Babiš je podruhé premiérem, vládne ale dál v demisi. Jak dlouho ještě?
Babišova druhá vláda
NOVÉ
FOTO: Jan Zatorsky
Andrej Babiš získal od prezidenta Miloše Zemana dlouho slibované druhé jmenování premiérem. Než ale získá jeho druhý kabinet důvěru sněmovny, vládní moc vykonává Babiš jako premiér v demisi. Jak dlouho bude tento stav trvat, záleží na Babišově schopnosti donést na Hrad seznam ministrů a Zemanově dodržení povinnosti jmenovat kabinet na návrh premiéra. Až po jmenování vlády běží třicetidenní lhůta, během níž musí kabinet požádat o důvěru poslance.
Mezi momentem jmenování premiéra a jmenování vlády dle ústavy není žádná stanovená doba. V extrémním případě tak může trvat jakkoli dlouho. „Ústava žádnou lhůtu nestanoví, je zvykem, že jmenovaný předseda vlády navrhne vládu řádově v týdnech či nejvýše dvou měsících,“ uvedl pro deník Echo24 ústavní právník Zdeněk Koudelka. Zeman ve středu po jmenování požádal Babiše, aby mu v přiměřené době předložil návrh na složení vlády, aby se mohl s jejími členy seznámit. Co je přiměřená doba na dotaz novinářů neodpověděl.
V extrémním případě by ale mohly jmenování celého kabinetu brzdit dvě věci. První by byla neschopnost premiéra v demisi Andreje Babiše přinést Zemanovi seznam ministrů budoucího kabinetu, který by měl šanci získat ve sněmovně důvěru. To by způsobil například krach vyjednávání s ČSSD, která o vstupu do vlády rozhoduje až do příštího čtvrtka ve vnitrostranickém referendu.
Druhým důvodem odkládání jmenování celého kabinetu by mohlo být Zemanovo odmítnutí některých jmen. Zeman avizuje, že má problém s kandidátem ČSSD na post ministra zahraničí Miroslavem Pochem. Vyčítá mu, že se v minulosti vyslovil pro přijímání uprchlíků. Poche v prezidentské volbě podpořil protikandidáta Zemana Jiřího Drahoše. Předseda ČSSD Jan Hamáček odmítá nominaci změnit.
Prezident však dle ústavního právníka Marka Antoše musí jmenovat vládu ve složení, jak mu byla předložena. „Jsem přesvědčen o tom, že prezident republiky je povinen jmenovat člena vlády, pokud nemá závažný důvod. Například pokud by člen vlády byl podezřelý, že se dopustil vlastizrádných aktivit. To jsou ale extrémní případy. Jinak je zavázán tím návrhem,“ řekl pro Echo24 Marek Antoš.
V takovém případě by záleželo na předsedovi vlády, jak by se zachoval. Měl by tři možnosti. „Jedna možnost je, že pokud s určitým jménem bude mít problém, tak tam navrhne někoho jiného. V tomto případě jde o ústupek. Za druhé může reagovat tím, že vyvolá kompetenční spor s Ústavním soudem a bude nutit prezidenta tímto způsobem,“ řekl Marek Antoš.
Třetí možností by bylo, že by premiér snahu o doplnění a tedy i sestavení vlády vzdal. Podobná situace se nedávno stala v Itálii. Tamní prezident Sergio Mattarella měl problém s ministrem financí Paolo Savonou. Pověřený premiér Giuseppe Conte snahu o jmenování svého člena vlády vzdal. Nutno však říci, že Conte se nakonec přeci jen premiérem stal a ve středu jeho vláda získala důvěru. (více zde)
Původně žádal Zeman garanci většiny mezi poslanci
Zeman jmenoval Babiše předsedou vlády ještě před skončením vnitrostranického referenda v ČSSD, v němž se sociální demokraté rozhodují, zda do vlády s ANO vstoupit nebo ne. Prezident tak ustoupil od svého dřívějšího požadavku, aby mu Babiš před druhým jmenováním garantoval, že bude mít ve sněmovně většinu.
