ARM je dlouhodobě vnímán jako designér čipů určených především do menších přenosných zařízení, jako jsou mobilní telefony nebo tablety. Jejich návrhy využívá řada výrobců po úpravě pro vlastní potřeby. Někteří výrobci již nyní umějíí vytvořit čipy na bázi architektury ARM, které jsou opravdu výkonné a přitom dostatečně úsporné. Patří sem především Huawei s čipy HiSilicon Kirin a Qualcomm se svými Snapdragony
I proto se rozhodl například Microsoft nabídnout upravenou verzi Windows určenou právě pro tyto čipy. Její výhodou je, že je stavěná na velkou výdrž při běhu na baterie, na druhou stranu jsou tu kompromisy ve výkonu a je výrazně omezena možnost využívat klasické programy určené pro x86 platformu. A právě ve výkonu chce nyní podle svých plánů výrazně přidat, a do dvou let se tak nejen dostat na úroveň některých úsporných procesorů Intel, ale dokonce je i překonat. Konkrétně se chce porovnávat s modelem Core-i5 s úspornou koncovkou „u“.
Vyplývá to z informací, které vývojáři platformy ARM a jejího jádra Cortex zveřejnili na tiskové konferenci. Britská firma ARM Holdings, která nyní patří japonským investorům ze SoftBank, konkrétně zveřejnila své plány na následující dva roky.
Výsledky testu SPECINT2l6 při srovnání procesorů ARM a Intel.
Z těchto plánů vyplývá, že letos v červnu představený čip ARM s jádrem Cortex A-76 (vyráběný 10- a později 7nm procesem) je takovým odrazovým můstkem k dalšímu zvyšování výkonu.
Již následující rok chce firma ukázat čip s kódovým označením „Deimos“, který bude vyráběn pokročilým 7nm procesem. Platí přitom, že čím je výrobní technologie z tohoto pohledu pokročilejší, tím menší může být plocha čipu při stejném počtu tranzistorů a zároveň je takový čip úspornější.
Firma ve svých plánech předpokládá, že se jí mezi roky 2016, kdy byl uveden Cortex A73 a rokem 2020, kdy má být představen čip s kódovým označením Hercules zvýšit výkon celé platformy zhruba 2,5×. U Herkulesu se přitom počítá s 5nm procesem, což ale může být oříšek, protože někteří výrobci zatím zcela nezvládli ani 10nm výrobu. Problém s tím má především Intel, který tak musel pozměnit některé své původní plány, jež s pokročilejší výrobou počítaly. Aktuální plány ARMu se tak mohou změnit, pokud se mu podobné potíže nevyhnou.
Firma si ale zatím problémy nepřipouští, možná i proto, že se jí zatím spolu s partnery daří na lepší výrobní proces přecházet zpravidla podle plánů.
I proto se při aktuálním odhalení plánů ARM nebojí srovnání s již zmíněným čipem i5 x300u. Cortex A76, který bychom mohli v prvních přístrojích najít na začátku příštího roku, tak podle ARMu dosahuje téměř výkonu 2,6 GHz Core i5-7300u. V roce 2020 by pak měl výkon tohoto druhu čipu od Intelu překonat a nabídnout tak „notebookový výkon“ v balíčku jednoho z nejúspornějších čipů na trhu.
Samozřejmě je nutné brát takové výsledky a předpoklady s rezervou, zvláště proto, že firma nemůže tento výkon srovnávat s osmou generací čipů Intel, které do notebooku teprve dorazí.
I aktuální výsledek je založen na jednom syntetickém testu (SPEC CINT2006), který rozhodně nezahrnuje celou škálu nároků, které uživatel na notebookový výkon má.
I tak jsou plány i zatím dosažené výsledky této architektury velice působivé a zákazník si může jen přát, aby rostla konkurence na všech frontách.
