Všechny státní a veřejnoprávní instituce, územně samosprávné celky, státní podniky, právnické osoby, v nichž má většinovou majetkovou účast stát nebo územní samosprávné celky mají od poloviny roku 2016 povinnost zveřejňovat nově uzavírané smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun bez DPH. Od loňského července platí, že nezveřejněná smlouva není platná.
Zákon se nyní nevztahuje na akciové společnosti s většinovým podílem státu, krajů nebo obcí, jejichž cenné papíry se obchodují na burze, což je ČEZ.
Loni zákonodárci přijali částečnou úlevu pro některé státní podniky a společnosti s většinovou účastí státu, krajů a obcí. Totéž platí pro národní podnik Budějovický Budvar. Novela zavedla zvláštní režim pro ty firmy, které nejsou veřejnými zadavateli a mají průmyslovou nebo obchodní povahu. Nemusejí zveřejňovat smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku.
Proti novele bojovali poslanci ODS, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL
Lidovecký exministr zemědělství Marian Jurečka ve středu ve Sněmovně prosazoval, aby poslanci projednávání zákona přerušili, než se k němu vyjádří Ústavní soud, ale neuspěl. „Pokud si pamatuji, tak lidovci měli ve volebním programu, že zajistí zveřejňování smluv státem vlastněných firem,“ glosoval to Michálek.
KDU-ČSL neuspěla s návrhem na zamítnutí předlohy už v prvním čtení a KSČM s návrhem na její vrácení předkladatelům k dopracování. Předseda KSČM Vojtěch Filip označil předlohu za likvidaci veřejného sektoru ve prospěch soukromého. Postavil se proti tomu, aby státní společnosti měly v konkurenčním prostředí jiné podmínky než soukromé firmy.
Za to, aby Sněmovna teď dál neprojednávala návrh, společně bojovali poslanci ODS, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL.
Vláda zaujala k návrhu Pirátů neutrální stanovisko, ale sám premiér Andrej Babiš ho podpořil. „Jako protikorupční hnutí s tím nemáme problém. Od začátku bojujeme za transparentnost,“ řekl Babiš.
