ČSSD se bojí, že jí Babiš vytuneluje program, proto jde do vlády, kde jí ale hrozí rozklad, říká politolog
- Sociální demokraty čekají v následujících dvou týdnech intenzivní jednání o možné koaliční spolupráci s hnutím ANO.
- Výsledky schůzek budou lídři ČSSD prezentovat svým spolustraníkům na sjezdu 7. dubna. Ten definitivně rozhodne o dalším směřování strany.
- Podle politologa Lukáše Jelínka z Masarykovy demokratické akademie blízké ČSSD budou přitom muset přednést ze strany premiéra v demisi a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše výrazné ústupky.
- Zaměřit by se však sociální demokraté podle Jelínka měli spíše na budování vlastní značky. „Když se sociální demokraté zavřou na ministerstvech, bude hrozit pozvolný rozklad strany,“ řekl v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.
Jak aktuálně hodnotíte vyjednávání ČSSD s hnutím ANO o možné koaliční vládě?
Situace je pro sociální demokracii dost náročná. Pokud má stranické vedení mezi členskou základnou prosadit koaliční dohodu s hnutím ANO, musí prokázat výrazné výsledky a ústupky Andreje Babiše, a to především v programové oblasti. Zdá se ale, že v některých bodech, jako je daňová nebo sociální politika, se kompromis nalézá velmi obtížně. Vyjednávací týmy čeká ještě dlouhá cesta.
ČSSD má vůli jít do vlády. Když začne zlobit, nahradí ji hlasy SPD, míní Jiří Pospíšil
Číst článek
Předseda strany Jan Hamáček pro Radiožurnál řekl, že pokud má být trestně stíhaná osoba ve vládě, potřebuje ČSSD garance, že se celý problém nepromítne do fungování vlády. Sjezd ČSSD v březnu se přitom usnesl, že trestně stíhaného premiéra nechce. Jak toto aktuální prohlášení vnímáte?
Je to nakročení ke kompromisu. Nejsem si ale jistý, jestli to bude ČSSD stačit. Pokud by nakonec souhlasila s Andrejem Babišem coby premiérem, tak ale bude nejspíš chtít, aby kývl třeba na větší progresivitu daní nebo na sektorovou daň, tedy na něco, co by pak mohlo delegáty na sjezdu posadit takzvaně na zadek a stálo by jim za tuto cenu jít do vlády s trestně stíhaným premiérem. Na pověst vlády ale trestně stíhaný premiér doma i v zahraničí vždy dopadat bude.
Členská základna sociálních demokratů se nyní přiklání spíše proti vládní koalici s hnutím ANO. Jaký je tedy aktuálně nejpravděpodobnější scénář?
Hodně záleží na tom, jestli Andrej Babiš skutečně stojí o solidního koaličního partnera. Pokud ano, myslím, že dokáže najít kompromisy, ať už se to týká ministerských postů, nebo programových ústupků.
Pokud ale jednání budou vypadat jako doposud, kdy se expertní týmy v klíčových tématech zatím míjejí, tak si dokážu představit, že dojde buď trpělivost hnutí ANO, nebo sociálním demokratům. Jejich členská základna je nyní ráda, že ČSSD má nové lídry, mají její loajalitu, dostali pověření vyjednávat. Členská základna je tedy ochotna si na sjezdu poslechnout, co vyjednali. Jestli se ale ukáže, že se od posledního sjezdu nic nezměnilo, tak veškeré sympatie a vůle jít do koaliční vlády padne po stůl.
Podřadná role ČSSD v nové vládě?
Pokud by schválili spolupráci, jaká bude role sociálních demokratů v této vládě? Mají šanci skutečně něco prosadit?
Sociální demokraté jsou schopni získat ve vládě pět resortů, jak i chtějí, ačkoli by vzhledem ke svému volebnímu výsledku byli nadreprezentováni. Umím si také představit, že by to byla i výrazná ministerstva, na kterých by chtěli odvádět viditelnou práci. Koaliční partneři by se také mohli domluvit na pojistkách, aby nešlo s menší stranou snadno zametat. Pozice sociální demokracie by tak podřadná být nemusela.
Druhý problém, který známe už ze Sobotkovy vlády, ale je, že mohou něco stokrát vymyslet a vybojovat, pak ale může přijít Andrej Babiš a prezentovat to jako svoji zásluhu. A protože je mnohem lepší marketér než sociální demokraté, tak voliči to přijmou jako jeho dílo. A sociální demokracie z toho nebude mít nic.
Proč tedy ČSSD nejde do opozice? Z čeho pramení touha být opět za každou cenu ve vládě?
Myslím, že pramení hlavně ze skepse. Sociální demokraté se dívají na to, že v Poslanecké sněmovně je osm opozičních stran a že je velmi těžké se v opozičním roji prosadit. Zvlášť když proti tomu stojí viditelný a stále ještě populární Andrej Babiš, který by měl tendenci realizovat řadu bodů z levicového programu. Sociální demokraté se tak bojí, že budou mít Andrejem Babišem vytunelovaný program a sami nebudou v Poslanecké sněmovně ani vidět a že je to cesta do záhuby.
Takže z pohledu ČSSD by cesta do opozice byla ještě horší varianta než být s hnutím ANO ve vládě?
Ano. Ve vládě budou alespoň vidět jejich ministři, mohou zaujmout. Je to ale velký risk. Riziko, že hnutí ANO bude přebírat sociální demokracii voliče, bude panovat dál. Možná by to mohlo probíhat i intenzivněji. Sociální demokracie má podle mého názoru takovou historickou zkušenost, že se jí hlasy voličů lépe dobývají z opozice, kdy se dokáže v konkrétních bodech vymezovat vůči vládní politice. To by dokázalo sociální demokracii přinést určité sympatie a mohla by tak uchopit část protestních hlasů.
