangu: ZOH 2018 na iSport.cz |
| Program a výsledky | ONLINE přenosy | Češi na olympiádě | Medailové pořadí |
| Zimní olympijské hry v Pchjongčchanguse konají od 9. do 25. února 2018. Celkem se na OH 2018 v Jižní Koreji rozdá 102 sad medailí. | |||
Hokej na ZOH 2018 |
|||
| Program zápasů | Česká nominace | Tabulky a výsledky | Stadiony na OH | |
| Systém turnaje: Do čtvrtfinále postoupí přímo vítězové skupin a nejlepší tým z 2. místa. Zbylých 8 mužstev si zahraje o další čtyři místa. | ||||
| Český program: | Česko - USA | 3:2sn | ||
| Česko - Rusko | 0:3 | |||
| Česko - Kanada | 4:6 | |||
Témata:
Česko, olympiáda, Pchjongčchang, sport, hokej, Patrik Bartošák, ZOH 2018 Korea, Hokej na Heureka.cz
Související články
