Vědci odhalili v lidském genomu na třicet tisíc míst, která rozhodují o aktivitách genů a podílejí se na stovkách lidských vlastností včetně sklonu k civilizačním chorobám.
Kolik máme v těle buněk a jak početné jsou v jednotlivých orgánech? Jejich počty a rozměry podléhají stejným zákonitostem, jakými se řídí velikost a četnost lidských sídel nebo slov lidské řeči.
Zimní spánek neboli hibernace patří k zázrakům přírody. Na podzim nahromadí zimní spáč často tolik tuku, že by to u člověka znamenalo těžkou obezitu. U sviště plně připraveného k hibernaci můžou tukové zásoby tvořit víc než polovinu…
Blesky při silných úderech do Země mohly poskytnout dostatek fosforu pro vznik života na naší planetě. Zveřejněná studie britských a amerických vědců tak nabízí alternativní scénář k všeobecně přijímané teorii, že za život vděčíme…
Blesky při silných úderech do Země mohly poskytnout dostatek fosforu pro vznik života na naší planetě. Zveřejněná studie britských a amerických vědců tak nabízí alternativní scénář k všeobecně přijímané teorii, že za život vděčíme…
Největší orgán v těle, kterého si dosud vědci nevšimli. Nebo návrat svalů, jež jsme zdědili po plazích. O lidském těle stále nevíme vše a anatomové nacházejí dosud neznámé orgány. Mnohé z objevů přispívají k pochopení funkcí organismu, ale…
Imunizace organismu pomocí vakcín si v medicíně vydobyla nezastupitelnou pozici. Odbornou veřejností je považována za bezpečnou a účinnou formu ochrany dětí i dospělých proti řadě závažných infekčních onemocnění. Ne vždy však vakcinace,…
Mozek poškozený mrtvicí zhojili švédští vědci potkanům transplantací lidských buněk vypěstovaných v laboratoři. Zvířatům tak navrátili vládu nad ochrnutou končetinou.
Vědci z Česka a Francie při výzkumu bakterií objevili nový mechanismus, jak buňka dokáže odstranit nefunkční komplexy při přepisu genetické informace. V budoucnu by to mohlo pomoci studiu podstaty genetických onemocnění. V tiskové zprávě o…
Dělení buněk je složitý proces, který má u vyšších rostlin některá zajímavá specifika. Na otázku odpověděla RNDr. Kateřina Schwarzerová, Ph.D., z katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty UK.
Každý virus se specializuje na určitý typ buněk. Virus má na svém povrchu proteiny – cosi jako klíč –, které se váží na buněčný receptor – cosi jako zámek. Buňku tedy mohou napadnout jen viry, které mají správný klíč. Na otázku odpověděli…
Pro rakovinné buňky je při tvorbě nádorů důležitá respirace. Při poruše mitochondriální DNA (mtDNA) nemohou buňky dýchat, netvoří tak pyrimidiny, jež jsou pro růst buněk zásadní. Objev vědců z Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR v…
Preparát, který se jeví jako velmi slibný při ničení nádorových buněk, vytvořil česko-americký vědecký tým, v němž pracují vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Látku zatím testují a na její další vývoj získali od…
Vědci vypěstovali v laboratoři z lidských buněk „ministřevo“, které se v mnoha ohledech chová stejně jako osmimetrová „trubka“ střev, kterou má každý z nás poskládanou v břiše.
Léčit cukrovku prvního typu bude zřejmě v budoucnu možné bez podávání inzulínu. Vědci z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) se věnují výzkumu mechanismu, kterým by bylo možné přeprogramovat buňky, které tvoří trávicí enzymy…
Vědci z Masarykovy univerzity v Brně zjistili, že slučování nádorovýchbuněk v lidském těle je škodlivé, a nikoli prospěšné, jak se dosud domnívali. Pohlcením jedné buňky druhou vznikají nádorové buňky, které nezničí ani ta nejagresivnější…
Zatím jen myším se podařilo prodloužit život tím, že z jejich těla zmizely buňky vykazující neklamné známky stáří. Šance na delší život však svítá i lidem.
Růst zhoubného kožního nádoru melanomu významně ovlivňují i nenádorové buňky v jeho okolí, zjistili vědci z 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice. Princip by se mohl využít při vývoji nového léku, sdělil člen řešitelského…
Tým výzkumného centra NTIS Západočeské univerzity v Plzni, který získal v říjnu v Bostonu ocenění za unikátní diagnostiku dynamiky rakovinných buněk, připravuje start-up firmu a hledá investora na komercionalizaci svých výzkumů. Informoval…
Tuzemští vědci připravili nové materiály s upraveným povrchem, které jsou vhodné jako podklady pro pěstování lidských buněk. Výsledky výzkumu by se mohly v budoucnu uplatnit při výrobě dočasného krytu kůže, částí cévních protéz či kostních…