Článek
Návštěvníka v bytě o rozloze přibližně 200 m² na první pohled zaujme velké množství čistě bílých stěn. Ty zde nejsou ponechány náhodně.
Architekt vyšel vstříc největšímu koníčku majitelů, kteří jsou vášnivými sběrateli obrazů, a nabídl jim tak pro ně dostatek prostoru, jenž na první pohled připomíná prostředí galerií.
Obrazy pak v bytě doplňují další umělecké prvky, jako například světelná mozaika nad manželskou postelí a také velkoformátový obraz natištěný na skleněném panelu nad kuchyňskou pracovní deskou.
Umělecky působí také nově vytvořené kruhové okno, které vizuálně propojuje koupelnu v horním podlaží s obývákem dole. Okno lze samozřejmě v případě zastínit, slouží k tomu elektricky poháněné žaluzie.
Samotný byt vznikl v 90. letech minulého století v půdních prostorách činžovního domu. A už tehdy byl navržen s velikou pečlivostí a promyšleností. Jeho dispozici proto takřka nebylo nutné při současné proměně nijak významně měnit. Nejmarkantnější úpravou je tak již zmiňované kruhové okno.
Domácnost zařízená ve světlých barvách má velice jednoduché, a především logické uspořádání - srdcem spodního podlaží, kam se přichází z chodby domu, je obývací pokoj, jehož živou dominantou je rozložitý fíkus. Okolo něj jako by se pak obtáčel nevšední, přímo pro tento prostor navržený kus nábytku. Sestává z několika částí, které dohromady vytvářejí víceúrovňovou platformu. Ta v sobě ukrývá pohovku, knihovnu, konferenční stolek, taburety, děti zde naleznou prostor pro vytvoření bunkru. Celek pak může evokovat i tradiční „Honzovu pec”.
Přímo v centrální části bytu je umístěno schodiště, jehož spodní část je velice nápaditě využita jako krb se zásobníky dřeva.
Svou vlastní zónu na otevřeném plánu půdorysu spodního podlaží nalezla kuchyň řešená dvěma proti sobě umístěnými liniemi skříněk a pracovních ploch. Za ní pokračuje jídelní kout, na nějž v exteriéru navazuje jižně orientovaná terasa s možností posezení a výhledem na okolní střechy.
Vedle kuchyně se pak vstupuje do pracovny, jež může sloužit i jako hostinský pokoj. Slouží k tomu sklopná postel.
Horní podlaží je ryze klidovou zónou, jsou v něm dva pokoje a ložnice majitelů, z níž se vychází na samostatnou terasu, opět s posezením. Na patře je rovněž zmiňovaná koupelna s kruhovým oknem.
Čisté linie a střídmá volba barev, kde se na paletě doplňují bílá, černá a žlutá, podporované přírodním dřevem, nejsou ale téměř tím hlavním, co návštěvníka tohoto pražského bytu zaujme nakonec nejvíce.
Dříve či později totiž zaznamená velký počet nejrůznějších, nápaditě řešených detailů a prvků, které se pak s radostí pustí hledat, aby mohl znovu a znovu obdivovat jejich účelnost a zároveň i hravost.
Ať to jsou úchyty k zavěšení kusů prádla, implementované do zrcadlové stěny, elegantně řešené poličky v pracovně, anebo pojízdný černý žebřík umožňující pohodlný přístup k horní řadě skříněk v patře. Mimochodem, množství úložných prostorů je další položkou na seznamu výjimečných vlastností bytu.
Největším zážitkem však ale nakonec zůstane pro většinu návštěv stejně pohled na skulpturálně řešený a dřevem obložený výklenek se solitérní, bílou vanou. Architekti zde pracovali s prvkem překvapení, který se nádherně vydařil.
Napište nám
Postavili jste nový dům, rekonstruovali byt anebo máte hezky zařízenou zahradu a rádi byste se ostatním čtenářům pochlubili a inspirovali je?
Napište nám do redakce na adresu bydleni@novinky.cz, připojte pár průvodních vět a několik snímků vašeho díla.