Vědci přišli s novým a velmi zajímavým objevem. Mimo naši sluneční soustavu našli planetu, kolem které by mohly být mraky. „Planeta je ve skutečnosti větší než Země a o něco menší než Neptun - mohli bychom ji nazvat sub-Neptunem,“ popsala…

Vědcům z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR se podařilo vyvinout novou generaci zdravotnických prostředků navazující na původní přípravek k urychlení hojení ran HemaGel.

K odhalení padělků léčiv poslouží objev vědců z Vysoké školy chemicko-technologické(VŠCHT) v Praze a Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. Přišli na způsob, jak vytvořit částice libovolného tvaru o velikosti lidské buňky,…

Mezinárodní tým entomologů zastoupený i olomouckou přírodovědeckou fakultou objevil v brazilském Atlantickém lese dosud neznámou čeleď brouků. Nová vývojová větev brouků se vyznačuje unikátní stavbou těla i genetickou výbavou.

Olomoučtí přírodovědci objevili v horských oblastech ostrova Borneo další nový druh masožravé láčkovky. Roste zejména v severní části ostrova. Podle odborníků se řadí k poměrně vzácným druhům, neboť ji lze spatřit pouze na několika místech…

Mezinárodní vědecký tým vedený Petrem Kabáthem z Astronomického ústavu Akademie věd ČR (ASÚ AV ČR) objevil stopy atomárního sodíku u dvou exoplanet, což jsou planety, které obíhají kolem jiné hvězdy než kolem Slunce.

Olomoučtí přírodovědci objevili v tropických deštných lesích ostrova Borneo další nový druh rostliny. Nese název Thismia kelabitiana, hvězdnatka kelabitská, a je již desátým novým rostlinným druhem, který se olomouckým biologům na tomto…

Američtí vědci našli dalších 12 měsíců Jupitera. Známo jich tak už je 79, uvedla agentura AFP. Jeden z nově nalezených objektů má průměr menší než jeden kilometr, a je tak patrně nejmenším měsícem této největší planety Sluneční soustavy.

Američtí vědci zkoumající znečištění mořské vody zjistili, že slávky žijící poblíž hustě osídlených oblastí v okolí Seattlu obsahují stopy opiátů. Konkrétně se v tělech mlžů našlo malé množství léku oxycontin, což je silné a návykové…

Olomoučtí vědci vyvinuli nové látky, které dokážou ochránit lidskou kůži před škodlivými účinky ultrafialového záření. Našli je v malých molekulách odvozených od cytokininů, rostlinných hormonů ovlivňujících dělení buněk. Jejich účinek…

Dvě sopky skrývající se pod příkrovem ledu a sněhu objevil tým profesora Jaroslava Klokočníka z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Oba vrcholy leží v Antarktidě a vědci je nenašli průzkumem v terénu, ale díky analýze gravimetrických…

Olomoučtí vědci ve spolupráci s kolegy z Japonska objevili novou metodu popisu chemických vlastností prvků. Díky ní dokážou pomocí nejmodernějších mikroskopů pozorovat nejen jednotlivé atomy na povrchu pevných látek, ale také měřit jejich…

Účastníci letošní antarktické expedice Masarykovy univerzity věří, že nasbíraný materiál jim umožní popsat nové druhy lišejníků. Další poznatky přinesl také výzkum mikroorganismů. Zpracování materiálu ale potrvá měsíce.

Vědci z českobudějovického biologického centra Akademie věd ČR objevili v lososech na Aljašce tasemnici, která může napadnout i člověka. Doposud byl tento parazitický červ známý jako D. nihonkaiense zaznamenán pouze v tichomořském pobřeží…

Olomoučtí přírodovědci si připsali na konto objev dalšího nového druhu rostliny. Je jí Thismia inconspicua, kterou našli během expedice v deštných lesích Bornea v sultanátu Brunej. Vědci tam jezdí již několik let. Jedná se o již třetí druh…

Vědci z českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR a brněnského Výzkumného ústavu veterinárního lékařství objevili skupinu látek s vysokým účinkem proti viru klíšťové encefalitidy a viru zika. Jde o první popsané látky, které…

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a biomedicínského centra Biocev objevili novou funkci buněk, která by možná mohla ovlivnit i dosavadní výklad biologie. Všechny takzvané eukaryotické buňky, které tvoří většinu živých těl…

Čeští vědci objevili gen, jehož mutace způsobují vážnou dědičnou vadu oční rohovky. Postižení mohou oslepnout. Objev umožní snáze určit diagnózu a v budoucnu snad i cílenou léčbu.

Z pražského letiště Václava Havla v neděli odletěla expedice tvořená šesti vědci z brněnské Masarykovy univerzity do Říma a pak dále do Antarktidy, kde bude počátkem příštího roku pobývat na Mendelově polární stanici.

Vědci z Univerzity Karlovy prokázali existenci takzvaných emotivních neuronů v hlubokých strukturách lidského mozku. Je to důkaz těsného vztahu subjektivního světa emocí a fyzického světa neuronů.