Článek
Pouť do Mekky, neboli hadždž, je vedle vyznání víry, modlitby, půstu a almužny, pátým pilířem islámu. Nejméně jednou za život ji má vykonat každý věřící muslim, má-li na to prostředky a umožní-li mu to zdraví. Vyznavači islámu věří, že každoroční rituály kopírují pouť vykonanou prorokem Mohamedem v 7. století.
Poutníci nejprve musejí prohlásit, že chtějí pouť vykonat. Až pak mohou vstoupit do areálu pouti. Obléknou se do bílých oděvů stírajících společenské a majetkové rozdíly mezi nimi, a pak se už v době pouti neholí, nestříhají, nečešou ani nepoužívají voňavky.
Ve vedru a tlačenici
První poutní den sedmkrát obejdou proti směru hodinových ručiček svatyni Kabu v areálu Velké mešity v Mekce, jejímž směrem se muslimové kdekoli na světě obracejí při svých každodenních modlitbách. Po obkroužení Kaby následuje rituální pochod k pahorkům Safá a Marva a věřící mezi nimi sedmkrát proběhnou. Prvního dne ještě poutníci odejdou do údolí Miná, kde přenocují v připravených klimatizovaných stanech.
Ačkoli je hadždž posvátnou událostí, rozhodně nejde o záležitost nenáročnou, napsala agentura AP. Teploty v Mekce a údolí Miná se mají v příštích dnech pohybovat kolem 42 stupňů Celsia, přičemž poutníci ujdou každý den pět až 15 kilometrů. Také se musejí vypořádat s dlouhými frontami a tlačenicemi. Podle AP nabízí pouť účastníkům možnost cítit se blíže k Bohu v čase mnoha problémů muslimského světa, včetně perzekuce v Barmě nebo působení extremistů na Blízkém východě.