PŘÍMO Z KYJEVA | Vzbuzuje to takový dojem, že kdekoliv ve městě jste, jako byste pořád kroužili kolem toho obra. Z mnoha míst na něj dohlédnete. Kdysi se sem vešlo sto tisíc lidí, teď něco kolem sedmdesáti tisíc. Kromě státní opery nebo mimořádně krásné místní univerzity je symbolem Kyjeva právě tenhle na čtyřikrát přestavovaný stadion – Národní sportovní komplex Olympijskyj, místo, kde Slavia zkusí překonat Dynamo a postoupit do play off Ligy mistrů.
Schází se tady špičkový fotbal. Třeba při EURO 2012 se tu hrálo finále mezi Španělskem a Itálií. Právě tehdy před mistrovstvím Evropy prošel stadion poslední rekonstrukcí, modernizoval se jeho vnitřek i vnějšek, dostavěla se velkolepá střecha a všechno to prý vyšlo na necelých deset miliard korun...
Letos v květnu sem pak zase přijel Real Madrid a Liverpool bojovat o triumf v Lize mistrů.
Vevnitř je lepší mít sebou znalého člověka, protože velikost kyjevské pýchy je tak rozmáchlá, že se tu dá celkem snadno zabloudit.
Ale ten pohled, kdy pak vylezete na hrací plochu, stojí za to. Impozantní stavba, dvě patra tribun a nad nimi se k prostředku vrství originální střecha. Někoho snad naštve atletická dráha, ale má to svoje jasné vysvětlení.
Olympijský komplex byl stavěn jako víceúčelový stadion, a kousek od něj, přes silnici, je rozsáhlá síť budov v jakémsi uzavřeném parku, v nichž se nacházejí centra atletiky a dalších sportů.
Něco ve stylu, že tady sportujeme, a támhle papírujeme.
U vchodu k budovám je závora, sedí u ní vrátný, a v podstatě kontroluje jen auta. Kdo jde po svých, proběhne bez problémů a může se projít hezkým parkem, kde na lavičkách spí, nebo si čtou ukrajinská děvčata, za nimi to v barácích lítá, a ještě o pár metrů dál dělníci dodělávají další úpravy v komplexu.
A jak lehce se do něj dostanete, tak lehce se nedostane už nikam jinam. Kyjev jako by bylo městem železných plotů. Ne nějakých vetchých, kterými prolezete, ale pevných a táhnou se tak daleko, že v jednom bodě máte fakt chuť přes něj přehodit tašku a přelézt ho. Potíž je v tom, že člověk si nemíní lajsnout problémy se striktně jednající všudypřítomnou ochrankou, jejichž slovní zásoba je omezena na okleštěnou rusínštinu.
Jako třeba chlapík, který vám zarazí nejkratší cestu gestem zkřížených předloktí... A pak obcházíte ploty tak daleko, až máte pocit, že jdete úplně pryč, ale nakonec se přece jen dostanete, kam chcete. Ovšem ne za pět minut, ale za půl hodiny.
I Slavia sem přijela, aby jeden plot překonala. Dynamo Kyjev má ale výhodu venkovní remízy 1:1.
Góly
Domácí: 11. Verbič, 74. Besjedin
Hosté:
Sestavy
Domácí: Bojko – Kędziora, Burda (75. Šabanov), Kádár, Pivarić – Sydorčuk, Šepeljev (88. Bujalskij), Garmaš – Cygankov (90+2. Morozjuk), Besjedin, Verbič
Hosté: Kolář – Coufal, Ngadeu, Deli, Bořil – Souček, Hušbauer (85. Frydrych) – Stoch, Sýkora, Zmrhal (68. Băluță) – Tecl (75. Škoda)
Karty
Hosté: Hušbauer, Stoch, Bořil, Coufal, Frydrych
Rozhodčí
Stefański – Boniek, Golis (vš. Polsko)
Stadion
NSC Olimpijskij, Kyjev
