Lítý boj o miliardy pokračuje. Co se děje ve sporu o české mýto?

Antimonopolní úřad musí znovu rozhodnout o platnosti soutěže na vůbec největší současnou státní zakázku v zemi - mýtný systém. Svým podřízeným to ve čtvrtek nařídil předseda úřadu Petr Rafaj, který tak rozhodl o stížnosti ministerstva dopravy. To podalo rozklad proti původnímu verdiktu úřadu, který výsledky celého tendru letos v květnu zrušil. Co se kolem obří zakázky děje? Odpovědi přináší analýza Radiožurnálu.

Tento článek je více než rok starý.

Otázky a odpovědi Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Výběr mýta (ilustrační foto).

Výběr mýta (ilustrační foto). | Foto: František Vlček / MAFRA | Zdroj: Profimedia

Do doby, než bude nové rozhodnutí na světě, ministerstvo ani nesmí podepsat smlouvu s vítězem tendru, kterým je konsorcium firem ze skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera Czech Toll a Sky Toll. To nabídlo za deset let provozu mýta a vybudování satelitu cenu 10,75 miliardy korun.

Antimonopolní úřad znovu prověří zadávací řízení na mýtní systém. Předběžné opatření ale platí

Číst článek

Proč se výběrem vítěze tendru na mýto antimonopolní úřad zabýval?

Důvodem byla stížnost poražené společnosti Kapsch Telematic Services, tedy současného provozovatele mýtných bran.

Kapsch si stěžoval na to, že zadávací dokumentace k tendru byla netransparentní, protože ji ministerstvo dopravy distribuovalo na zhruba stovce flash disků. Ty se přitom daly přepisovat. Některé z téměř stovky tisíc stránek dokumentace se také prý na jednotlivých discích lišily.

Druhá výtka Kapsche směřovala na údajně nejasné určení rozšíření mýta i na další silnice 1. třídy. Bylo sice řečeno, že má jít o dalších 900 kilometrů, ovšem s tím, že to může být více i méně. Podle firmy tak nešlo jasně spočítat cenovou nabídku.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) dal v prvním stupni Kapschi za pravdu a výběr vítěze tendru zrušil. Na to zareagoval ostře šéf ministerstva dopravy coby zadavatele tendru, Dan Ťok (za ANO). Podle něj šlo o absurdní tvrzení a důvody a proti verdiktu ÚOHS podal rozklad. Někdo podle Ťoka zřejmě chtěl, aby Kapsch pokračoval dál.

Jak Petr Rafaj vysvětlil, že původní verdikt svých podřízených zrušil, a mají tedy rozhodnout znovu?

Úředníci podle něj nezvážili dostatečně fakt, že sporná část zadávací dokumentace obsahovala informace o stávajícím mýtném systému, které tam dodal sám Kapsch. Podle Rafaje sice správně konstatovali, že v dokumentaci skutečně byly jisté změny. Nevysvětlili už ale, jestli byly takového rázu, že by mohly ovlivnit výběr vítěze.

Ťok: Po zprávě antimonopolního úřadu jsem stále přesvědčený, že mýtný tendr je v pořádku

Číst článek

Šéf Kapsche Karel Feix dříve Radiožurnálu řekl, že změny se týkaly například citlivých osobních údajů, která pak v dokumentaci ministerstvo dodatečně začerňovalo. To se ale bránilo tím, že to byl právě Kapsch, kdo jim data nejprve dal a pak je donutil je začerňovat.

Kapsch si také u úřadu stěžoval, že mu zásahy ministerstva vznikla újma. Podle Rafaje ji ale nijak nedoložil.

Jak se šéf ÚOHS vypořádal s výtkou na nejasné určení 900 kilometrů, kam se má mýto rozšířit?

Tu zcela zamítl. Podle něj byl v zadání modelový příklad, na jakém si účastníci tendru mohli udělat konkrétní propočet a podle toho navrhnout cenu. Nikdo kromě Kapsche s tím neměl problém.

Kapsch oznámil, že v rozkladové komisi, která pro Rafaje připravuje stanoviska pro jeho rozhodnutí, byl podle firmy „podjatý“ advokát Jan Hrazdira. Jak se s námitkou vypořádal Rafaj?

