Jeho typická barevná kresba obtažená černou linkou a náměty především z českého venkova devatenáctého století jsou zcela nezaměnitelným fenoménem a snad v každém z nás vyvolávají sentimentální naladění idylických časů.

Památník v Babiččině údolí.
Po stopách Babičky Boženy Němcové. Poznejte Staré bělidlo i Viktorčin splav

Kam vyrazitHrusice leží v okrese Praha-východ. Pojedete-li za vlakem, pak po trati ve směru Praha - Benešov. Zastávku Hrusice byste marně hledali, vystoupit můžete v Mirošovicích nebo Senohrabech. Autem se vydáte po dálnici D1 z Prahy ve směru na Brno (exity 6, 11, 15, 21), po silnici číslo dva Černokostelecká nebo po staré benešovské silnici.

Josef Lada patří k rodinnému stříbru české kultury, v jeho případě se dá hovořit i o zlatě. Nejen řada knih, které napsal či ilustroval, a které nás už po několik generací provázejí od nejútlejšího dětství, ale také jednotlivé kresby, karikatury, či scénografické práce jsou bytostným vyjádřením českého ducha nebo alespoň toho, jak se tento duch sám vnímá.

Výtvarný styl Josefa Lady ovlivnil úraz v dětství, kdy jako malý nešťastnou náhodou vypadl z kolébky a poranil si pravé oko. Celý život pak svět vnímal jen tím levým, čímž ztratil schopnost prostorového vidění.

Oko si poranil o knejp, obuvnický nůž, neboť pocházel z rodiny ševce z posázavských Hrusic. Ani tato nešťastná událost mu ovšem nezabránila vášnivě propadnout činnosti, pro kterou je zrak velmi důležitým, tedy kreslení.

Bartkův mlýn v Nivnici
Moravská Nivnice. Navštivte rodiště Učitele národů Komenského

Začal v útlém věku a byla to jeho nejmilejší zábava už v době před započetím školní docházky. A od začátku svých výtvarných počinů až do své smrti ztvárňoval především život v rodných Hrusicích a jejich okolí, jak si jej pamatoval z časů svého dětství.

Památník Josefa Lady a jeho dcery Aleny

Rodný dům umělce se, bohužel, nezachoval, proto je památník umístěn v hrusickém domě číslo popisné 115, kde rodina Josefa Lady trávila v létě prázdniny.

K vidění je tam hned několik expozic. Jednu z nich tvoří například rodinné fotografie a další zajímavosti z umělcova osobního života. Dále jsou tam knihy s Ladovými ilustracemi nebo třeba známý cyklus dvanácti měsíců, dávající nahlédnout na typické venkovské práce či zvyky toho kterého ročního období.

Rodný dům Johanna Mendela v Hynčicích (dnes Vražné)
Vypravte se po stopách otce genetiky Mendela do srdce Moravy

V dalších expozicích si lze prohlédnout ilustrace románu Dobrý voják Švejk nebo Ladovu tvorbu pro děti jako třeba kocoura Mikeše nebo známé Bubáky a hastrmany. Rovněž jsou k vidění ilustrace a volná tvorba Ladovy starší dcery Aleny.

Od malíře pokojů k umělci

Po obecní škole dal otec Josefa Ladu do učení na malíře pokojů, ale po měsíci ztratil tehdy čtrnáctiletý Lada o učení zájem a vrátil se z Prahy domů. O rok později nastoupil do učení na knihaře a díky pobytu v Praze se začal seznamovat s lidmi kolem časopisů a svými kresbami do nich i přispívat.

Začal navštěvovat kurzy kreslení na Uměleckoprůmyslové škole a v roce 1906 se stal, byť jen na krátko, jejím řádným studentem. Postupně se setkával s uměleckým podhoubím tehdejší doby a v roce 1911 mu vyšla první autorská kniha s názvem Moje abeceda.

Hanácké okruh
Je libo prohlídka nablýskaných veteránů? Můžete je vidět na zámku v Tovačově

V roce 1926 měl v Mánesu svou první samostatnou výstavu a o čtyři roky později vytvořil svou první scénografii pro inscenaci Strakonického dudáka v Národním divadle. A v roce 1933 vydal první díl jeho později nejslavnější knihy, O Mikešovi.

Pohádkové Hrusice

To je název naučné stezky, která vede rodnou vsí Josefa Lady, a která místa zachycená v jeho příbězích dokumentuje informačními tabulemi. Můžete se tak podívat tam, kde stál Ladův rodný dům a kde žila zvířátka, která později, v personifikované podobě, prezentoval ve svých knihách.

Můžete se vydat ke Šmejkalce, bydlišti Mulisáka a jeho syna Bubáčka, k Hubačovskému rybníku, kde zase žili vodníci, které tak rád kreslil a kde se lze i vykoupat. Prohlédnout si také můžete z jeho kreseb dobře známý hrusický kostel nebo třeba hospodu U Sejků, kde se odehrávaly Ladou často malované hospodské výjevy včetně komických rvaček.

Po stopách kocoura Mikeše

Další naučnou stezkou je Cesta kocoura Mikeše z Hrusic do Říčan, což je zhruba dvacet kilometrů dlouhá trasa s dvanácti zastávkami. Na informačních panelech jsou umístěny jednak úryvky z této knihy, ale také ilustrace, které mají souvislost s místy, kudy kocour Mikeš putoval. Cíl cesty, kterou lze projít pěšky či projet na kole, je v Říčanech.

Zámek Poděbrady
Polabí na kole? Možná potkáte i Bohumila Hrabala

Mikroregion Ladův kraj zahrnuje řadu obcí ležících mezi Prahou a řekou Sázavou. Jde o romantickou krajinu plnou historických kulturních i přírodních pozoruhodností.

Zříceniny hradu Hláska či Říčanského hradu, zámek Štiřín s krásnou zahradou nebo Ondřejovská hvězdárna, to jsou jen některé z památek, které zde můžete navštívit. A vedle toho národní přírodní rezervace Voděradské bučiny s naučnou stezkou, chráněné území Božkovské jezírko s výskytem vzácných rostlin a živočichů či přírodní park Velkopopovicko s řadou chráněných stromů.

Do kraje, který Josefa Ladu fatálně ovlivnil na celý život, se proto stojí za to vydat i dnes a třeba porovnat, jak se proměnil od časů, které ve svých kresbách zachytil tento velký umělec.

Tip pro cyklistyPokud chcete něco udělat pro své zdraví, Ladův kraj nabízí i několik cyklotras. Například takzvaný Hrusický okruh, nazvaný „Josef Lada a hvězdná obloha“ měří 24,5 kilometru a vede přes hvězdárnu v Ondřejově. Říčanský okruh měří 11 kilometrů a ukáže vám lesy, rybníky a historii Říčan. Okruh Voděradskými bučinami s podtitulem „Harmonie v každé roční době“ nabízí hned dvě varianty 16 kilometrů a 18,5 kilometru, přičemž obě vedou příjemným mírně zvlněným terénem a jsou tak vhodné i pro malé cyklisty.

Okolí rakouského Národního parku Thayatal.
Rakouský Národní park Thayatal: Ráj pro pěší turistiku i milovníky starých hradů