Ministerstva pro ČSSD
ČSSD podle politologa Jelínka usiluje o ministerstvo práce a sociálních věcí, zdravotnictví či ministerstvo pro místní rozvoj. Dála zazněla také dva „silové“ resorty: vnitro a spravedlnost. „Možná ještě zaznělo ministerstvo školství. Jde o resorty, které konvenují sociálně demokratickému programu a ta silová se mají týkat dohledu nad orgány činnými v trestním řízení, aby nedošlo k zametení kauzy Čapí hnízdo,“ uvedl v rozhovoru.
Další věcí je budování stranického zázemí. Lidový dům se téměř vyprázdnil, jelikož většina sociálních demokratů přešla do vlády. Na značce strany tak pracovalo strašně málo lidí a nedůsledně v porovnání s marketingem, které mělo hnutí ANO. Takže sociální demokraté se nyní potřebují soustředit především na budování vlastní strany a navazovat kontakt s voličem, to znamená pohybovat se co nejvíc v terénu. Kdyby se sociální demokraté zavřeli na ministerstvech, tak bude hrozit pozvolný rozklad strany.
Návrat Zemanova křídla
ČSSD žádá po hnutí ANO pět ministerstev, kdo by je mohl obsadit?
Konkrétní jména jsou zatím otázka. Jan Hamáček i Jiří Zimola hovořili o tom, že spíše než poslance by chtěli vidět ve vládě regionální politiky, kteří by byli novými tvářemi sociální demokracie. Z poslanců se mluví snad jen o Kateřině Valachové, která je univerzální kandidátkou na různé resorty. Mluví se ale o tom, že by jí nejvíce slušelo ministerstvo spravedlnosti.
Mohly by se objevit ve vládě i některé staronové tváře vzhledem k tomu, že do popředí se dostávají opět lidé jako Jeroným Tejc nebo Michal Hašek? Jde přitom o zástupce prozemanovského křídla uvnitř strany, který reprezentuje rovněž čerstvý místopředseda ČSSD Jiří Zimola. Má na to vliv nyní i prezident Miloš Zeman?
Roli Miloše Zemana nedokážu úplně posoudit. Myslím ale, že na vyjednávací týmy vliv nemá, je to pod jeho rozlišovací schopnost. Složení týmů ale odpovídá atmosféře, jejíž součástí je Miloš Zeman i Jiří Zimola. Že se tedy do vyjednávacích týmů dostávají lidé, kteří byli doposud vnímání jako opozice vůči Bohuslavu Sobotkovi. Když ale nyní Zimola s Hamáčkem řekli, že chtějí spojit uvnitř sociální demokracie různé názorové proudy, tak se týmy namixovaly.
Ve vyjednávacích týmech nejsou vesměs zastoupeni poslanci ČSSD. Souvisí to s tím, že řada z nich s koaliční spoluprací nesouhlasí?
Ano. Jinak jsou ale ve vyjednávacích týmech lidé, kteří jsou kompetentní v daných oblastech. Nemyslím si, že to automaticky znamená, že by se posléze někdo z nich mohl stát ministrem. I Hamáček se Zimolou si podle mého názoru uvědomují, že pokud by chtěli dělat ministrem třeba Michala Haška nebo Jeronýma Tejce, že by to bylo vnímáno jako kontroverzní i v sociální demokracii.
Prezident Zeman: Vláda s důvěrou by mohla vzniknout do konce května
Číst článek
Nejhlasitějším odpůrcem vládní spolupráce s hnutím ANO byl Bohuslav Sobotka, který v týdnu oznámil odchod z vysoké politiky. Vnímáte to tak, že se svým spolustraníkům klidí z cesty?
Musel k tomu mít zčásti osobní důvody, zároveň to může být i kvůli vztahům s ostatními politickými partnery. Druhá věc se nejspíš týká právě vyjednávání o vládě. Nemyslím, že by dokázal postupovat proti vůli sociální demokracie, ale zároveň věděl, že skutečně nechce zvednout ruku pro koaliční vlády s hnutím ANO. Tam by se mohl dostat do rozporu svědomí: být loajální vůči straně a mít svůj vlastní názor, takže to vyřešil s předstihem.
Proti spolupráci s hnutím ANO jsou také senátoři ČSSD. Mají silný hlas uvnitř strany?
Nemají tak silný hlas, jaký by si možná zasloužili. V současnosti je to nejsilnější zastupitelské těleso, což připomněl na sjezdu i Milan Štěch. Dlouhodobě ale hlas senátorů uvnitř strany nijak silný nebyl, často to souvisí s tím, že jde často o senátory zvolené pouze za ČSSD, kteří nejsou součástí stranických struktur. Spíše záleží na přirozené autoritě senátorů a tam si myslím, že je důležitý Milan Štěch jako předseda Senátu, který je velkým kritikem koaliční spolupráce s hnutím ANO. Vznáší celou řadu zásadních otázek a námitek. Proto si myslím, že může ještě zamíchat kartami.
Můžete být konkrétní?
Má autoritu ve straně a dokáže často odhadnout slabé místo nějakého problému. Tam, kde by celá řada jiných lidí mlčela, on vstane. Pokud tedy bude mít koaliční spolupráce s hnutím ANO slabiny ať už programové, nebo personální, tak on je ten, kdo by je mohl dokázat pojmenovat.