„Všechny námitky“ podjatosti zamítl. Kolik jich bylo, proč je zamítl a o koho dalšího šlo, nevysvětlil. Podle dřívějších informací Hospodářských novin se údajně neoznačil za podjatého další člen rozkladové komise advokát Lukáš Trojan, ačkoliv jeho kancelář pracuje pro státní firmu z resortu dopravy, tedy zadavatele tendru. Trojan ale Radiožurnálu řekl, že měl dovolenou a na jednání komise, které bylo už v červenci, vůbec nebyl.

Advokát Jan Hrazdira na archivním snímku. | Zdroj: Profimedia

Proč Kapschi tak vadil advokát Hrazdira, že na něj tento týden dokonce podal trestní oznámení?

Zmíněné Hospodářské noviny na začátku srpna napsaly, že Hrazdiru z HKDW Legal doporučil jako člena rozkladové komise premiér Andrej Babiš. Podle zveřejněných dopisů mezi premiérem a šéfem ÚOHS Rafajem šlo o nabídku samotného Rafaje, aby si stát dodal do rozkladové komise svého člověka.

Babiš totiž Rafajovi po zrušení tendru na mýto v červnu napsal, že jde o citlivou zakázku, kde jde státu o miliardy korun a hraje se o čas, aby se soutěž stihla dokončit, než vyprší stávající smlouva s Kapschem (tj. na konci příštího roku). Pozastavil se i nad důvody, proč tendr úřad zrušil.

Rafaj na to Babišovi odpověděl, že úřad postupuje objektivně a transparentně, a aby měl jistotu, že je vše regulérní, ať si navrhne „svého“ člověka. Tím se stal Hrazdira, kterého premiérovi doporučilo ministerstvo dopravy. Kapsch své trestní oznámení, které podal na Vrchní státní zastupitelství do Olomouce, opřel právě o článek z Hospodářských novin.

V textu podle informací Radiožurnálu firma píše, že Hrazdira se jmenováním za člena komise stal úřední osobou. Jestliže měl v komisi hlídat pro ministerstvo, měl se označit za podjatého, což neudělal. Mohl mu prý z principu také vynášet informace a tím se dopustit zneužití pravomoci úřední osoby. Jestli to ale tak opravdu bylo, má prý policie zjistit.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj (dříve ČSSD). | Foto: Fotobanka Profimedia | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Jak vysvětluje volbu Hrazdiry ministerstvo dopravy?

Doporučilo ho údajně proto, že nemá nic společného ani s mýtem, ani s ministerstvem dopravy a je tedy právně nepodjatý. Jan Hrazdira je považován za erudovaného právníka a je „korektní vůči státu“. Jeho kancelář HKDW Legal totiž úspěšně plní zakázku na zastupování státu v arbitráži v Itálii, kterou loni zahájila firma Banco BMP.

„Pan Hrazdira nebyl emisarem ministerstva, neměli jsme a nemáme s ním žádný smluvní vztah. Pan ministr ani nikdo jiný z ministerstva o žádné informace od něj neusiloval a ani jsme ho žádnými informacemi my nevybavovali,“ dodal pro Radiožurnál mluvčí ministerstva dopravy Jakub Stadler.

Co říká k  trestnímu oznámení a možné podjatosti sám advokát?

„Netěší mě to, ale ať se to prošetří,“ reagoval Hrazdira. Neví zatím prý co v trestním oznámení Kapsche je a tak to zatím ani nehodlá řešit coby pomluvu. Svou podjatost odmítá. A paradoxně se navíc prý považuje za spíš odpůrce spolupráce se státem.

Zastupování v kauze v Itálii (pro Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, pozn. red.) je podle něj historicky jedinou prací pro stát. „Naopak jsem třeba jednou zastupoval skupinu Ztohoven,“ upozornil Hrazdira. Ta podle něj není zrovna podporovatelem státu. Proslavila se hlavně protestem proti prezidentovi Zemanovi vyvěšením červených trenek na Hradě. Advokát je ale zastupoval ještě dříve, když za ně přebíral uměleckou cenu za akci „atomový výbuch“. Ztohoven kdysi do vysílání veřejnoprávní televize propašovali obraz atomového hřibu.

Antimonopolní úřad zrušil výběr vítěze tendru na mýto, ministr Ťok se odvolá

Číst článek

Hrazdira je obchodní a trestní právník a faktem je, že veřejnými zakázkami se doposud nezabýval. Do rozkladové komise zaměřené na veřejné tendry ho Rafaj jmenoval letos v červnu, a to - jak zjistil Radiožurnál - nejen na případ mýta, ale jako stálého člena. Od té doby se tak Hrazdira účastnil jak dvou jednání o mýtu, tak i řady jednání o dalších kauzách ÚOHS.

Jaké má rozkladová komise pravomoci, a může Rafaj nabízet premiérovi nominaci nějakého člena?

Komise je jen poradní orgán šéfa ÚOHS, do kterého si členy jmenuje sám. Její závěry však Rafaj v drtivé většině respektuje. Má celkem 28 členů. Přijmout „tip“ od premiéra či ministra dopravy tak zřejmě Rafaj může, jak ale Radiožurnálu potvrdil jeho mluvčí Martin Švanda, šlo o výjimku.

„Důvodem byla skutečnost, že v tomto případě byly opakovaně vyjadřovány pochybnosti o nezávislosti rozhodování Úřadu. Pan předseda nabídl, že jmenuje členem rozkladové komise nezávislého  a nestranného odborníka, který v rámci své profesní etiky a v souladu se smluvně ujednanou povinností mlčenlivosti o průběhu jednání rozkladové komise pouze nezávisle potvrdí nezávislost rozhodování stávající rozkladové komise,“ říká Švanda.

Své zástupce má stát v komisi jen přes ministerstvo pro místní rozvoj, což je gestor zákona o zadávání veřejných zakázek. i ti však mají podepsanou mlčenlivost.

Je pravděpodobné, že nové rozhodnutí ÚOHS původní výběr vítěze tendru potvrdí?

Je těžké cokoliv předjímat. Stanovisko rozkladové komise podle našich informací skutečně znělo, že v tendru sice jisté formální nesrovnalosti byly, ale nemohly ovlivnit pořadí nabídek, a tedy výběr vítěze. Kdyby úřad rozhodoval v tomto duchu, měl by ministerstvu povolit podepsat smlouvu s vítězným konsorciem Czech Toll/Sky Toll.

Dá se ale čekat lítý boj Kapsche, aby nevypadl ze hry a nemusel fakticky svůj lukrativní byznys v Česku ukončit. Firma na svých výtkách trvá, navíc chce, aby se úřad zabýval i tím, že tendr není technologicky neutrální, jak měl být.

Zadání totiž nahrává satelitnímu systému oproti jeho stávajícím mýtným branám. Kapsch také nově nabízí nižší cenu či odkup své firmy státem, aby si tak mýto mohl i sám provozovat. Na to ale stát zatím nereagoval.

Kolik zbývá času na uzavření smlouvy, aby výběr mýta nebyl od roku 2020, kdy skončí kontrakt Kapsche, ohrožen?

Ministerstvo dopravy tvrdí, že účastníci tendru chtějí 14 měsíců, aby mohli nový systém zprovoznit. Nová smlouva s vítězem by se tak měla podepsat do konce letošního října. Na antimonopolní úřad nepochybně bude tlak, aby rozhodl co nejdříve.

Vybudovat satelit se ale dá zřejmě rychleji než za 14 měsíců a provozovat případně dál brány asi také není problém. V zakázce jde navíc pro všechny o obrovské peníze, o které nebude chtít nikdo přijít.

Pro představu: za necelých 12 let existence mýta přiteklo celkem od dopravců kolem 95 miliard korun. Kapschi z toho zůstalo celkem 19 miliard a další více než 4 miliardy dostal od státu za vybudování celého systému. Nyní má dostat za deset let provozu nového satelitu vítězné konsorcium téměř 11 miliard korun. I tato cena zjevně pořád stojí za to, aby se provozovatelé o zakázku poprali a stát aby si pohlídal příliv peněz.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme